přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

8. října 2021, 13:20

Kdo ovládne Golden Tracks?

Už jen osm dní zbývá do vyhlášení cen Golden Tracks pro nejlepší evropské atlety uplynulé sezóny. EA již zveřejnila seznam finalistů, ze kterých vzejdou celkoví vítězové. Nechybí mezi nimi ani obhájci prvenství ruská výškařka Maria Lasickeneová a norský překážkář Karsten Warholm.

Hlavní kategorie

Sifan Hassanová

Žhavou kandidátkou na prvenství bude jistě nizozemská běžkyně Sifan Hassanová. Ta má za sebou veleúspěšný rok. V Hengelu zaběhla časem 29:06.82 světový rekord na trati 10 000 metrů, o který ji o dva dny později připravila Etiopanka Letesenbet Gideyová. Na olympijských hrách v Tokiu se pak rozhodla pro smrtelnou kombinaci, když chtěla usilovat o cenné kovy hned ve třech disciplínách. Nakonec z toho byly dvě zlaté medaile na pětce i desítce a k tomu přidala ještě bronz z patnáctistovky. Na Diamantové lize v Bruselu pak zaběhla pátý nejrychlejší čas historie v běhu na 1 míli 4:14.74. Na této distanci je autorkou tří z pěti nejhodnotnějších výkonů historie včetně světového maxima 4:12.33, kterého dosáhla v roce 2019.

Maria Lasickeneová

Ruská výškařská suverénka mohla v průběhu halové sezóny závodit pouze na domácí půdě. Status neutrální atletky jí byl udělen až pro tu letní. V té se rozjížděla pozvolna, ale v zásadních závodech to byla opět ona. Na olympijských hrách v Tokiu se mohla radovat ze zlaté medaile, když se jako jediná přenesla přes 204 centimetrů a zkompletovala tak svou zlatou sbírku z velkých šampionátů. Následně pak ještě vylepšila hodnotu nejlepšího světového výkonu roku na 205 centimetrů, když si v Curychu vyskákala již svou pátou diamantovou trofej. Lasickeneová byla vyhlášená nejlepší evropskou atletkou v roce 2019 a po nizozemské sprinterce Dafne Schippersové (zvítězila v letech 2014 a 2015) se může stát teprve druhou ženou, která tuto anketu ovládne dvakrát za sebou.

Anita Wlodarczyková

Výrazný zápis do atletické historie zaznamenala po zranění vracející se polská kladivářská světová rekordmanka Anita Wlodarczyková. Její forma stoupala směrem k olympijským hrách, kde již potřetí v řadě nenašla přemožitelku, když zvítězila svým nejdelším hodem za poslední tři roky 78.48. Stala se tak vůbec první atletkou, která získala tři olympijské tituly v jedné disciplíně v řadě.

Armand Duplantis

Švédský tyčkařský fenomén Armand Duplantis sice letos přišel o svou téměř dvouletou auru neporazitelnosti, ale i tak své disciplíně jasně dominoval. Během roku 2021 celkem dvanáctkrát překonal šest metrů, což se v historii zatím žádnému tyčkaři nepodařilo. Doposud se s deseti šestimetrovými zápis během jedné sezóny dělil o primát se Sergejem Bubkou. V průběhu haly se dostal nejvýše na 610 centimetrů. Tuto hodnotu zdolal na mítinku v Bělehradě. Svůj triumf na halovém mistrovství Evropy v Toruni pak ozdobil novým rekordem šampionátu 605 centimetrů. Pod otevřeným nebem pak nejprve získal svůj první titul olympijského vítěze a o několik týdnů později si z Curychu odvezl i svou premiérovou Diamantovou trofej, když finálovému závodu kraloval výkonem 606 centimetrů. Duplantis již v roce 2018 získal v rámci této ankety cenu v kategorii Rising Star pro nejlepšího mladého atleta do 23 let.

Marcell Lamont Jacobs

Italský sprinter Marcell Lamont Jacobs má za sebou snovou sezónu. Už v hale naznačil své možnosti, když na HME v Toruni bral zlato v čase 6.47, což je výkon, který ho řadí na dělené čtvrté místo historických evropských tabulek po bok britského dua Linford Christie a James Dasaolu. Vrchol své dosavadní kariéry pak zažil na olympijských hrách v Tokiu, kde hned dvakrát posunul hodnotu evropského rekordu Portugalce Francise Obikwela. V semifinále prolétl rovinku za 9.83 a ve finále zaskočil všechny ostatní favority a dosprintoval si pro olympijské zlato v čase 9.80. K tomu ještě přidal překvapivý olympijský titul s italskou štafetou na 4x100 metrů.

Karsten Warholm

Obhájce vítězství v anketě Golden Tracks z roku 2019 Karsten Warholm je velkým favoritem na prvenství i letos a není divu. Jeho výkony v průběhu sezóny 2021 byly jedinečné. Hned v úvodu sezóny vylepšil časem 33.26 vlastní historické světové maximum na třístovce překážek. V Oslu se pak stal světovým rekordman i na své hlavní tratí, tedy v běhu na 400 metrů překážek. Při mítinku Diamantové ligy na domácí půdě proběhl jeden okruh s ploty za 46.70 a srazil tak dosavadní rekordní zápis Američana Kevina Younga z olympiády v Barceloně 1992 o osm setin. Očekávalo se, že může tento výkon ještě posunout, ale co předvedl ve finále olympijských her v Tokiu, bylo jak z jiného vesmíru. V nejrychlejším závodě historie se stal prvním atletem, který pokořil hranici 46 vteřin. Současný světový rekord tak má nyní díky němu hodnotu 45.94. Na závěr sezóny pak přidal ještě celkové vítězství v Diamantové lize.

Rising Star

Rhasidat Adelekeová

Irská sprinterka Rhasidat Adelekeová byla sprinterskou královnou mistrovství Evropy juniorů v estonském Tallinnu, když získala zlatý double na tratích 100 a 200 metrů. Podařilo se jí to jako první sprinterce za posledních pět šampionátů. K tomu ještě byla autorkou nejrychlejšího času ve štafetách na 4x400 metrů.

Femke Bolová

Favoritky na toto ocenění však musíme hledat jinde. Nizozemka Femke Bolová k tomu má jistě skvěle našlápnuto. V hale vyhrála 9 z 10 závodů na 400 metrů, do kterých nastoupila a na HME v Toruni brala zlato na hladké čtvrtce i s nizozemskou štafetou na 4x400 metrů. Neméně úspěšná pak byla i pod otevřeným nebem. Zde vyhrála 11 z 12 závodů na 400 metrů překážek. Jediným kláním, ve kterém našla dvě přemožitelky, bylo olympijské finále v Tokiu, ale tam rozhodně smutnit nemusela, jelikož brala bronz v novém evropském rekordu 52.03 a tento výkon z ní dělá třetí nejrychlejší ženu historie. Drží také jeden primát, jelikož se stala první ženou, která během jedné sezóny zaběhla čtvrtku překážek čtyřikrát pod 53 vteřin. Zvítězila také ve finále Diamantové ligy.

Keele Hodgkinsonová

Další vycházející hvězdou, která o sobě dávala po celý rok výrazně vědět, byla britská půlkařka Keele Hodgkinsonová. Na mítinku ve Vídni zaběhla časem 1:59.03 halový juniorský evropský rekord, který byl dokonce několik týdnů i světovým rekordem této kategorie, než ho překonala časem 1:58.40 Američanka Athing Muová. Hodgkinsonová se pak ze své první velké medaile radovala na HME v Toruni, kde si poradila s plejádou zkušenějších závodit a vystoupala na nejvyšší stupínek. Největšího úspěchů své zatím krátké kariéry dosáhla na olympijských hrách v Tokiu, kde si doběhla pro stříbro v novém evropském juniorském světovém maximum a seniorském národním rekordu 1:55.88. V závěru sezóny pak opanovala i finále Diamantové ligy.

Kristjan Čeh

Slovinský diskařský obr Kristjan Čeh hned v úvodu sezóny vylepšil evropský rekord do 23 let, když jeho hodnotu posunul na 69.52. Následně se pak v Kuortane stal prvním diskařem, jenž v této kategorii přehodil 70 metrů, když jeho náčiní dopadlo na 70.35 a letos hodil dále pouze švédský suverén Daniel Stahl. Na mistrovství Evropy do 23 let v Tallinnu naprosto dominoval v rekordu šampionátu 67.48 a na olympijských hrách v Tokiu skončil v nabitém závodě pátý.

Alessandro Sibilio

Italský čtvrtkař překážkář Alessandro Sibilio potvrdil roli favorita na mistrovství Evropy do 23 let v Tallinnu, kde při svém vítězství příliš nezaostal ani za rekordem šampionátu Karstena Warholma. Na olympijských hrách v Tokiu se pak díky novému kariérnímu maximu 47.93 dokázal dostat až do finále, kde doběhl v jedinečném závodě osmý.

Sasha Zhoya

Jednou z nejzářivějších světových juniorských hvězd byl beze sporu francouzský překážkář Sasha Zhoya. Ten už při zisku zlaté medaile na MEJ v Tallinnu atakoval juniorský světový rekord na stodesítce překážek, který měli společně v držení jeho krajan Wilhem Belocian a Jamajčan Damion Thomas. Na mistrovství světa juniorů v Nairobi pak byl jeho atak již úspěšný, a to hned dvakrát. V semifinále zaběhl 12.93 a ve finále pak neuvěřitelných 12.72. Celkově tak rekordní zápis srazil o propastných 27 setin.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout