Běchovické příběhy

Jmenoval se František Patrák a narodil se v roce 1910. Jeho vztah k Běchovicím začal netypicky: nejprve byl funkcionář, jako mladý muž pracoval ve výboru atletické unie a v třicátých letech minulého století býval přidělován startérovi „Běchovic“ jako pomocník. „Držel jsem Richterovi pistoli,“…

Statistik závodu Miloš Bednář sleduje účast na silniční desítce Běchovice–Praha opravdu zevrubně. Ve své publikaci Běchovice. Tradice, kult i motivace (2011) probírá sílu tradice jak z pohledu významných výročí v historii („velká“ tradice), tak z pohledu samotného běžce, jeho osobních cílů, ale…

Vraťme se ještě jednou na úplný začátek, do roku 1897. V Českém klubu sportovním (ČKS) z pražského Karlína si Maxmilián Švagrovský a Jaroslav Dvořák usmysleli, že uspořádají mistrovství Čech v běhu na 10 kilometrů. Klub to byl hlavně cyklistický, takže dva vyznavači jízdy na kole Josef Hlavsa a Jan…

Jak by asi vypadal ostrý start Dámy snad tentokrát prominou, začneme u muže. Olympionik Róbert Štefko je slovenský rodák, ale již dlouhé roky žije u nás a od roku 2004 má české občanství. Několik jeho osobních rekordů je kvalitnějších, než jsou ty české, mimo jiné desítka na dráze (27:42.98) či…

Rekordmanem je Vladimír Kříž. Psal se rok 1963 a jemu ještě nebylo ani dvacet. Jeho atletický trenér však došel k závěru, že nemá patřičnou rychlost na střední tratě. Okamžitě se mu Běchovice zalíbily. „Najednou jsem viděl přátelské prostředí, fůru lidí, kteří byli dávno za zenitem, a přesto…

Odpověď na úvodní otázku je totiž prostá. Dlouho ženy nesměly desítku závodně běhat, dokonce ani střední tratě. Od roku 1928 totiž žil mýtus údajného kolapsu po finále na 800 metrů na olympiádě v Amsterdamu, přitom šlo s největší pravděpodobností o běžnou únavu po výkonu. Půlka se každopádně do…

Vítěz prvních třech ročníků Jakub Wolf asi ani nepočítal, že jeho ustavující rekord 39:03 vydrží navěky. Ostatně on sám se dokázal při svém třetím vítězství v roce 1899 o pár vteřin zlepšit (38:54). Ještě před první světovou válkou však jeho následovníci srazili nejlepší čas pod 35 minut, půlhodina…

Kdo čte naše příběhy pravidelně, už ví, že odpověď na úvodní otázku zní ne. Trať, jak ji vytipovali na konci 19. století Josef Hlavsa a Jan Hrazdíra, je náročná prakticky po celé své délce. Od startu v nynější pražské čtvrti Běchovicích u symbolického patníku č. 13 českobrodské silnice až po cíl u…

Nejstarší maraton na světě v Bostonu se koná od svého založení na „Den patriotů“ (třetí pondělí v dubnu), běchovická desítka své pevné místo hledala postupně. Už víme, že se první ročník uskutečnil pár týdnů po Bostonu – 27. května 1897. Trochu překvapivě nešlo o neděli, což byl ještě dlouho poté…

Když se náš závod běžel 27. května 1897 poprvé, startovalo se na dvanáctém kilometru silnice z Praha na Český Brod u běchovického nádraží. Od něj se místo startu postupně vzdalovalo od centra města směrem ke startovní obci, nejprve na značku 12,2. km, pak 12,4. km, a nakonec v roce 1911 na třináctý…

S jakými výzvami se závod potýkal Každý závod stojí a padá se zájmem závodníků. V dobách, kdy Běchovice začínaly, vůbec nebylo běžné sportovat. Atletika byla leckdy provozována navzdory nepřízni, ba i zákazům. Běchovic se desítky let účastnilo jen pár jedinců, můžeme klidně říct odvážlivců. Až v…

Vše začalo na sklonku 19. století, kdy se první zájemci o sport začínali v sdružovat v klubech, účastnili se závodů a samozřejmě se je také snažili pro sebe i ostatní uspořádat. V Českém klubu sportovním (ČKS) z pražského Karlína si Maxmilián Švagrovský a Jaroslav Dvořák řekli, že by bylo dobré…