Tomas Järvinen
Datum narození: 21. 10. 2005
Oddíl: TJ Dukla Praha
Trenér: Josef Karas
Disciplíny: víceboj
Úspěchy: 2023: MEJ-výška/4.; 2024: MSJ-10boj/1.; 2025: ME22-dálka/Q; 2026: ME-10boj/DNF
Osobní rekord: desetiboj: 8400 (2026), sedmiboj: 6124h (2026)
Tomas Järvinen byl od začátku své kariéry srdcem vícebojař. Zdravotní komplikace mu ovšem dlouho nedovolily ukázat svůj nesporně obrovský potenciál. Na mistrovství Evropy juniorů v Jeruzalémě 2023 se musel spokojit s účastí ve výšce, kde skončil těsně čtvrtý a od medaile ho dělil jen horší zápis. Už tehdy se však nechal slyšet, že do budoucna jsou pro něj jasnou prioritou víceboje.
V roce 2024 už byl v plné síle, což ukázal již v hale, kde v juniorském sedmiboji poskládal 5993 bodů, čímž o 131 bodů vylepšil národní rekord Ondřeje Kopeckého. Na mistrovství světa juniorů v Limě se mu podařilo kvalifikovat, i když bral body jen v devíti disciplínách, jelikož nezaložil v tyči. To napovídalo, že se od něj v Limě máme na co těšit, a tak se i stalo. Tomas naprosto dominoval soutěži suverénním způsobem a získal titul juniorského mistra světa v desetiboji. Navíc svým výkonem 8425 bodů zaostal jen deset bodů za světovým rekordem této kategorie Němce Niklase Kaula z roku 2018. Zároveň se stal novým rekordmanem šampionátu. Dosavadní zápis Australana Ashleyho Moloneyho z MSJ v Tampere 2018 vylepšil o 235 bodů. Národní juniorské maximum Františka Doubka z MSJ v Nairobi pak posunul o 256 bodů.
Sezóna 2025 byla pro Tomase ve znamení vleklých zdravotních problémů. V hale závodil spíše sporadicky a venku nastoupil do jediného desetiboje. Jenže v rakouském Götzisu nedokončil. Na evropský šampionát do 22 let v norském Bergenu pak závodil alespoň ve skoku do dálky, ale jeho cesta skončila už v kvalifikaci.
Rok 2026 zahájil ziskem premiérového českého titulu mezi dospělými, když ovládl sedmiboj na halovém MČR v Ostravě výkonem 6124 bodů. V květnu se pak blýskl na prestižním mítinku v Götzisu, kde vybojoval lichotivé sedmé místo. Svůj první dospělý desetiboj zkompletoval se ziskem 8400 bodů, což pro něj znamenalo posun na čtvrtou příčku české historie za legendární trio Roman Šebrle, Tomáš Dvořák a Robert Změlík. Na mistrovství Evropy v Birminghamu musel bohužel kvůli zranění hned po druhé disciplíně odstoupit.