přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

2. května 2012, 11:26

Z historie MČR v desítce a maratonu

Dva následující domácí víkendy patří především distančním běhům. Nejprve se poběží o republikové tituly tuto sobotu v Hradci Králové na dráhové desítce, příští neděli pak v rámci Volkswagen Maratonu Praha také na královské vytrvalecké vzdálenosti. V témtatu týdne obě akce tentokrát spojíme v jeden článek a v obou případech se jako obvykle podíváme do bohatých historických statistik.

Desítka: nejčastěji v Praze, desetkrát Kamínková

Mistrovství ČR na 10000 metrů se koná druhým rokem při samostatném šampionátu, loňská Bílina však pochopitelně nebyla prvním místem, kde se rozdělovaly mistrovské medaile. Nejprve byli mistři ČR vyhlášeni podle umístění na federálním mistrovství 1969 v Považské Bystrici, premiéra MČR proběhla v následujícím roce (1970) ve Dvoře Králové nad Labem a ženy však soutěží na této trati o medaile až od 1987. Celkem 42 ročníků (25 pro ženy) se uskutečnilo v rámci "velkých republik" na dráze, letos podruhé se vytrvalci utkávají při sóloakci.

kaminkovasekyrovaMcr09JKv.JPGŠampionka šampionek Kamínková, rekordmani Peterková-Pešava

Petra Kamínková (na foto J. Kucharčíka) vloni zaokrouhlila svou úctyhodnou sbírku jubilejním desátým zlatým příspěvkem. Dva nejlepší muži Pavel Faschingbauer a Jan Pešava posbírali dohromady stejně, přičemž oba stanuli na nejvyšším stupínku shodně pětkrát. Druhý jmenovaný se může pochlubit kvalitním rekordem MČR 28:41.55, který je v platnosti již od 1995. Držitelkou nejkvalitnějšího času 32:27.68 (z roku 2000) je druhá nejúspěšnější žena co do titulů Alena Peterková. Stejně jako ona se stal čtyřnásobým šampionem Josef Jánský, o jeden zlatý úspěch mají na svém kontě Jiří Sýkora a Róbert Štefko, dva Iva Jurková a Radka Pátková. Jednou si pak nejvyšší stupínek vysloužilo nejvyšší stupínek MČR dalších 9 žen a 23 mužů.

Při pohledu na deset nejrychlejších běžců při MČR dominují 80. a 90. léta - v případě žen jsou to z důvodu pozdějšího zavedení kategorie především "devadesátky". O rekordech šampionátu už byla řeč v předešlém odstavci, doplňme, že s ohledem na další nejlepší běžce jde o vskutku významné počiny. Pešava je jediným, kdo se při mistrovství dostal pod 29 minut, byť se to jeho tehdejšímu soupeři Luboši Šubrtovi nepodařilo jen těsně. V podobné situaci je i rekordmanka Peterková, která Petru Kamínkovou (tehdy ještě s dívčím jménem Drajzajtlová) předčila dokonce o více než minutu.

Za Šubrtem, který na Pešavu v roce 1995 ztratil přibližně dvacet vteřin, se zbytek top vytrvalců vejde do pouhých 26 s. Je mezi nimi i nejstarší výkon čtyřnásobného mistra Josefa Jánského z ročníku 1972, naopak nejmladšími časy mezi elitou patří (pohříchu) vedoucímu duu Pešava-Šubrt, kteří je zaběhli již před 17 lety. Za druhou ženou historického pořadí Kamínkovou následuje s dalším výrazným (36vteřinovým) odstupem Iva Jurková, za ní se již vejde do minuty a čtvrt zbytek desítky. Uzavírá ji autorka nejčerstvějšího přírůstku Květoslava Pecková.

Maraton: i zde nejčastěji v Praze

V jakémsi nultém ročníku 1969, tedy v době, kdy vznikl Český atletický svaz, se poprvé v rámci federálního šampionátu vyhlašoval mistr republiky, ovšem neudělovaly se další medaile. Od následujícího roku se datuje první samostatné mistrovství, zatím jen pro muže. Ženy si odbyly premiéru o jedenáct let později, tedy 1981, pětkrát jim ale nemohly být pro menší účast uděleny medaile (1983, 89, 94, 96 a 97). Shrňme tedy pro pořádek: mistrovství ČR (dříve ČSR) se letos koná v mužské kategorii po dvaačtyřicáté, pro ženy po jedenatřicáté; tituly se budou udělovat po 43. (♂) a po 27. (♀).

V posledních letech jasně navyšuje náskok v počtu pořadatelství Praha, kde se mistrovství díky PIMu koná již popatnácté v řadě. V součtu se staršími ročníky napočítáme v hlavním městě (vyjma letoška) dvacet republikových šampionátů, tedy takřka polovinu všech MČR. Prahu následují Otrokovice s osmi pořadatelskými počiny, Domažlice s pěti, Havlovice a Pardubice po dvou a nakonec Děčín, Mělník, Ostrava, Prostějov a Úpice s jednou organizátorskou "čárkou".

martincova-ivana_pim_ag.jpg
Králové a královny na královské trati: Martincová a Bláha, rekordmany Peterková a Štefko

Nejvíce titulů - pět - posbírala Ivana Martincová (na foto A. Gräfa, graf.cz), sbírku jen o jednu zlatou chudší nastřádala Alena Peterková. České rekordmance na této trati patří i nejlepší čas MČR 2:27:00 z roku 1995. Peterkovou následují trojnásobné mistryně Vlasta Rulcová a Radka Churáňová, vládkyně posledních dvou ročníků mimochodem převzala pomyslné žezlo od Martincové. Dvakrát se z nejvyššího stupínku na "bedně" mohla radovat Taťána Metelková a pak už následuje sedmička žen, které podobný pocit zažily jednou.

Mezi muži je nejúspěšnějším sběratelem zlatých medailí Jan Bláha se čtyřmi, o jeden kousek méně čítá kolekce Jiřího Čivrného. Dva tituly si vysloužila početná sestava: Pavel Faschingbauer, Pavel Kryška, Ondřej Němec, Petr Pechek, Josef Podmolík, Róbert Štefko, Stanislav Tománek. Vypíchnout bychom měli slovenského rodáka Štefka, který se z prvenství radoval hned po změně dresu v roce 2004 ve výborném čase 2:12:35, dosud platném jako rekord mistrovství, a také mladšího z rodů Pechků, jenž se objevil v cíli MČR jako první vloni i předloni. Dvaadvacítka maratonců se pak stala republikovými šampiony právě jednou.

Oba rekordmani vládnou svými časy elitním desítkám běžců a běžkyň rozdílem tříd(y), v případě Aleny Peterkové náskok na nejbližší ženu statistik dokonce přesahuje 11 minut - a to je přitom Hana Horáková poslední, kdo se dostal pod hranici 2:40 (2:38:35). Od Veroniky Brychcínové, která jako poslední přispěla do "top ten" před čtyřmi lety (2:40:50), jsou běžkyně s relativně rovnoměrnými odstupy rozprostřeny do další "mety" 2:50. V jejím závěru figuruje Šárka Pechková s časem z roku 1982, tedy naopak nejstarším mezi nejlepšími.

Za suverénním Štefkem následují s odstupem více než třech minut (také již zmiňovaný) čtyřnásobný šampion Jan Bláha (2:15:54), o další půlminutky pak Jiří Stehlík (2:16:29). Ten svůj výkon zaběhl již v roce 1975 a je tak držitelem nejstaršího času v elitní desítce, spolu s Ondřejem Zeleňanským, který zase spadá zhruba do prostředka intervalu, v němž figuruje zbylá sedmička. Tu otevírá Pavel Novák (2:17:11) a uzavírá další držiel letitého času (z 1979) Jaroslav Kocourek (2:18:27).

Více ze statistik v příslušných rubrikách Zaostřeno na: desítka - maraton.

Michal Procházka

Vytisknout