přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

2. března 2010, 13:28

Jakub Holuša

Na rozhovor měsíce března 2010 jsme pozvali talentovaného běžce Jakuba Holušu. Možnost ptát se měli také čtenáři webu atletika.cz.

Obdivuju vaše úspěchy a to, že jako jediný Čech děláte na mezinárodní scéně velkou reklamu našim běžcům. Chtěl bych se zeptat na váš trénink: kolik trénujete na půlku rychlosti, kolik objemu a jak se liší váš zimní trénink od letního?
Díky za obdiv, snažím se, aby naše běhy byly vidět. K otázce: Alespoň jednou týdně děláme speciální rychlostní trénink, máme asi čtyři až pět typů. Pokud jde o objem, tak se zimní sezona liší tím, že je tam víc času na přípravu – říjen, listopad, prosinec, kdežto před letní jde o duben. V závodní sezoně se kromě závodů chodí hlavně speciální tempo, kilometráž je trochu nižší.

Kolik jste zhruba naběhal kilometrů v zimní přípravě na halovou sezonu?
Za ty tři měsíce 1300, takže asi 400 za měsíc. Teď třeba v lednu 300, když je víc závodů tak je to 200. Mezi tím se to pohybuje celý rok.

Jaký je to rozdíl celkově v tréninku proti opavským časům?
Největší změna je ve dvoufázové přípravě namísto jednofázové. Je to více systematická příprava, mám na to čas.

Jak jste se sžil s Prahou, byl to šok oproti Opavě, nebo jste si rychle zvykl?
Já nejsem přímo z Opravy, ale ze Zlatník, vesnice o 250 obyvatelích pět kilometrů od Opavy. První půl rok po olympiádě 2008 jsem si nezvykal lehce. Táhlo mě to domů. Teď už mi to tak nepřijde, ale na ubytovně zůstat nechci. Sháníme si s přítelkyní byt jinde v Praze 6.

Studujete při trénování? Je to vůbec pro běžce, který se chce dostat na světovou úroveň „skloubitelné“?
Mám vystudovaný gympl, ale domluvili jsme se s trenérem, že se budu věnovat atletice. Na mojí úrovni je to těžší skloubit se školou. Chci tomu něco obětovat, dokud jsem mladý. Vím, že mě atletika po skončení neuživí, život ale není jen o vysoké škole a práce se dá podle mě sehnat i bez ní. Myslím, že situace v bězích u nás je tím ovlivněná. Buď mladého běžce zaměstná středisko, anebo jde studovat školu a pak u toho spíš „pobíhá“.

Měl jste v uplynulém roce nějakou období, ve kterém byste neměl chuť k trénováni a, jak se říká, měl jste běhání plné zuby?
Takové myšlenky se člověku honí hlavou, ale nesmí si je připouštět. Byl jsem na tom hodně špatně, měl jsem problém s kyčlí a jeden lékař mi dokonce řekl, že mi pomůže jen operace kloubů a že s vrcholovým sportem je konec. To byla hrůza. Naštěstí docent Kolář mi řekl, že tohle má každý druhý a pak i další doktoři mě uklidnili. Vůbec jsem nepřemýšlel, že bych skončil. Pro mě je běh vášeň, život. I když mi bude třeba pětatřicet a už nebudu závodit, běhat budu určitě, protože mám spoustu kamarádů, hlavně v Opavě, se kterými běhám.

Jak dlouho tohle období trvalo, co vám z něj pomohlo?
Na začátku loňského roku. Poté co jsem odjeli na soustředění do Maroka, už to bylo v pohodě. Nad vodou mě určitě držela přítelkyně, ale i rodina, trenér, i bývalý, všichni kolem mě, i Jiří Sýkora (český rekordman na pět kilometrů), se kterým se znám z Opavy.

Co vás vedlo ke změně manažera na Tomáše Janků? Kdo koho kontaktoval?
Kontaktoval jsem já jeho. Bývalý manažer Alfonz Juck má pod sebou hodně lidí. Sice nejsem žádná hvězda, ale potřeboval jsem osobnější přístup. Tomáš chce vědět o mě všechno, navíc ho mám tady v Praze, v jeho firmě jsem za deset minut.

Teď se vám v hale daří, ale přece jenom vyhovuje vám hala víc? Nebo raději venku?
Halu mám rád, ale spíš to beru, jak to přijde. Zatím se mi především v hale vyhýbaly nemoci, měl jsem štěstí předloni a teď. Venku jsem zatím nevydržel zdravý, takže když se mi teď povede, taky mi to bude běhat.

Jaký je váš názor na překonatelnost fantastických světových rekordů Wilsona Kipketera na venkovní i halové osmistovce (1:41.11 a 1:42.67)?
Venku je to podle mě reálnější. Loni nebyl Rudisha daleko, ale také je to ještě kus od rekordu (1:42:01). V hale na to podle mě nikdo nemá, to je „čas jako kráva“.

Spíše z administrativních důvodů není váš halový čas uznán jako rekord (platí 1:45.97 Romana Oravce). I tak je to těsné. Nedá se asi očekávat útok na něj při HMS… Zůstává to jako motivace?
Pro mě je to určitě motivace. Věřím, že mám v hale na 1:45.50. V Karslruhe, jsem byl vlastně na 600 metrů pomalu, 1:19.8. I na MS budu rád, když se nepoběží takticky, protože vím, že i z rychlého závodu umím zafinišovat. Když nepadne letos, tak věřím, že v dalších sezonách.

Český venkovní rekord Lukáše Vydry je ještě o vteřinu výš (1:44.84). Je to vzhledem k 400metrovému oválu srovnatelné? Věříte, že byste na něj rovněž mohl útočit?
Všechno musí vyjít, nesmím mít žádný zdravotní problém, dobrý trénink, psychicky v pohodě, a taky musí vyjít závod. Pak myslím, že mohu běžet i pod 1:44.5.

Ve světových halových tabulkách vám patří čtvrté místo, v evropských druhé. Myslíte na medaili při ME? Nebo myšlenky začnou až po HMS?
Mistrovství Evropy je pro mě hlavní cíl. Halu jsem bral, že buď vyjde nebo ne. V Evropě klidně padesát procent půlkařů v hale neběhá, že jsem druhý, nic neznamená. Dokonce si myslím, že dostat se do finále na ME, cože je můj cíl, může být i těžší než teď v hale.

Nechal jste se slyšet, že dlouhodobě směřujete spíš k 1500 metrů. Budete běhat už letos v létě?
Určitě chci patnáctistovku běžet a ne jednu. Kdo ví, jestli jí nakonec nebudu chtít běžet i na ME, protože tam může být větší šance uspět než na půlce. Závody jsou tam taktičtější. Ale  jinak chci do olympiády běhat jako hlavni trat 800 metrů.

Co Kubistův letitý čas na 1500 metrů (letos 27 let)? Máte na něj ambice již v této sezoně?
To je podle mě otázka tak za tři, čtyři roky. Na patnáctistovku se musí mnohem víc běhat, já mám lepší osmistovku než třeba Michal Šneberger, ale patnáctistovku zatím tak rychlou ne, věřil by si tak na 3:39 až 38.

Říká se, že na osmistovce je každý závod jiný, někdy se na výkon nadřete, jindy na stejný vydáte subjektivně mnohem méně sil. Máte to také tak?
Buď na to mám, nebo ne. U mě to opravdu hodně závisí na zdraví a na aktuální formě. Třeba při venkovním osobáku v Berlíně jsem pomalu nemohl chodit, protože jsem neměl zdaleka tolik naběháno jako letos. Kdežto při letošních mítincích v hale jsem byl po každém doběhu docela v pohodě.

Čtenáři atletika.cz a M. Procházka

Vytisknout