přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

10. srpna 2021, 10:26

Tokio v číslech

32. Letní olympijské hry v Tokiu jsou u svého konce. Přinášíme tak tradiční statistický přehled týkající se atletických soutěží na sportovním svátku pod pěti kruhy.

Olympijské hry v Tokiu byly v mnoha ohledech výjimečné a naštěstí se to netýkalo jen okolností kolem covidových omezení, ale také jedinečných výkonů. K vidění byly hned tři světové rekordy. Dva z nich padly na trati 400 metrů překážek. V kategoriích mužů i žen se uskutečnily vůbec nekvalitnější závody historie. V tom mužském vylepšil Nor Karsten Warholm hodnotu vlastního světového rekordu na neuvěřitelných 45.94. Později ho napodobila ve stejné disciplíně Američanka Sydney McLaughlinová, která též posunula hodnotu svého historického světového maxima na 51.46. Novou světovou rekordmankou v trojskoku se pak stala Venezuelanka Yulimar Rojasová, když doskákala na 15.67 a překonala tak o sedmnáct centimetrů dosavadní rekordní zápis Ukrajinky Innesy Kravetsové z MS v Göteborgu 1995.

Hned třikrát došlo k vylepšení juniorského světového rekordu na dvoustovce žen a pokaždé ho vylepšila osmnáctiletá Namibijka Christine Mbomaová. Finální hodnota jejího svěťáku, kterým si zajistila olympijské stříbro je 21.81.

Atletická klání nabídla 12 olympijských rekordů. Dvakrát se měnil na patnáctistovce mužů. Nejprve ho překonal v semifinále časem 3:31.65 Keňan Abel Kipsang, aby ho následně ještě vylepšil norský olympijský šampion Jakob Ingebrigtsen na 3:28.32. Ve stejně disciplíně žen se stala olympijskou rekordmankou Keňanka Faith Kipyegonová v čase 3:53.11. V krátkých sprintech si připsaly olympijské rekordy Elaine Thompson-Herahová na stovce (10.61) a Portoričanka Jasmine Camacho-Quinnová na stovce překážek (12.26). Vlastní olympijský rekord z Ria vylepšil na 23.30 americký koulař Ryan Crouser.

V desetiboji měly dosud ve spoludržení olympijské maximum Roman Šebrle s Američanem Ashtonem Eatonem. V Tokiu jim ovšem tento primát vzal Kanaďan Damien Warner, jenž se stal prvním desetibojařem historie, který překonal na olympiádě hranici 9000 bodů. Zlato bral za 9018 bodů. Navíc zaznamenal hned tři olympijská vícebojařská maxima, a to na stovce (10.12), stodesítce překážek (13.46) a v dálce (824). Pak je zde samozřejmě již zmiňované trio světových rekordmanů, jejichž výkony jsou samozřejmě také olympijskými maximy. Olympijskou premiéru si pak odbyla smíšená štafeta na 4x400 metrů. Základní hodnotu olympijského rekordu stanovila již v rozběhu sestava Polska, aby ji pak při svém vítězství ve finále ještě vylepšila na současných 3:09.87.

Na olympijském stadionu padlo celkem 28 kontinentálních rekordů. Z toho bylo sedm evropských, šest afrických, pět jihoamerických a oceánských, tři rekordy severní a střední Ameriky a dva rekordy Asie. 28 x se také měnila hodnota letošního nejlepšího světového výkonu. V průběhu desetidenního programu bylo překonáno 151 národních rekordů. O jeden z nich se postarala na patnáctistovce časem 4:01.23 česká mílařka Kristiina Mäki.

Celkem v 18 individuálních disciplínách byli na startu obhájci zlata z předchozí olympiády v Riu de Janeiru. Pouze sedm z nich (v osmi disciplínách) svůj olympijský titul úspěšně obhájilo. Na stovce i dvoustovce se to podařilo Jamajčance Elaine Thompson-Herahové, kterou doplnili bahamská čtvrtkařka Shaunae Miller-Uibová, belgická sedmibojařka Naffisatou Thiamová, keňská mílařka Faith Kipyegonová, americký koulař Ryan Crouser, keňský maratonec Eliud Kipchoge a polská kladivářka Anita Wlodarczyková, která se stala vůbec první atletkou, která získala v jedné disciplíně tři olympijské tituly v řadě.

Medailové hodnocení ovládli atleti a atletky ze Spojených států amerických, kteří získali 7 zlatých, 12 stříbrných a 7 bronzových medailí. Nadmíru se dařilo Itálii, která je s 5 zlatými druhé v této statistice. Pomyslný bronz bere Keňa s bilancí 4 zlatých, 4 stříbrných a 2 bronzových medailí. TOP 5 pak doplňují ještě Polsko (4-2-3) a Jamajka (4-1-4). Česká republika figuruje s jedním stříbrem a jedním bronzem na 29. místě. Alespoň jednou vystoupali na stupně vítězů reprezentanti 43 zemí a 23 federací se mohlo radovat z olympijského titulu.

Do historie se zapsali indický oštěpař Neeraj Chopra, který získal pro svou zemi první zlatou atletickou olympijskou medailí. Historický zápis přidal také bronzový trojskokan Hugues Fabrice Zango, jenž vybojoval pro svou domovinu vůbec první olympijskou medaili. Cenný kov tak získalo na olympijských hrách více než 100 zemí. Dařilo se mladým atletům, když hned čtrnácti medailistům ještě nebylo ani 23 let. Šest z nich se dokonce stalo olympijskými šampiony.

Američané byli nejlepší také v bodovém hodnocení, tedy počtu umístění v TOP 8. Celkem posbírali 263 bodů. Druhá je Jamajka se 106 body a třetí skončila Keňa se ziskem 104 bodů. Elitní pětku pak uzavírají Polsko (74 bodů) a Kanada (70 bodů). Česká republika je 32. s 13 body. Na bodované umístění dosáhli atleti ze 71 zemí. Reprezentanti 83 zemí si pak připsali alespoň jednu finálovou účast.

Celkem 61 závodních kol absolvovala v Tokiu nizozemská běžkyně Sifan Hassanová a její bilance byla vskutku skvostná, když předvedla nevídaný běžecký trojboj s bilancí dvou zlatých (5000 a 10 000 metrů) a jedné bronzové medaile (1500 metrů).

Do historie vstoupila také americká sprinterka Allyson Felixová, která je historický nejúspěšnější atletkou olympijských her v počtu získaných medailí. Po bronzu na čtvrtce a zlatu se štafetou na 4x400 metrů už jich má ve své sbírce 11, z toho je sedm zlatých. Je také první atletkou, která získala medaili na pěti olympiádách v řadě.

Olympijské hry v Tokiu byly tím historicky nejkvalitnějším atletickým kláním (197 115) a předčily tak i světový šampionát v Dauhá 2019, který tak spadl na druhé místo (196 457). Třetí zůstává olympiáda v Riu de Janeiru 2016 (195 953) následovaná světovým šampionátem v Pekingu 2015 (194 547) a mistrovstvím světa v Londýně 2017 (193 426).

Petr Jelínek, foto Aleš Gräf

Vytisknout