Téma týdne

18. halové mistrovství světa je minulostí, a tak přinášíme tradiční statistický pohled na to, co se o uplynulém víkendu v bělehradské Štark Aréně událo.

Do mistrovských soutěží zasáhlo celkem 612 atletů a atletek ze 129 zemí. Jejich průměrný věk byl 25 let. Co se týká medailistů a také světových šampionů, činil věkový průměr 26 let.

Medailové hodnocení národů ovládla tentokrát Etiopie se ziskem 4 zlatých, 3 stříbrných a 2 bronzových medailí. Ve všech případech se jedná o cenné kovy z běžeckých disciplín. Druhé jsou Spojené státy americké, které získaly dle očekávání nejvíce medailí ze všech, když reprezentanti této atletické velmoci vystoupali na stupně vítězů devatenáctkrát. V této statistice ovšem rozhoduje nejvyšší počet zlatých medailí, a proto je první Etiopie. Třetí je Belgie se dvěma zlatými medailemi.

Celkem získalo alespoň jednu medaili 31 federací. Dvacet z nich má své halové světové šampiony. Česká republika vyšla tentokrát medailově na prázdno, což se stalo naposledy při HMS ve Valencii 2008.

Bodové hodnocení (kde se počítá umístění v TOP 8) ovládli tradičně Američané se 177 body před Etiopií (76 b.) a Jamajkou (40 b.). Český tým figuruje na 22. místě s 12 body za tři pátá místa (pětibojařka Dorota Skřivanová, čtvrtkař Patrik Šorm a štafeta mužů na 4x400 metrů). Na bodované umístění dosáhlo 56 zemí.

Na HMS padly tři světové rekordy. Dva byly překonány a jeden vyrovnán. Nutno dodat, že jméno držitele historického světového maxima se neměnilo, jelikož ve všech třech případech se jednalo o stejné závodníky, kteří už rekordní zápis v držení měli. Trojskokanka Yulimar Rojasová vylepšila světový rekord na 15.74, tyčkař Armand Duplantis posunul svěťák na 620 centimetrů a překážkář Grant Holloway vyrovnal svůj rekord časem 7.29.

Celkem v sedmi disciplínách byl překonán rekord šampionátu. Kromě již tří zmiňovaných rekordmanů přepisovaly historické statistiky HMS trinidadský čtvrtkař Jereem Richards (45.00), brazilský koulař Darlan Romani (22.53) a na trati 1500 metrů se to podařilo Etiopanům Samuelu Teferovi (3:32.77) a Gudaf Tsegayové (3:57.19).

K tomu ještě bylo vytvořeno 17 kontinentálních rekordů, 72 národních rekordů a 14x se měnila hodnota letošního nejlepšího světového výkonu.

Své tituly z posledního HMS, které se konalo před čtyřmi lety v Birminghamu, obhajovalo 10 atletů a atletek. Pouze čtveřice z nich byla úspěšná, a to Samuel Tefera na patnáctistovce, srbská dálkařka Ivana Vuletaová, americká tyčkařka Sandi Morrisová a venezuelská trojskokanka Yulimar Rojasová, která získala dokonce třetí světový halový titul v řadě.

Naopak Christian Coleman (60 m), Pavel Maslák (400 m), Will Claye (trojskok), Andy Pozzi (60 m př.), Tom Walsh (koule) a Katarina Johnson-Thompsonová (pětiboj) své tituly nedokázali obhájit.

Na startu bylo 12 olympijských vítězů z Tokia. Sedmi z nich se podařilo zvítězit: Marcell Lamont Jacobs (60 m), Selemon Barega (3000 m), Armand Duplantis (tyč), Miltiadis Tentoglou (dálka), Damian Warner (sedmiboj), Shaunae Miller-Uibová (400 m) a Yulimar Rojasová (trojskok).

Další zajímavosti

Jižní Korea (výškař Sanghoyeok Woo) a Trinidad a Tobago (čtvrtkař Jereem Richards) získali historicky první halové světové zlato. Uganda se mohla díky bronzové půlkařce Halimah Nakaayiové radovat z vůbec medaile na HMS.

Bělehrad byl, co se týká kvality výkonů (49 348 bodů), nejlepším halovým světovým šampionátem od roku 2000, kdy se srovávají. Na druhé místo kleslo předminulé HMS v Birminghamu 2018 (48 861), třetí je nyní HMS v Budapešti 2004 (48 839).

Nejrychlejší štafetové úseky zaznamenali finišmani nizozemských sestav Femke Bolová (50.26) a Tony van Diepen (45.76). Štafetové časy našich čtvrtkařů v rozběhu: Pavel Maslák (47.36 – od startu), Vít Müller (46.85), Tadeáš Plaček (46.54), Patrik Šorm (46.50), ve finále: Patrik Šorm (46.78 – od startu), Vít Müller (47.35), Tadeáš Plaček (47.00), Pavel Maslák (46.85).

Technické disciplíny měly rovnou finále. Tím nejpočetnějším bylo finále koulařů, které mělo 18 účastníků.

Brit David King a Japonec Shusei Nomoto zaběhli v semifinále šedesátky překážek totožný čas 7.53. Jelikož byly jejich výkony na tisíciny stejné, musel o posledním postupujícím do finále rozhodnout los. Zde stálo štěstí při Kingovi, který tam měl možnost bojovat o světovou medaili. Skončil nakonec šestý.

Vůbec nejrychlejší rozběhové časy v historii halových světových šampionátů zaznamenali etiopská mílařka Axumawit Embayeová (4:04.83) a americký překážkář Grant Holloway (7.40).

Na ženské šedesátce nestačil čas 7.30 na postup z rozběhu. U ženské čtvrtky nestačilo k postupu do další fáze 52.51 a na patnáctistovce mužů byl prvním nepostupujícím časem výkon 3:39.34. U všech třech disciplín se jedná historicky o nejkvalitnější výkony, které nestačily na postup z rozběhu na HMS.

Poprvé v historii halových světových šampionátů byla při dálce a trojskoku využita tzv. „Light Tower“, tedy technologie, která kontrolovala přešlapy v těchto disciplínách.