přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

8. října 2019, 14:56

Statistické ohlédnutí za Dauhá

Mistrovství světa v katarském Dauhá je již minulostí. V „Tématu týdne“ vám přinášíme několik statistických zajímavostí k tomuto šampionátu.

Sedmnáctého mistrovství světa v atletice se zúčastnili reprezentanti z 208 členských federací IAAF. K tomu ještě nutno přičíst ruské nezávislé sportovce a tým válečných uprchlíků. Do soutěží zasáhlo téměř dva tisíce atletů. Nejpočetnější výpravou byla ta ze Spojených států, která čítala 141 jmen. Český tým měl ve svých řadách 25 atletů. Ke svým startům jich nastoupilo 22.

Medailové hodnocení národů jednoznačně ovládli Američané s bilancí 14 zlatých, jedenácti stříbrných a čtyř bronzových cenných kovů. Druhou příčku obsadila Keňa (5-2-4) před Jamajkou (3-5-4). Elitní pětku doplňují ještě čtvrtá Čína (3-3-3) a pátá Etiopie (2-5-1). Česká republika bohužel na medaili nedosáhla, což se stalo poprvé od mistrovství světa v Tokiu 1991. Alespoň jeden cenný kov získali reprezentanti ze 44 zemí. V porovnání kontinentů byla nejúspěšnější v zisku mistrovských titulů Amerika (21) před Evropou (11), Afrikou (9), Asii (7) a Oceánií (1).

Co se týká bodového hodnocení, které zahrnuje umístění do osmé příčky, je pořadí na prvních pěti místech totožné s tím medailovým. Nejvíce bodů posbíraly Spojené státy americké (310) před Keňou (122), Jamajkou (115), Čínou (99) a Etiopií (83). Česká republika připsala na své konto osm bodů díky pátým místům překážkářky Zuzany Hejnové a oštěpaře Jakuba Vadlejcha. Bohužel i v tomto ohledu se jedná o druhé nejhorší vystoupení našich barev na MS. V této nelichotivé bilanci byl opět „úspěšnější“ pouze šampionát v Tokiu 1991 (5 bodů). V této statistice jsme tak v Dauhá obsadili 42. místo. Na bodovaná umístění dosáhli atleti z 69 zemí. Pro srovnání, před dvěma lety v Londýně posbírali čeští reprezentanti 37 bodů, za což jim tehdy patřilo výborné dvanácté místo. V medailovém hodnocení jsme byli se ziskem jedné zlaté, jedné stříbrné a bronzové desátí.

2 světové rekordy

V průběhu desetidenního programu byly k vidění dva světové rekordy. Ten první byl vytvořen v nové mistrovské disciplíně, kterou byla smíšená štafeta na 4x400 metrů. První oficiální rekord 3:12.42 stanovila již v rozbězích štafeta Spojených států amerických, která ho pak ve finále ještě výrazně vylepšila. Sestava Will London, Allyson Felixová, Courtney Okolová a Michael Cherry se radovala ze zisku historicky prvního titulu světových šampionů v čase 3:09.34.

Druhý světový rekord měla na svědomí Američanka Dalilah Muhammadová, která vylepšila při svém finálovém triumfu vlastní několik měsíců staré historické světové maximum o čtyři setiny na 52.16.

Za zmínku jistě stojí také dvakrát překonaný juniorský světový rekord ve skoku do výšky žen. Ukrajinka Jaroslava Mahučiková ho ve finále postupně posunula nejprve na 202 a následně až na 204 centimetrů.

8 rekordů mistrovství

V osmi případech se přepisovaly historické statistiky šampionátu. Hned dvakrát se tak stalo v již zmiňované smíšené štafetě na 4x400 metrů. Mezi ženami se staly novými rekordmankami mistrovství Američanka Dalilah Muhammadová na čtvrtce překážek (52.16), Keňanka Beatrice Chepkoechová na trati 3000 metrů překážek (8:57.84), Nizozemka Sifan Hassanová na patnáctce (3:51.95) a Keňanka Hellen Obiriová na trati 5000 metrů (14:26.72).

V kategorii mužů se dostali do čela této statistiky Američan Joe Kovacs, jenž ovládl historicky nejkvalitnější koulařský závod historie výkonem 22.91 (předešlý rekord mistrovství překonali v tomto závodě hned čtyři borci) a jeho reprezentační kolega Donovan Brazier, jenž využil rychlého finálového závodu na 800 metrů k vynikajícímu času 1:42.34.

11 úspěšných obhájců

V Dauhá své mistrovské tituly z před dvou let obhajovalo 36 atletů. Jedenáct z nich bylo úspěšných. Zlato si opět na krk pověsili mezi muži americký trojskokan Christian Taylor (4. titul), Etiopan Muktar Edris na pětce, Nor Karsten Warholm na čtvrtce překážek, polský kladivář Pawel Fajdek (4. titul), americký tyčkař Sam Kendricks, katarský výškař Mutaz Essa Barshim, Keňan Conseslus Kipruto na trati 3000 metrů překážek.

Ženy obhájily titul ve čtyřech disciplínách. Finále výškařek ovládla Ruska Maria Lasickeneová (3. titul), Na ženské pětce byla nejrychlejší Keňanka Hellen Obiriová. V trojskoku opět kralovala Venezuelanka Yulimar Rojasová a v koulařském kruhu podruhé za sebou nenašla přemožitelku Číňanka Gong Lijiao. V sedmi disciplínách obhájci nestartovali.

23 nejlepších světových výkonů roku

Celkem třiadvacetkrát svítila na výsledkové tabuli zkratka WL, což znamenalo vylepšení nejlepšího světového výkonu sezóny. V kategorii mužů se tak stalo na stovce (Christian Coleman – 9.76), desítce (Joshua Cheptegei – 26:48.36), stýplu (Conseslus Kipruto – 8:01.35), výšce (Mutaz Essa Barshim – 237), dálce (Tajay Gayle – 869), kouli (Joe Kovacs – 22.91), štafetě na 4x100 metrů (USA – 37.10) a dvakrát štafetě na 4x400 metrů (2:56.69).

Mezi ženami neodolal výkon roku na stovce (Shelly Ann Fraser-Pryceová – 10.71), hladké čtvrtce (Salwa Eid Naserová – 48.14), patnáctce (Sifan Hassanová – 3:51.95), desítce (Sifan Hassanová – 30:17.62), čtvrtce překážek (Dalilah Muhammadová - 52.16), tyčce (Anželika Sidorovová – 495), dálce (Malaika Mihambová – 730), sedmiboji (Katarina Johnson-Thompsonová – 6981), štafetě na 4x100 metrů (Jamajka – 41.44) a třikrát ve štafetě na 4x400 metrů (nejlepší čas USA – 3:18.92).

Výčet nejlepších světových výkonů pak uzavírá smíšená štafeta na 4x400 metrů (USA – 3:09.34).

Co se týká kvality dosažených výkonů, je sedmnácté mistrovství světa v atletice tím nejkvalitnějším v historii. Za ním se řadí šampionáty v Pekingu 2015 a Londýně 2017.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf

Vytisknout