přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

29. července 2021, 15:25

Světový pohár vrchařů míří do Janských Lázní

Po ročním odkladu se v Janských Lázních uskuteční premiéra Světového poháru v běhu do vrchu. V neděli 15. srpna se poběží na půlmaratonské trati po svazích Černé hory jako Krkonošský půlmaraton.

Třikrát hostily Janské Lázně šampionáty veteránů (2x ME, 1x MS), jednou Světový pohár do 17 let, pro dospělé vrchaře se jedná o premiéru. Při Krkonošském půlmaratonu čeká na účastníky trať o délce 22,05 km, s převýšením 1050 m. Trať vede z lázeňské kolonády nejprve vzhůru po jihovýchodním svahu Černé hory, poté se vine po západní straně 1300metrového vrcholu a následně se vrací zpět do Janských Lázních po straně, kde vede také lanovka na vrchol.

„Letošní 8. závod Světového poháru se svými špičkovými běžci do vrchu dorazí do Janských Lázní a my jsme opravdu nadšeni, že se pohár poprvé dostane do České republiky,“ citují tiskové materiály k SP prezidenta WMRA (Světová asociace horského běhu) Jonathana Wyatta. Sám bývalý vynikající vrchař – sedminásobný šampion tehdy ještě neoficiálního mistrovství světa nebo trojnásobný vítěz prestižního Jungfrau maratonu – má pochopitelně bohaté zkušenosti z pozice závodníka, které od roku 2017 zúročuje v pozici šéfa organizace.

„WMRA tvrdě pracuje na zvyšování úrovně, kvality a důležitosti Světového poháru a pořádání jednotlivých profesionálních závodů v nových oblastech je skvělý způsob, jak toho dosáhnout,“ připomněl Wyatt a vypíchl dlouhodobou spolupráci s ČR, Janskými Lázněmi a dalšími závody v oblasti Krkonoš sahající až do MS v roce 1997 v nedalekých Malých Svatoňovicích.

„Do budoucna jsme hrdí, že vždy najdeme podporu u ČAS. Závody v bězích do vrchu prochází mnohými změnami a my se pokusíme oslavovat krásnou historii tohoto sportu, jehož byly Janské Lázně vždy důležitou součástí,“ těší se Wyatt a k 35letému výročí popřál českému běhu do vrchu další rozvoj.

„Rád bych vyzdvihl průkopníky tohoto sportu v České republice a Československu,“ říká předseda ČAS Libor Varhaník. „Byli jedněmi z prvních v tehdejší východní Evropě a v totalitní době se snažili běh do vrchu u nás rozvinout, podobně jako v alpských zemích a položili tím základy pro plynulý rozvoj tohoto sportovního odvětví u nás,“ uvedl Varhaník a připomněl ve svém slově vývoj od pionýrských dob po pevnou strukturu závodů (český pohár), završený celou řadou mezinárodních akcí, čehož je světový pohár významným vrcholem.

Libor Varhaník vedle toho vyzdvihl i úspěchy českých běžců, ať už prvenství Anny (tehdy) Pichrtové na „domácím“ světovém šampionátu nebo nedávnou medailovou žeň jejích následovníků na MS v Argentině. „Česká republika se ve světě rozhodně neztratí. A běhům do vrchu se věnuje čím dál víc atletů, takže bych jim chtěl popřát spoustu spokojených běžců nadšených pořadatelů a aby zájem o nepolevoval,“ dodává.

Lokalita v Janských Lázních a pořadatelé z TJ Maratonstav Úpice, to už je tradiční spojení v rámci Českého poháru v běhu do vrchu (letos 35. ročník). Zdejší 8,6 km dlouhá trať s převýšením 650 m na vrchol Černé hory (1299 m n. m.) je pravidelně místem mistrovství ČR. Tentokrát půjde „jen“ o pohárový závod, o den dříve, tedy v sobotu 14. srpna.

Od výběru posla po mistrovství světa

Podle slov ředitele Českého poháru – a duše i janskolázeňského dílu světového poháru – Karla Šklíby je nejstarší historicky „závod“ do vrchu doložen z roku 1068. Tehdy skotských král vybíral svého posla tak, že vybral ze zájemců toho, kdo doběhl na nejvyšší horu a zpět.

Vrchařské závody bližší těm současným jsou pak z 19. století ze sousední Anglie, ten nejdelší přes horu Ben Nevis měřil 16 km s převýšeném 1500 m. Nejstarší pravidelně konaný pak pořádají na Aljašce od roku 1908. Zdejší „Mount Marathon“ měří sice jen 5 km, ale celý kilometr se nastoupá a o obtížnosti svědčí i rekordní čas 43:21, tedy tempo pouze 8:40 minuty na km.

První mezinárodní sdružení běhů do vrchu vzniklo v roce 1975. Současná mezinárodní organizace se datuje k roku 1984, pod současným názvem WMRA („World Mountain Running Association“) funguje od roku 1998.

Klíčovým moment pro vrchařské aktivity byl kongres IAAF (nyní WA) v Paříži 2003, který rozšířil definici atletiky právě o horské běhy a tím jim otevřel i cestu k oficiálním uznání mistrovstvím. Ta neoficiální už se konala od roku 1985 (světa), respektive 1995 (Evropy), v současnosti se konají každoročně oba.

První vrchařské závody u nás se konaly na konci sedmdesátých let na silnici. Zlomem v rozvoji byla „iniciační“ cesta čtveřice českých běžců do Švýcarska na slavný alpský běh Sierre-Zinal (letos se mimochodem koná týden před SP u nás) v roce 1982.

Přes dobové potíže se nadšencům kolem Karla Šklíby podařilo uspořádat v roce 1985 poprvé závod z Janských Lázní na Černou Horu a rok na to premiérový ročník poháru. Z tehdejších jedenácti závodů se rozrostl na současných čtyřicet a po společenských změnách se dostalo v devadesátých letech podpory i od atletického svazu. V rámci poháru proběhlo 1138 závodů s účastí více než 110 tisíc účastníků.

Bilance českých vrchařů na vrcholných akcích je impozantní, z mistrovství světa dosud přivezli 10 zlatých, 16 stříbrných, 18 bronzových a z mistrovství Evropy (založeno později) 5 zlatých, 12 stříbrných, 8 bronzových.

Michal Procházka

Vytisknout