přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

6. března 2012, 14:07

Stopa českých atletů na halovém „světě“

Nultou kapitolu světového podniku pod střechou napsaly halové hry (SHH) v Paříži 1985, „regulérní“ první ročník HMS se konal o dva roky později. Tento interval si podržel zimní svět do současnosti, výjimku tvoří rok 2004, v němž se šampionáty přesunuly do sudých let. V Istanbulu, což je turecká pořadatelská premiéra této akce, se tak jedná o čtrnáctý, resp. patnáctý ročník v závislosti na tom, zda započítáváme SHH či nikoli. Čeští atleti nechyběli ani jednou, v letech 1985 až 1991 startovali pochopitelně společně se Slováky, od 1993 (záhy po rozdělení země) již se samostatnou výpravou.

formanova_medailon.jpgNejpilnější pořadatelé Španělé

Do Paříže se po úvodním ročníku vrátil podnik už jako oficiální halové mistrovství světa o dvanáct let později, dvakrát se organizace zhostila také Budapešť (1989 a 2004). Nejčastější pořadatelskou zemí je však Španělsko, které světovou konkurenci přivítalo postupně v Seville (1991), Barceloně (1995) a zatím naposledy ve Valencii (2008).

Z ostatních hostitelských měst se většina nachází v Evropě, atleti však zamířili také do USA (Indianapolis 1987), Kanady (Toronto 1993), Japonska (Maebaši 1999) a také předloni do Kataru (Dauhá). V trendu pořádání mimo Starý kontinent, který nastavila IAAF pro své akce v posledních letech, pokračuje také Istanbul, byť tohle velkoměsto stojí na pomezí Evropy a Asie a Turecko je členem Evropské atletiky.

Čtyři kovy z Maebaši a šestkrát tři

Atleti ze srdce Evropy dosud zaznamenali při halových světových šampionátech výraznější medailovou žeň hned několikrát. Federální reprezentace dvakrát vybojovala tři cenné kovy, a po rozpadu federace se to podařilo hned čtyřikrát. Navíc se v Maebaši 1999 na českých krcích zaskvěly hned čtyři medaile, po jedné zlaté a stříbrné a po dvou bronzových.

Nejhodnotnější sbírky vybojovaly výpravy v Paříži 1985 a Lisabonu 2001, v obou případech se jednalo o dva nejcennější a jeden bronzový kov. V tímto způsobem měřené úspěšnosti následuje Budapešť 2004, kde čeští atleti zabrali všechna umístění na pódi právě jednou, dále podruhé město nad Seinou, z níž v roce 1997 vylovili jednu zlatou a dvě stříbrné, a konečně Indianapolis 1987 a Barcelona 1995 s bilancí 0-2-1.

S prázdnou se vracely pouze výpravy z Toronta 1993, Valencie 2008 a Dauhá 2010, v posledním případě však dorazil – jak známo – poštou bronz. Stejný cenný kov byl nejlepším výsledkem českých týmů v Birminghamu a Moskvě. V medailovém pořadí zemí stála reprezentace nejvýše čtvrtá v Lisabonu, pátá v první Paříži, a do desítky se vešla také v Maebaši a druhé Budapešti i Paříži.

V hodnocení bodovaných míst sečetli českoslovenští atleti nejvíce v Paříži, 44, což vyneslo v pořadí národů šestou příčku, na stejné umístění stačilo také 40 bodů v Maebaši. Nejvyšší, čtvrté pozice však dosáhla reprezentace v Lisabonu, přitom z 28 bodů o šest let předtím v Barceloně vyšla osmá příčka. Mezi elitních deset zemí se dostala federální výprava v Indianapolisu (30 b) a české v Paříži 1997 (31 b), Budapešti 2004 (21 b) a Dauhá (25 b). Dvaceti bodů dosáhl ještě čs. tým v Budapešti 1989.

Sebrle_medailon.JPGPětinásobný medailista Šebrle, rekordmanka Formanová

Česká atletika se může pochlubit dvěmi vítězi halových her – dálkař Jan Leitner a koulař Remigius Machura, a čtyřmi mistry světa. Sedmibojař Robert změlík se jím stal v Paříži před patnácti lety, půlkařka Ludmila Formanová na následujícím šampionátu a tyčkařka Pavla Hamáčková (dnes Rybová) o další dva roky poté v Lisabonu. Formanové čas 1:56.90, jímž triumfovala v Maebaši 1999, navíc stále platí jako rekord HMS.

Zvláštní pozornost si zcela jistě zaslouží Roman Šebrle, jenž se halovým světovým šampionem stal dvakrát – po Lisabonu 2001 k tomu přidal ještě v Budapešti 2004 evropský rekord 6438 bodů. Navíc se legenda víceboje radovala ještě třikrát z bronzu a všech pět cenných kovů si odvezla v řadě.

Nejúspěšnější ženou co do počtu pódiových umístění je Helena Fuchsová, která získala bronz na čtvrtce v Paříži 1997 a o čtyři roky později stejný kov na dvojnásobné trati. To již měla z Barcelony 1995 na svém kontě stříbro ze štafety spolu s Ludmilou Formanovou. Kromě ní se na stupně vítězů postavila dvakrát ještě i trojskokanka Šárka Kašpárková, v obou případech na ten vyhrazený třetímu v pořadí. Počítáme-li pouze éru od vzniku samostatné České republiky, medaili z halového MS má doma pět mužů a jedenáct žen.

Statistiky naleznete v rubrice Zaostřeno na a také na webu HMS v Istanbulu.

Michal Procházka, foto: archiv

Vytisknout