Karamarinov potvrzen šéfem evropské asociace
Šéf bulharského svazu Karamarinov se stává šestým prezidentem Evropské atletiky po Adriaanu Paulenovi (1970-1976), Arthuru Goldovi (1976-1987), Carlu-Olafu Homenovi (1987-1999), Hansjörgu Wirzovi (1999-2015) a Sveinu Arne Hansenovi (2015-2020). Karamarinov se ujal funkce prozatímně již v březnu 2020. Jeho norský předchůdce Hansen po necelém roce svého druhého mandátu (znovuzvolen byl na kongresu v Praze) vážně onemocněl. Nejprve nemohl svůj úřad vykonávat a posléze v červnu zemřel.
„Ještě jednou děkuji za vaši podporu a za to, že mi důvěřujete. Přestože jsem v dnešních volbách neměl protivníka, tuto podporu a důvěru neberu jako samozřejmost. Být zvolen prezidentem nadále sloužit Evropské atletice je pro mě obrovská čest. Mým cílem je udělat vše pro to, abych vám vrátil vaši podporu a důvěru,“ uvedl Karamarinov ve svém projevu po zvolení.
Karamarinov se narodil v Bulharsku v roce 1958 a byl poprvé zvolen do Rady Evropské atletické asociace v roce 2007. Po dvou funkčních obdobích jako řadový člen byl v roce 2015 zvolen prvním viceprezidentem. Z tohoto titulu pak převzal vedoucí funkci v EA po Hansenovi.
Karamarinov byl dříve atletickým trenérem atletiky a má postgraduální vzdělání ve sportovním managementu. Je také prezidentem bulharského svazu a balkánské asociace, která sdružuje atletické svazy tohoto poloostrova.
Gracia viceprezidentem, dva noví členové rady
Kongres Evropské atletiky vybíral také Karamarinova nástupce na uvolněné pozici viceprezidenta. Stal se jím Francouz Jean Gracia, který v duelu stávajících členů rady jasně uspěl před Erichem Teigamägim v poměru 30 ku 19 hlasům. Gracia se tak připojil k Britce Cherry Alexanderové a předsedovi ČAS Liboru Varhaníkovi, kteří byli zvoleni na řádném kongresu v dubnu 2019 v Praze na celé čtyřleté období.
Radu Evropské atletiky bohužel postihla loni ještě jedna ztráta, když v listopadu zemřel její německý člen Frank Hensel. Kongres tak vybíral hned dva nové členy výkonného orgánu asociace, aby doplnil počet volených činovníků na 17. Přesvědčivé mandáty získali Němec Jürgen Kessing a Polák Henryk Olszewski, kteří obdrželi 42, respektive 28 hlasů. Neuspěli Frank Carreras z Gibraltaru a Portugalec Luis Figueiredo s 18, respektive 10 hlasy. V užším, pětičlenném vedení (tzv. Executive Board) pracuje vedle prezidenta a viceprezidentů (tedy i Libora Varhaníka) ještě Karin Grute Movinová ze Švédska.
Kongres na začátku uctil minutou ticha atletické osobnosti zesnulé od předešlého setkání evropské atletické rodiny v roce 2019, nejen Hansena. Norský činovník byl posmrtně jmenován čestným prezidentem spolu s Nizozemce Adriaanem Paulenem, prvním šéfem Evropské atletiky po její proměně z komise v rámci světové federace. Další zesnulý, Němec Hensel, jenž v širším vedení asociace působil přes tři volební období od roku 2007, byl v podobném duchu jmenován čestným členem rady. Dalším činovníkům byly uděleny medaile za zásluhy a zlatý odznak EA.
Nabitý program vyvrcholí udílením výročních cen
Konvent Evropské atletiky, začíná ve čtvrtek večer a v pátek má nabitý program, v němž se tradičně řeší mimo jiné kalendářní záležitosti (např. setkají se zástupci pořadatelů mítinků). K dalším tématům letošních workshopů patří digitalizace atletiky, „hlas atletů“ či změny v soutěžích. Česko zastupuje vedle Libora Varhaníka ředitelka ČAS Karolína Farská a vedoucí mezinárodního, respektive ekonomického oddělení svazu Marta Feiková a Tomáš Taubr.
Program setkání zástupců kontinentálních svazu vyvrcholí v sobotu galavečerem Golden Tracks, při němž budou korunováni evropští atleti a vycházející hvězdy roku. O finalistech všech čtyř kategorií jsme psali zde. Slavnostní ceremoniál z kongresového centra SwissTech bude vysílán živě na YouTube kanálu Evropské atletiky od 20:30 hodin.
Za dva roky v Bělehradě
V příštím roce se uskuteční (nevolební) konvent, 20. až 22. října jej bude hostit estonský Tallinn. O pořadateli příštího řádného kongresu se rozhodovalo rovněž v Lausanne. Ve dnech 21. až 23. dubna 2023 se uskuteční v Bělehradě. Srbská metropole uspěla s kandidaturou proti Bratislavě a Vilniusu.
