Téma týdne
Statistické ohlédnutí za Londýnem
Světový šampionát v britské metropoli je za námi a my vám nabízíme v „Tématu týdne“ malé statistické ohlédnutí za tímto atletickým svátkem.
Američané jasně dominují
Medailovou statistiku jasně opanovali atleti ze Spojených států amerických, kteří získali třicet cenných kovů a s bilancí 10-11-9 neměli konkurenci. O jednu příčku si oproti světovému šampionátu v Pekingu pohoršila Keňa (5-2-4). Třetí pozici obsadila Jihoafrická republika (3-1-2). Těsně pod pomyslnými stupni vítězů skončila čtvrtá Francie (3-0-2) a elitní pětici uzavírá Čína (2-3-2). Česká republika figuruje na jedenáctém místě se ziskem jedné zlaté, jedné stříbrné a jedné bronzové medaile, což je oproti Pekingu, kde jsme vybojovali zásluhou Zuzany Hejnové jedno zlato, vylepšení o čtyři příčky. Výrazně si pohoršila Jamajka, která byla v letech 2013 a 2015 vždy mezi trojicí nejlepších, ale v Londýně skončila až na šestnácté pozici (1-0-3). Alespoň jeden cenný kov dokázali získat atleti ze třiačtyřiceti zemí.
V bodovém hodnocení, kdy se započítávají všechna umístění do osmé příčky, byly též jasně nejlepší Američané se ziskem 272 bodů. Druhá skončila Keňa, která posbírala 124 bodů a třetí místo obsadili domácí Britové (105 b). Čtvrté je pak Polsko (86 b) a pátá Čína (81 b). Česká republika si třináctým místem (37 b) oproti Pekingu výrazně polepšila. V Číně vybojovali naši atleti 14 bodů a byli v této statistice jedenadvacátí. Bodovaného umístění dosáhli atleti z šestašedesáti zemí.
Co se týká mezikontinentálního měření v zisku titulů mistrů světa, byla nejúspěšnější Evropa se ziskem sedmnácti zlatých medailí (+ jednu přidali ruští sportovci závodící pod neutrální vlajkou), zástupci Severní Ameriky a karibské oblasti vybojovali dvanáct nejcennějších kovů. Afričané se těšili z titulu celkem desetkrát. Čtyři zlata získali atleti z Asie a dvakrát vystoupali na nejvyšší stupínek borci z Oceánie a Jižní Ameriky.
Sedmero obhájců
Celkem v sedmi disciplínách se atletům podařilo obhájit tituly mistrů světa z Pekingu. Z obhajoby se mohli radovat Brit Mohamed Farah na desítce, jihoafrický čtvrtkař Wayde van Niekerk, americký trojskokan Christian Taylor, nizozemská sprinterka Dafne Schippersová na dvoustovce, ruská výškařka tentokrát závodící pod neutrální vlajkou Maria Lasickeneová (v Pekingu ještě pod jménem Kučinová), polský kladivář Pawel Fajdek a jeho reprezentační kolegyně ze stejného sektoru Anita Wlodarczyková.
Čtrnáctka potvrdila zlato z Ria
Čtrnáct atletů zopakovalo nejvyšší umístění z loňských olympijských her v Riu. Tohoto úspěchu dosáhli Mohamed Farah na desítce, Etiopanka Almaz Ayanová na stejné distanci, belgická sedmibojařka Nafissatou Thiamová, řecká tyčkařka Katerina Stefanídiová, jamajský překážkář Omar McLeod, keňská mílařka Faith Kipyegonová, polská kladivářka Anita Wlodarczyková, keňský stýplař Conseslus Kipruto, jihoafrický čtvrtkař Wayde van Niekerk, americký trojskokan Christian Taylor, chorvatská diskařka Sandra Perkovičová, jihoafrická půlkařka Caster Semenyová a americké štafety na 4x100 i 4x400 metrů.
Tři rekordy šampionátu a jeden světový
V průběhu mistrovství padl jediný světový rekord a postarala se o něj Portugalka Inés Henriquesová na padesátikilometrové chodecké trati, která měla na světovém šampionátu premiéru. Hodnotu vlastního historického světového maxima posunula na 4:05:56.
Výkon Henriguesové je zároveň i rekordem šampionátu. Historické statistiky mistrovství se pak přepisovaly ještě ve dvou případech. Jeden padl též na chodeckém maratonu, kdy Francouz Yohan Diníz deklasoval v závodě na 50 kilometrů chůze v druhém nejlepším čase historie 3:33:12. Lépe zašel tuto distanci pouze on sám před třemi lety v Curychu. Historické maximum šampionátu pak trošku překvapivě zaznamenala na stýplu Američanka Emma Coburnová. Její vítězný čas byl 9:02.58.