přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Ze světa

Maratonci mezi tučňáky
Klasický maraton patří k nejnáročnějším atletickým disciplínám a maratonci mezi sebou vytvářejí i různé „kluby“. Někteří se snaží zvládnout co nejvíce závodů v jednom roce, jiní preferují extrémní maratony. Existuje i klub běžců, kteří absolvovali tuto trať na všech světových kontinentech.

Běžet v Evropě, Americe, Africe, Asii, Austrálii – to už dnes není tak velký problém. Chcete-li však mít sbírku kompletní, musíte absolvovat i závod v Antarktidě – a ten je jen jeden. Koná se pouze jednou za dva roky-“Antarctica Marathon“.   Jedním z přímých účastníků i spolupořadatelů byl i zástupce AIMS – Jim Moberly, kterého jsem se bezprostředně po návratu ze země věčného sněhu zeptala:

„Antarctica Marathon“ jste navštívil již podruhé, co vás na tomto závodě tak přitahuje?
„Antarktida je nádherné místo s divokou ledovou přírodou. Maraton v těchto podmínkách je naprosto neopakovatelný zážitek pro všechny účastníky.“

Jak probíhala celá akce?
„Účastníci měli sraz v Buenos Aires, odkud jsme společně přeletěli do Ushuyay (nejjižněji položené město světa), kde jsme se nalodili a vypluli směr Antarktida. Po dvoudenní plavbě jsme dorazili k břehům ledového kontinentu. Šestičlenný štáb vytyčil trať maratonu, která vedla přes území čtyř polárních výzkumných stanic (Rusko, Chile, Uruguay a Čína).“

Kolik běžců a s jakými výsledky se letos účastnilo Antarctica Marathonu?
„Na akci byly tentokrát pro velký zájem vypraveny dvě lodě, aktivně se zapojili  i někteří výzkumníci pracující v Antarktidě. Celkem se maratonu a půlmaratonu (závodí se současně) účastnilo 212 běžců ze 14 zemí. Nejrychlejšího času 3:49:19 dosáhl D. Zawitz z USA. Na poloviční trati slavila úspěch žena J. Seruesová z USA časem 2:13:08.“ 

Jste technickým ředitelem maratonu v Honolulu – čím se liší uspořádání závodu v tak rozdílných podmínkách?
„Naprosto rozdílné je počasí. V Antarktidě je v této době léto a teplota přes den je okolo nuly. Specifická je trať, která se vždy musí znovu vyměřit, podle toho, jak si příroda nadiktuje. Táním vznikají nové cesty, ale i potůčky. Na běžce čeká vždy trochu jiná scenérie. Celou akci zajišťovalo pouze šest členů spolu s dvaceti dobrovolníky. Trať je vedena převážně po kamenitých a bahnitých cestách, ovšem i sněhem.“

Co kromě maratonu mohou účastníci absolvovat?
„Pro účastníky je připraven i závod kajaků mezi ledovými krami. Zájemci mohou přenocovat ve speciálních stanech přímo na ledovci. Hlavně se však ocitnou uprostřed neporušené ledové divoké přírody, se vším, co k tomu patří.“

Je to skutečně osobitý závod, hodně závislý na počasí. Ovlivnilo někdy průběh závodu?
„Tentokrát nám počasí přálo, měli jsme štěstí. Jen jeden den sněžilo, jinak ukazovala Antarktida vlídnější tvář, dokonce svítilo sluníčko. Ovšem před dvěma lety nás při zpáteční cestě zastihla silná mořská bouře. Strávili jsme dva dny v podpalubí připoutaní k postelím a jen doufali, že dorazíme ke břehům Argentiny.
Největší problémy nám počasí nadělalo v roce 2001. Po připlutí k Antarktidě nám silný vítr nedovolil přistát a vylodit se. Ale když už jsme absolvovali tak dlouhou cestu, tak jsme se rozhodli uspořádat maraton přímo na palubě lodi, byť se pěkně houpala.“

A kolik stojí běžce jejich cesta na nejjižnější kontinent?
„Pokud je to s letenkou z New Yorku či Floridy, tak kolem 5000 dolarů. Pro toho, kdo se sám přepraví do Buenos Aires, kde je sraz, tak kolem 4000 dolarů. V ceně je dále let do nejjižnějšího města Argentiny Ushuyaye, odtud dvoudenní cesta lodí k břehům Antarktidy, tam 3-4denní pobyt na lodi či pro nejotrlejší ve stanech na pevnině a potom dvoudenní plavba zpět.“

Jaký si z Antarktidy odvážíte největší zážitek?
„Pro mne osobně je největším zážitkem právě neposkvrněná příroda a nádherná bílo-modrá scenérie. A kde jinde vám místo diváků fandí zvědaví tučňáci, či pózují na pohled leniví tuleni.“

Text Jana Šmidáková

Vytisknout