10. běchovický příběh: legendární osobnost legendárního závodu
Vraťme se ještě jednou na úplný začátek, do roku 1897. V Českém klubu sportovním (ČKS) z pražského Karlína si Maxmilián Švagrovský a Jaroslav Dvořák usmysleli, že uspořádají mistrovství Čech v běhu na 10 kilometrů. Klub to byl hlavně cyklistický, takže dva vyznavači jízdy na kole Josef Hlavsa a Jan Hrazdíra objeli různé trasy vedoucí ku Praze a k „radosti“ všech vybrali náročnou trasu po českobrodské silnici. Každopádně první šampionát se z Běchovic na Žižkov (ani ten ještě nebyl pražský) uskutečnil, a to jen pár týdnů poté, co vznikla atletická unie, předchůdce Českého atletického svazu.
Po pět letech se ale zakladatelský klub rozpadl, takže se pak dlouhé roky myslelo, že se Běchovice v roce 1902 neuskutečnily. Ještě jubilejní padesátý ročník se oficiálně konal v roce 1947 a nikoli o rok dříve, jak by velela matematika. Až poté se podařilo doložit, že při uspořádání šestého ročníku zaskočilo několik bývalých členů ČKS. I tito bezejmenní pomohli nepřerušenou tradici udržet.
Zásadní nejen pro Běchovice, ale i olympismus
Dnes to bude ale o osobnosti, jejíž jméno známe velmi dobře. Rudolf Richter (1883–1962) totiž zasáhl do dějin celého českého (československého) sportu, nejen atletiky. Narodil se v Praze, kde také vystudoval obchodní akademii, pracoval na karlínském magistrátu a později jako účetní ředitel hlavního města.
Hlavně se ale nadchl pro sport. Účastnil se cyklistického závodu Praha-Mochov-Praha, který spoluzakládal, jako chodec startoval na hrách v roce 1912 ve Stockholmu, a hlavně pro sport sháněl finance. Díky němu se i v období hospodářské krize podařilo vyslat výpravu na olympiádu do Los Angeles v roce 1932. Aktivně se zasazoval o uspořádání her v Československu, včetně vybudování odpovídajícího stadionu. Inicioval vznik nejvyššího olympijského vyznamenání u nás (dodnes udílené Ceny Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského). A podnítil také založení Českého sportovní muzea.
Pro nás je pochopitelně zásadní, že od roku 1903 převzal organizaci běžeckého závodu Běchovice-Praha, kterou vykonával do roku 1961, tedy neuvěřitelných 58 let. Staral se o pečlivé zaznamenávání do kroniky – díky tomu máme k dispozici i historické výsledky – a také byl každoročním startérem u legendárního patníku na 13. kilometru v Běchovicích. Bylo zcela na místě, že při květnové oslavě výročí prvního ročníku tak trochu oživl, když se do jeho role převtělila jiná legenda, Jan Železný. (viz foto níže)
Jan Železný v roli Rudolfa Richtera / foto: ČAS - Jaroslav Svoboda
V roce 1947 napsal Richter do sborníku k padesátému výročí organizované atletiky u nás o Běchovicích toto: „Náhodou byl závod Běchovický při své premiéře dne 27. května 1897 prvním podnikem České Atletické Amatérské Unie, jejíž ustavující valná hromada byla krátce před tím dne 8. května 1897. Průběhem let stal se závod do jisté míry základním kamenem celého našeho atletického dění: byl po celá desetiletí úvodem do saisony, je přehlídkou nových nadějí a je konečně nádherným obrazem celé minulosti našeho sportu.
Pro náš národ nejsou však „Běchovice“ jen závod mezinárodní, nýbrž mají hlubší význam. Ony jsou památníkem, v němž jsou uloženy nejcennější naše relikvie, jsou chrámem, z jehož zdí tryskají nová poučení a posila pro budoucnost. „Běchovice“, řekl bychom, staly se svědomím naší atletiky. První léta vidí přímo zázračně úspěšný vstup Čechů do středoevropské atletiky, další léta ukazují těžké probíjení se za rakouského režimu, v „Běchovicích“ jsou uloženy nejen doby úzkostí a hrůz válečných, nýbrž i radostné chvíle nových nadějí a plánů, velké naše talenty dostávají v nich své posvěcení, krátce řečeno: historie naší atletiky není myslitelná bez historie tohoto velkolepého závodu.
Proto, vzpomínajíce dnes na 50 let „České Atletické Amatérské Unie“, musíme i vzpomenout na 50 let Běchovického závodu, neboť osudy jejich jsou spolu nerozlučně spjaty.“
Registruj se na jubilejní ročník Běchovic. Staň se legendou i ty.
Varování: Zbývá posledních pár desítek míst!
Běchovice–Praha | 130 let legendy | www.bechovice-praha.cz