Téma týdne

O NADCHÁZEJÍCÍM VÍKENDU PROBĚHNE HALOVÉ MISTROVSTVÍ ČR MUŽŮ A ŽEN. V „TÉMATU TÝDNE“ SE OHLÉDNEME DO HISTORIE TOHOTO ŠAMPIONÁTU.

Historie českých šampionátů pod střechou se začala psát v roce 1975. Praha hostila republikové boje v naprosté většině případů (35x). Čtyřikrát se konalo mistrovství ČR v Ostravě a třikrát hostil domácí elitu Jablonec. Jednou - v zimě po povodních 2002 - se atleti utkali dokonce za našimi hranicemi, v Bratislavě. Téhož roku, 2003, byla dokončena oprava vodou poškozené haly ve Stromovce a 3. 12. dostala jméno po významném závodníkovi i činovníkovi Otakaru Janderovi. Povodeň postihla Prahu znovu před třemi lety, tentokrát byla naštěstí rekonstrukce plánována a halu se podařilo připravit už pro loňskou sezónu. Ve Stromovce se konala republiková mistrovství od roku 1997 až do 2015, s výjimkou již zmiňované jednoroční nucené pauzy.

Škála mistrovských disciplín se proměňovala: zmizela třístovka, kvůli absenci regulérně velikého oválu se sprintovala jen padesátka (hladká i překážková), svou šestiletou epizodu (1989-94) měla také halová chůze. V letech 2005 až 2012 se namísto štafetových dvoustovek běhaly čtyřstovky. Ženám přibyly v devadesátých letech dříve pouze mužské disciplíny, od 1991 trojskok, o tři roky později pak tyč.

OD NEJSTARŠÍCH REKORDŮ, PO TY NEJNOVĚJŠÍ

Nejvousatější rekord šampionátu drží Helena Fibingerová, která poslala kouli v roce 1977 do vzdálenosti 21.58 metru. Další historické zápisy spadají do druhé poloviny osmdesátých let, zvláště pak do roku 1986. Lubomír Tesáček tehdy zvládl trojku v čase 7:51.59 minuty, Milan Mikuláš předvedl trojskok 16.81 metru dlouhý a středotraťařky Milena Strnadová a Ivana Walterová odzobily půlku a patnáctistovku časy 1:59.18 a 4:13.69 minuty. Jen o rok mladší je rekordní zápis 3:41.81 kolegy Walterové na 1500 metrech, Jana Krause. Dvě desetiletí už se drží také dálka Milana Gombaly, v níž se v roce 1993 dostal na 811 cm.

Ostatní nejlepší výkony MČR jsou z konce 90. let minulého, a především z nultých let aktuálního století. Po roce 2010 se měnily rekordy v obou tyčkách a hladkých sprintech plus mužských překážkách a kouli. Nejstarší je v tomto výčtu 60 metrů překážek v podání Petra Svobody, jeho čas 7.44 vteřiny je jedním ze tří absolutních českých rekordů předvedených při mistrovství republiky. Druhý drží od roku 2013 Kateřina Čechová, která zaběhla šedesátku za 7.24. V roce 2014 padaly rekordy šampionátu na dvoustovce. Postarali se o ně Denisa Rosolová časem 23.43 a Pavel Maslák, který jeden okruh zvládnul za 20.52. Maslák před dvěma lety navíc vyrovnal rekord šampionátu na šedesátce 6.65 s, nyní jej drží společně s Janem Velebou, který tentýž výkon zaběhl před pěti lety. Z roku 2011 pochází také rekord šampionátu v tyčce v podání Jiřiny Ptáčníkové (457), a z roku 2013 pak zápis jejího mužského kolegy a partnera Jana Kudličky (577). V roce 2015 vylepšil Pavel Maslák rekord šampionátu na čtvrtce, když ve Stromovce běžel vynikající čas 45.27 a zaostal tak o pouhé tři setiny za svým vlastním halovým českým rekordem.

V roce 2016 padly na mistrovství v Ostravě dvě historická maxima šampionátu. O jedno se postaral Filip Sasínek v závodě na 1500 metrů, když proběhl cílem v čase 3:41.45. Druhé má na svědomí koulař Tomáš Staněk, jenž poslal své načiní do vzdálenosti 20.90. Tyčkař Jan Kudlička pak dokázal výkonem 577 vyrovnat vlastní rekord MČR z roku 2013. Na halovém MČR 2017 se pak přepisovaly historické statistiky tohoto podniku dvakrát. Simoně Vrzalové se to podařilo v běhu na 3000 metrů časem 9:04.84 a historický zápis si připsala i mužská štafeta Slavie na 4x200 metrů (1:26.20).

NEJPILNĚJŠÍ SBĚRATELÉ TITULŮ

Stejně jako jsou rekordy od toho, aby se překonávaly, jsou i tituly od toho, aby se sbíraly. Z celkového pohledu vzato jsou v tom jednoznačně úspěšnější ženy než muži a i mezi nimi jasně vyčnívá trojskokanka Šárka Kašpárková. Do své úctyhodné kolekce jich vložila celkem patnáct, z toho dva ve své původní specializaci výšce. Třináct trojskokanských titulů, tedy v jedné disciplíně, se zdá být prakticky nedostižných, obzvláště pak devět v řadě posbíraných (v letech 1992 až 2000).

Dvojciferným počtem prvenství se nicméně mohou pochlubit ještě i sprinterky Hana Benešová, Denisa Rosolová a Monika Špičková (ta má i jeden z premiéry trojskoku v roce 1991), překážkářka Lucie Škrobáková a vrhačky Zdeňka Šilhavá s Janou Kárníkovou. Poslední trio jmenovaných nasbíralo všechny zlaté úspěchy v jediné disciplíně: Škrobáková dvanáct na 60 m př., Kárníková jedenáct v kouli a Šilhavá deset v téže disciplíně. Denisa Rosolová posbírala svých deset primátů ve třech disciplínách (5x200 m, 4x dálka, 1x400 m). Devět titulů složila Ludmila Formanová ze sedmi titulů půlkařských a dvou čtvrtkařských. K ní se přidala v loňském roce svým devátým republikovým primátem také Denisa Rosolová.

Deset titulů má nejúspěšnější muž, a tím je výškař Jaroslav Bába. Ten navíc může svou sbírku rozšířit i na letošním šampionátu, kde je hlavním favoritem.  Hned šest atletů na nejvyšším stupínku stanulo sedmkrát, z nichž už pouze dalšímu výškaři Jindřichu Vondrovi se to podařilo v jediné disciplíně. Tomáš Dvořák nasbíral šest zlatých na překážkách, Martin Morkes pět na dvoustovce a k tomu oba přidali jeden triumf v dálce, zbývající Morkesův titul je z šedesátky. Čistě sprinterskou kolekci vlastní Jiří Vojtík (5x na 200 a 2x na 400) a skokanskou zase Roman Novotný (4x dálka, 3x trojskok). Michal Šneberger svou sbírku složil z pěti zlatých na patnáctistovce a dvou na trojce.

Na letošním šampionátu může svou bohatou sbírku titulů rozšířit koulařka Jana Kárníková. Pro ni by se jednalo o dvanácté zlato. Jiřina Ptáčníková bude usilovat o své osmé prvenství v rámci HMČR. Trojskokanka Lucie Májková má zatím ve svém držení pět titulů a Michaela Hrubá vlastní i přes své mládí už čtyři zlaté medaili z halových mistráků. Mezi muži si může na nejvyšší stupínek již pojedenácté vystoupat výškař Jaroslav Bába. Sedmý titul si může připsat Jan Kudlička. Tréninkový parťáci Pavel Maslák a Jan Veleba se pokusí dosprintovat pro šestý republikový triumf. O pátý halový titul se budou snažit Petr Svoboda, Michal Balner a Jakub Holuša, přičemž Holuša by měl startovat na své hlavní trati 1500 metrů, ve které mu ještě mistrovské zlato chybí. Předešlé čtyři tituly totiž získal na osmistovce.