přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

17. února 2015, 10:45

Šampioni načnou pátou desítku

Ačkoli se nominace na pražské HME uzavírá až o týden později, je republikový šampionát dospělých důležitým vrcholem domácí sezony, letos se navíc bude o domácí vavříny soutěžit už po jednačtyřicáté. V Tématu týdne se podíváme do bohaté historie mistrovství.

Mistrovský čtyřicátník

Tradice českých šampionátů pod střechou se začala psát v roce 1975. Praha hostila republikové boje v naprosté většině případů (35x); konkrétně v hale ve Stromovce otevřené od ledna 1997 se koná o tomto víkendu již po osmnácté. Třikrát se konalo mistrovství ČR v Jablonci, jednou v Ostravě a jednou - v zimě po povodních 2002 - se atleti utkali dokonce za našimi hranicemi, v Bratislavě. Téhož roku, 2003, byla dokončena oprava vodou poškozené haly ve Stromovce a 3. 12. dostala jméno po významném závodníkovi i činovníkovi Otakaru Janderovi. Povodeň postihla Prahu znovu před dvěma lety, tentokrát byla naštěstí rekonstrukce plánována a halu se podařilo připravit už pro loňskou sezónu.

Škála mistrovských disciplín se proměňovala: zmizela třístovka, kvůli absenci regulérně velikého oválu se sprintovala jen padesátka (hladká i překážková), svou šestiletou epizodu (1989-94) měla také halová chůze. V letech 2005 až 2012 se namísto štafetových dvoustovek běhaly čtyřstovky. Ženám přibyly v devadesátých letech dříve pouze mužské disciplíny, od 1991 trojskok, o tři roky později pak tyč.

Rekordy: letité, nejmladší, národní

Nejstarší rekord šampionátu drží Helena Fibingerová, která poslala kouli v roce 1977 do vzdálenosti 21.58 metru. Další historické zápisy spadají do druhé poloviny osmdesátých let, zvláště pak do roku 1986. Lubomír Tesáček tehdy zvládl trojku v čase 7:51.59 minuty, Milan Mikuláš předvedl trojskok 16.81 metru dlouhý a středotraťařky Milena Strnadová a Ivana Walterová odzobily půlku a patnáctistovku časy 1:59.18 a 4:13.69 minuty. Jen o rok mladší je rekordní zápis 3:41.81 kolegy Walterové na 1500 metrech, Jana Krause. Dvě desetiletí už se drží také dálka Milana Gombaly, v níž se v roce 1993 dostal na 811 cm.

Ostatní nejlepší výkony MČR jsou z konce 90. let minulého, a především z nultých let aktuálního století. Po roce 2010 se měnily rekordy v obou tyčkách a hladkých sprintech plus mužských překážkách a kouli. Nejstarší je v tomto výčtu 60 metrů překážek v podání Petra Svobody, jeho čas 7.44 vteřiny je jedním ze tří absolutních českých rekordů předvedených při mistrovství republiky. Druhý drží od roku 2013 Kateřina Čechová, která zaběhla šedesátku za 7.24 s a zatím nejmladší je loňský zápis Pavla Masláka na dvoustovce (20.52). Maslák před rokem navíc vyrovnal rekord šampionátu na šedesátce 6.65 s, nyní jej drží společně s Janem Velebou, který tentýž výkon zaběhl před čtyřmi lety. Z roku 2011 pochází také rekord šampionátu v tyčce v podání Jiřiny Ptáčníkové (457), a z předloňska pak zápis jejího mužského kolegy Jana Kudličky (577).

Sběratelé titulů: celkově a v jediné disciplíně

Stejně jako jsou rekordy od toho, aby se překonávaly, jsou i tituly od toho, aby se sbíraly. Z celkové pohledu vzato jsou v tom jednoznačně úspěšnější ženy než muži a i mezi nimi jasně vyčnívá trojskokanka Šárka Kašpárková. Do své úctyhodné kolekce jich vložila celkem patnáct, z toho dva ve své původní specializaci výšce. Třináct trojskokanských titulů, tedy v jedné disciplíně, se zdá být prakticky nedostižných, obzvláště pak devět v řadě posbíraných (v letech 1992 až 2000).

Dvojciferným počtem prvenství se nicméně mohou pochlubit ještě i sprinterky Hana Benešová a Monika Špičková (ta má i jeden z premiéry trojskoku v roce 1991), překážkářka Lucie Škrobáková a vrhačky Zdeňka Šilhavá s Janou Kárníkovou. Poslední trio jmenovaných nasbíralo všechny zlaté úspěchy v jediné disciplíně: Škrobáková dvanáct na 60 m př., Šilhavá a Kárníková deset v kouli. Devět titulů složila Ludmila Formanová ze sedmi titulů půlkařských a dvou čtvrtkařských. Teprve se sprinterkami Štěpánkou Klapáčovou a Kateřinou Čechovou (8 vítězství), se dostáváme k nejlepším mužům.

Mezi nimi je králem právě s osmi tituly výškař Jaroslav Bába. Hned šest atletů na nejvyšším stupínku stanulo sedmkrát, z nichž už pouze dalšímu výškaři Jindřichu Vondrovi se to podařilo v jediné disciplíně. Tomáš Dvořák nasbíral šest zlatých na překážkách, Martin Morkes pět na dvoustovce a k tomu oba přidali jeden triumf v dálce, zbývající Morkesův titul je z šedesátky. Čistě sprinterskou kolekci vlastní Jiří Vojtík (5x na 200 a 2x na 400) a skokanskou zase Roman Novotný (4x dálka, 3x trojskok). Michal Šneberger svou sbírku složil z pěti zlatých na patnáctistovce a dvou na trojce.

Závěrem ještě zrekapitulujeme majitele nejvíce titulů v jedné disciplíně: Kašpárková v trojskoku (13), Škrobáková na překážkách (11), Šilhavá a Kárníková v kouli (obě 10), Bába ve výšce (8), jeho kolega Vondra, dále pak Formanová na půlce, a také koulařka Soňa Vašíčková s tyčkařkou Pavlou Hamáčkovou-Rybovou (všichni 7), na překážkách Dvořák, a dále mílařka Marcela Lustigová, výškařka Zuzana Hlavoňová, tyčkařka Jiřina Ptáčníková (všichni po 6).

„Nejzajímavější statistika“

Velice sledovaným číslem bývá při každém šampionátu také počet členů, kteří rozšíří českou výpravu na vrchol sezony. Ta pro HME již čítá přes třicet borců, další jsou však nominační hranici blízko. A uspět je důležité i pro ty, kteří limit sice již mají, ale zároveň je v jejich disciplíně přetlak vzhledem k tříčlenné kvótě závodníků za jednu zemi. Určitě se tak bude na co koukat. Program začíná v sobotu i neděli od jedné hodiny odpolední.

Michal Procházka, Adam Pražák

Vytisknout