Kristiina Sasínek Mäki

Kristiina Sasínek Mäki

Datum narození: 22. 9. 1991
Oddíl: PSK Olymp Praha, z.s.
Trenér: Pavel Tunka
Disciplíny: 1500 m
Úspěchy: 2014: ME-5000 m/13.; 2015: HME-3000 m/10., Univ.-5000 m/1.; 2016: HMS-1500 m/R, ME-5000 m/9.; 2017: Univ.-1500 m/3., 5000 m/6., ME kros-mix štafeta/2.; 2018: ME-1500 m/R; 2019: HME-1500 m/R, MS-1500 m/SF; 2021: OH-1500 m/13.; 2022: MS-1500 m/SF, ME-1500 m/6.; 2023: HME-1500 m/F-DNF, MS-1500 m/R; 2024: ME-1500 m/R, OH-1500 m/OB; 2025: HME-1500 m/R; 2026: ME-1500 m/7., MS silniční běhy-1 míle/24.
Osobní rekord: 1500 m: 4:01.23 NR (2021), 4:08.41h (2020), 3000 m: 8:51.69 NR (2014), 5000 m: 15:31.15 (2016)

Kristiina Sasínek Mäki dosáhla svého prvního mezinárodního úspěchu v roce 2015, když si přivezla z univerziády v jihokorejském Gwangju zlatou medaili z běhu na 5000 metrů. O rok později zaběhla v irském Sligo národní rekord na této distanci, který měl díky ní hodnotu 15:31.15. Stále častěji ovšem dávala přednost patnáctistovce.

Právě na patnáctce získala bronzovou medaili na univerziádě na Taiwanu. To bylo v sezóně 2017. Na jejím sklonku pak přidala ještě jeden medailový úspěch, a to na mistrovství Evropy v přespolním běhu, kde si tehdy ve smíšené štafetě doběhli společně se Simonou Vrzalovou, Jakubem Holušou a Filipem Sasínkem pro stříbro. Tato disciplína si tehdy odbyla na ME v krosu svou premiéru.

V roce 2021 Kristiina porodila syna Kaapa a jen sedm měsíců poté dokázala v Tokiu postoupit do olympijského finále, když v semifinálovém běhu zazářila novým národním rekordem 4:01.23. V samotném finále pak obsadila třinácté místo. O rok později vybojovala na mistrovství Evropy v Mnichově šesté místo. V roce 2024 závodila také na olympiádě v Paříži, kde ovšem vypadla v rozběhu.

Na sezónu 2025 se Kristiina připravovala pod vedením švýcarského kouče Louise Heyera. Později se ovšem ukázalo, že to nebyl dobrý krok. Už hala jí nevyšla podle představ, když na HME v Apeldoornu vypadla už v rozběhu. Na venkovní mistrovství světa v Tokiu se pak nedokázala kvalifikovat. Ještě krátce předtím se rozhodla pro návrat ke svému předešlému trenérovi Pavlovi Tunkovi. 

Pod vedením staronového kouče se jí opět začalo dařit. Halovou sezónu 2026 vynechala, ale v létě se jí podařilo stabilizovat formu na úroveň let minulých. Na mistrovství Evropy v Birminghamu se sedmým místem postarala o jedno z nejlepších umístění české výpravy na šampionátu. Následně v Bellinzoně zaběhla svůj nejrychlejší čas za poslední tři roky 4:03.58. Do té doby běžela v kariéře patnáctku pouze dvakrát rychleji.