přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

21. září 2011, 10:38

Téma týdne: Ze statistik nejstaršího silničního závodu v Evropě

Závod, který již patnáctým ročníkem ukrajuje z druhé stovky své historie, není tím klasickým masovým. Jeho kouzlo spočívá právě v dlouhověkosti, a také náročnosti trati - s těžkým stoupáním v poslední čtvrtině. Nejstarší silniční závod v Evropě, jak zní oprávněný podtitul Běchovic, poprvé startoval v roce 1897 a nepřerušily jej dvě světové války, ani jiné politické změny. To dělá z pouhé asfaltové desítky z někdejší příměstské obce Běchovice na pražský Jarov výjimečnou událost a žádný opravdový domácí běžec si ji nedovolí opomenout. Díky pečlivé práci Miloše Bednáře také můžeme nahlédnout do propracovaných statistik závodů. Někdy nalezneme i docela kuriozní údaje.

Největší a nejkratší náskok vítěze

A začněme hned zkraje statistiky, dostupné zde. V roce 1901 vyhrál Ludvík Petzold ze Sparty o 8 minut a 6 vteřin před nejbližším soupeřem. To už se sotva někdy podaři někomu překonat, vždyť po něm pouze Arnošt Nejedlý předstihl zbytek pole o více než dvě minuty (Běchovice 1906, o 4:42,2). Od ročníku 1950 se stala stropem dokonce rovná minuta, díky níž ovládl ročník 1997 Jan Pešava, jinak také český rekordman na desetikilometrové trati na dráze.

S nejtěsnějším odstupem dvou deseti  sekundy protnul pásku Pavel Pěnkava v roce 1971. Po roce 1984 už se přestaly Běchovice měřit na desetiny, a tak dvakrát rozhodla o prvních dvou místech vteřina, 1987 hrála ve prospěch Ivana Uvizla, o 6 let později pro Michalu Kučeru.

V první dekádě nového století si nejvýraznější, 45vteřinové prvenství připsal Róbert Štefko v roce 2005 (v té době již s občanstvím ČR). Naopak nejtěsnější, čtyřsekundový triumf získal Libyjec Ali Mabrouk Ezayedi o rok dříve (tedy 2004).


Ikona první dekády tohoto století Petra Kamínková

Ženy se mohou Běchovic oficiálně účastnit od 1974, proto bychom měli vyloučit největší náskok 4:15.2 Heleny Nerudové o dva roky předtím. Berme tedy jako „šampionku“ v této statistice Ludmilu Melicherovou, která v roce 1987 předčila soupeřky o dvě minuty šest vteřin. Stejné běžkyni, jinak pětinásobné vítězce závodu, patří paradoxně i nejtěsnější, třívteřinové prvenství hned z následujícího ročníku.

Až teprve loni utnula Ivana Sekyrová šňůru jedenácti běchovických prvenství v řadě Petry Kamínkové-Drajzajtlové. Zatímco nejvýraznější náskok uplynulého desetiletí, 1:48 z roku 2002, olomoucké Kamínkové zůstal, dvouvteřinovým triumfem sebrala sokolovská rivalka Sekyrová své soupeřce i nejtěsnější vítězný rozdíl.

Nejrychlejší a nejpomalejší šampioni

Traťové rekordy drží z jubilejního stého ročníku (1996) keňští hosté, Laban Chege – 28:33 a Leah Malotová – 33:45. I proto je třeba upozornit na československé běžce, jejichž výkony jsou jen s minimálním odstupem za těmito dvěma nejrychlejšími: Vlastimila Zwiefelhofera (28:35.2) a již zmíněnou Slovenku Ludmilu Melicherovou (33:48). Z běžkyň narozených v Česku se může pochlubit nejlepším časem Iva Jurková, která v roce 1996 podlehla Malotové za 34:25, Petra Kamínková pak běžela nejlépe 34:34 (2003).

Naopak nejpomalejší výkony stačily k běchovickému titulu (vcelku podle očekávání) hned v prvních letech obou kategorií. V případě mužů při druhém ročníku (1898) běžel Jakub Wolf 40:00.2, u žen to bylo hned při jejich oficiální premiéře (1974), kdy Jarmila Honková zaznamenala 41:08.2.

„Trvalky a jepice“, největší a nejmenší posuny traťových rekordů

Mužský TR se ve 112leté historii měnil v celkem dvacetkrát, nejdelší dobu, po kterou vydržel jeden z nich, je 21 let. Jde o již zmíněný Zwiefelhoferův výkon 28:35.2 z roku 1975. Naopak v letech 1961 až 63 se zlepšovalo hned třikrát za sebou, nejprve zásluhou Pavla Kantorka (30:46.6), a pak dvakrát díky Josefu Tomášovi (29:50.0 a 29:43.4).

Nejvýraznější skok se povedl Arnoštu Nejedlému hned v roce 1906, kdy vlastní nejlepší čas z před dvou let posunul o 2:11.6. Naproti tomu nejvíce kosmetickou úpravou byly 2.2 vteřiny a shodou okolností se tak stalo hned ve dvou případech a v obou šlo o překonání tři roky starých rekordů. V roce 1912 takto posouval Vladimír Penc, o 46 později pak Miloš Tomis.

Ženský rekord se v podstatně kratší historii měnil šestkrát. Již čtrnáct let se vyhřívá na výsluní nejrychlejší čas Keňanky Malotové (33:45), jen o dva roky méně jej předtím držela Melicherové (33:48). Ve dvou letech po sobě, 1977 a 1978, vylepšovaly Božena Sudická a Helena Ledvinová traťový rekord, obě o více než minutu.

Bereme-li s rezervou úvodní dvouminutový skok Šárky Balcarové (v roce 1975) oproti prvnímu oficiálnímu ročníku, povedl se nejvýraznější posun už mnohokrát zmíněné Ludmile Melicherové. Ta při své první z pěti výher v roce 1982 vylepšila statistiky o 1:35.6. Naopak nejdrobnější změnu zaznamenala Leah Malotová (1996), když sebrala právě Melicherové její druhý z traťových rekordů o pouhé tři vteřiny.

Následující tabulka ukazuje, jak padaly hranice minut:

Muži

Hranice ročník běžec   čas
40 min. 1897 Jakub Wolf  39:03
39  1899 Jakub Wolf  38:54
38 & 37 1906 Arnošt Nejedlý 36:28
36  1909 Antonín Dvořák 35:45.4
35  1914 Antonín Kejha 34:25.2
34  1927 Josef Německý 33:46.8
33  1935 Josef Hron  32:32.8
32  1937 Josef Hušek  31:44.2
31  1961 Pavel Kantorek 30:46.6
30  1962 Josef Tamáš  29:50.0
29  1975 Vlastimil Zwiefelhofer 28:35.2

Ženy

Hranice ročník běžkyně  čas
(40 min. 1972 Helena Nerudová 39:34.0 - neoficiální závod žen)
40 & 39 1975 Šárka Balcarová 38:52.8
38  1977 Božena Sudická 37:24.2
37  1978 Helena Ledvinová 36:20.6
36 & 35 1982 Ludmila Melicherová 34:45
34  1984 Ludmila Melicherová 33:48

A ještě jedna poznámka k výkonnosti. Kolikrát padla která hranice? Pod 29 minut bylo zaznamenáno celkem pět časů (od pěti vytrvalců), pod 29:30 dvanáct (od 9 běžců), do půlhodiny zná historie závodu 45 výkonů od 27 mužů. Dvě vytrvalkyně (Malotová a Melicherová) dokázaly každá jednou pokořit 34 minut, šestnáctkrát padlo 35 min. zásluhou sedmi běžkyň a 42krát 36 min. díky 19 ženám.

Nejpilnější sběratelé medailí

Nejcennější kolekci z mistrovské kategorie má doma Róbert Štefko, který sedmkrát zvítězil, dvakrát byl druhý. Stejný počet medailí, tedy devět, získal i Ivan Uvizl (3-2-4). Jednoznačným králem veteránských kategorií je pak Přemysl Dolenský s bilancí 11 zlatých, 9 stříbrných a 5 bronzových. Konkurenci nemá 38násobný účastník Běchovic ani v součtu s mistrovskou kategorií, kde mu ještě přibudou jedno první i druhé místo (12-10-5).

Běhající (nejen ženskou) legendou Běchovic je Petra Kamínková, za svobodna Drajzajtlová. A to přesto, že jejích jedenáct vítězství v řadě loni ukončila Ivana Sekyrová. Kamínková k tomu má ještě loňské stříbro a bronz dřívějšího data, čímž je jasně nejúspěšnější ženou mistrovské kategorie. Pokud jde o srovnání s veteránkami a tedy i celkový součet, zatím stále přesvědčivě vede Věnceslava Pokorné, jež s 13 zlatými, 9 stříbrnými a 1 bronzovou.

Nejpilnější účastníci

Tato dáma, narozená roku 1948, začala Běchovice běhat roku 1980 a od té doby vynechala až teprve loni. Mezi ženami tak vytvořila třiceti starty jednoznačně nejdelší nonstop i celkovou sérii. Po loňském výpadku Pokorné patří nepřerušená a stále živá šňůra Jarmile Zeidlerové, započatá v roce 1990 (tedy 21 ročníků v řadě).

Mezi muži jsou i vzhledem k delší historii pochopitelně větší sběratelé startů. 55x uběhl běchovickou desítku Jaroslav Kočí (*1906-†1999), naposledy v roce 1994. Už se k němu však blíží Luboš Otčenášek, jenž je mezi přihlášenými po padesáté čtvrté. Navíc dokázal borec narozený roku 1935 všech dosavadních 53 startů zvládnout v řadě a i tuto sérii letos může navýšit.

V historii zvládlo 259 běžců, z toho sedm žen, minimum pro „věrnostní tabulku Běchovic“, tedy dvacet účastí a více. Takřka stovka z nich (přesně 95) dokončila závod přes 30x,  čtyřicítka 35+, šestnáct 40+. Padesátku startů má kromě zmíněných Kočího a Otčenáška za sebou ještě Jiří Třešňák. I jeho řada trvala nonstop, ovšem skončila v roce 2005, a tak se k němu blíží Vladimír Kříž, zatím se 48 starty a u patníku v Běchovicích by se měl objevit i tuto neděli.

Spoustu dalších statistik najdete v úvodu zmíněném odkazu, údaje o mistrovství ČR naleznete v rubrice Zaostřeno na.

(Archiv témat týdne 2011 naleznete zde.)

Michal Procházka

Vytisknout