přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

24. února 2016, 14:43

Z historie halových „mistráků“

Více než čtyřicetiletá tradice

Historie českých šampionátů pod střechou se začala psát v roce 1975. Praha hostila republikové boje v naprosté většině případů (35x). Třikrát se konalo mistrovství ČR v Jablonci, třikrát v Ostravě a jednou - v zimě po povodních 2002 - se atleti utkali dokonce za našimi hranicemi, v Bratislavě. Téhož roku, 2003, byla dokončena oprava vodou poškozené haly ve Stromovce a 3. 12. dostala jméno po významném závodníkovi i činovníkovi Otakaru Janderovi. Povodeň postihla Prahu znovu před třemi lety, tentokrát byla naštěstí rekonstrukce plánována a halu se podařilo připravit už pro loňskou sezónu. Ve Stromovce se konala republiková mistrovství od roku 1997 až do loňské sezóny, s výjimkou již zmiňované jednoroční nucené pauzy.

Škála mistrovských disciplín se proměňovala: zmizela třístovka, kvůli absenci regulérně velikého oválu se sprintovala jen padesátka (hladká i překážková), svou šestiletou epizodu (1989-94) měla také halová chůze. V letech 2005 až 2012IMG_8102.JPG se namísto štafetových dvoustovek běhaly čtyřstovky. Ženám přibyly v devadesátých letech dříve pouze mužské disciplíny, od 1991 trojskok, o tři roky později pak tyč.

Od nejstarších rekordů, po ty nejnovější

Nejvousatější rekord šampionátu drží Helena Fibingerová, která poslala kouli v roce 1977 do vzdálenosti 21.58 metru. Další historické zápisy spadají do druhé poloviny osmdesátých let, zvláště pak do roku 1986. Lubomír Tesáček tehdy zvládl trojku v čase 7:51.59 minuty, Milan Mikuláš předvedl trojskok 16.81 metru dlouhý a středotraťařky Milena Strnadová a Ivana Walterová odzobily půlku a patnáctistovku časy 1:59.18 a 4:13.69 minuty. Jen o rok mladší je rekordní zápis 3:41.81 kolegy Walterové na 1500 metrech, Jana Krause. Dvě desetiletí už se drží také dálka Milana Gombaly, v níž se v roce 1993 dostal na 811 cm.

Ostatní nejlepší výkony MČR jsou z konce 90. let minulého, a především z nultých let aktuálního století. Po roce 2010 se měnily rekordy v obou tyčkách a hladkých sprintech plus mužských překážkách a kouli. Nejstarší je v tomto výčtu 60 metrů překážek v podání Petra Svobody, jeho čas 7.44 vteřiny je jedním ze tří absolutních českých rekordů předvedených při mistrovství republiky. Druhý drží od roku 2013 Kateřina Čechová, která zaběhla šedesátku za 7.24. V roce 2014 padaly rekordy šampionátu na dvoustovce. Postarali se o ně Denisa Rosolová časem 23.43 a Pavel Maslák, který jeden okruh zvládnul za 20.52. Maslák před dvěma lety navíc vyrovnal rekord šampionátu na šedesátce 6.65 s, nyní jej drží společně s Janem Velebou, který tentýž výkon zaběhl před pěti lety. Z roku 2011 pochází také rekord šampionátu v tyčce v podání Jiřiny Ptáčníkové (457), a z roku 2013 pak zápis jejího mužského kolegy Jana Kudličky (577) a také koulaře Martina Staška (20.73). Zatím nejmladším rekordem mistrovství je ten loňský na čtvrtce mužů, který má na svědomí opět Pavel Maslák. Ten loni ve Stromovce běžel vynikající čas 45.27 a zaostal tak o pouhé tři setiny za svým vlastním halovým českým rekordem.

Nejpilnější sběratelé titulů

Stejně jako jsou rekordy od toho, aby se překonávaly, jsou i tituly od toho, aby se sbíraly. Z celkového pohledu vzato jsou v tom jednoznačně úspěšnější ženy než muži a i mezi nimi jasně vyčnívá trojskokanka Šárka Kašpárková. Do své úctyhodné kolekce jich vložila celkem patnáct, z toho dva ve své původní specializaci výšce. Třináct trojskokanských titulů, tedy v jedné disciplíně, se zdá být prakticky nedostižných, obzvláště pak devět v řadě posbíraných (v letech 1992 až 2000).

Dvojciferným počtem prvenství se nicméně mohou pochlubit ještě i sprinterky Hana Benešová a Monika Špičková (ta má i jeden z premiéry trojskoku v roce 1991), překážkářka Lucie Škrobáková a vrhačky Zdeňka Šilhavá s Janou Kárníkovou. Poslední trio jmenovaných nasbíralo všechny zlaté úspěchy v jediné disciplíně: Škrobáková dvanáct na 60 m př., Šilhavá a Kárníková deset v kouli. Devět titulů složila Ludmila Formanová ze sedmi titulů půlkařských a dvou čtvrtkařských. K ní se přidala v loňském roce svým devátým republikovým primátem také Denisa Rosolová.

Právě devět titulů má nejúspěšnější muž, a tím je výškař Jaroslav Bába. Hned šest atletů na nejvyšším stupínku stanulo sedmkrát, z nichž už pouze dalšímu výškaři Jindřichu Vondrovi se to podařilo v jediné disciplíně. Tomáš Dvořák nasbíral šest zlatých na překážkách, Martin Morkes pět na dvoustovce a k tomu oba přidali jeden triumf v dálce, zbývající Morkesův titul je z šedesátky. Čistě sprinterskou kolekci vlastní Jiří Vojtík (5x na 200 a 2x na 400) a skokanskou zase Roman Novotný (4x dálka, 3x trojskok). Michal Šneberger svou sbírku složil z pěti zlatých na patnáctistovce a dvou na trojce.

Závěrem ještě zrekapitulujeme majitele nejvíce titulů v jedné disciplíně: Kašpárková v trojskoku (13), Škrobáková na překážkách (11), Šilhavá a Kárníková v kouli (obě 10), Bába ve výšce (9), jeho kolega Vondra, dále pak Formanová na půlce, a také koulařka Soňa Vašíčková s tyčkařkami Pavlou Hamáčkovou-Rybovou a Jiřinou Ptáčníkovou (všichni 7), na překážkách Dvořák, a dále mílařka Marcela Lustigová, výškařka Zuzana Hlavoňová (všichni po 6).

Petr Jelínek, Michal Procházka, foto: J. Kucharčík

Vytisknout