přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

20. srpna 2013, 13:39

Moskva: sečteno a podtrženo

XIV. mistrovství světa je minulostí. Jaké bylo (i) ve srovnání s těmi předchozími? Odhlédněme od emocí a nechme promluvit (snad ne nudnou) statistiku.  

Rekordy ano, ale ne ty světové

Přes snahu atletů se v kolonce globálních maxim kulatí po moskevském šampionátu nula. Reálně na zápis do historických statistik útočili tyčkařka Isinbajevová a výškař Bondarenko, daleko od něj nebyli ani trojskokan Tamgho a kladivářka Lysenková. Ta se společně s Bondarenkem postarala alespoň o rekord šampionátu, další pak přidala jamajská štafeta žen. Ve dvaadvaceti disciplínách se změnila hodnota nejlepšího výkonu sezony, závodníci překonali 49 národních a 2 kontinentální rekordy.      

 

Bodový šampion

Podle hodnoty předvedených výkonů jsme mohli sledovat nejlepší světový šampionát od roku 2001. Vyplývá to z bodování all-athletics.com. Podle něho náleží moskevskému MS 192 664 b. Na druhé místo pořadí tak odsunul Berlín 2009 (191 168), na třetí místo spadla Paříž 2003 (190 412).

Evropa vládne světu

Bezmála polovina světových šampionů je z Evropy, konkrétně 23 ze 47. Druhá je podle tohoto kritéria Amerika s 15 zlatými medailisty, následuje Afrika s osmi a Austrálie a Oceánie s jedním (tedy jednou, neboť jde o novozélandskou koulařku Adamsovou). Podobné  je i pořadí podle celkového počtu cenných kovů, jen Austrálii předstihla Asie, jejíž závodníci titul mistra světa nezískali – 1. Evropa 56 medailí, 2. Amerika 46, 3. Afrika 30,  4. Asie 6, 5. Austrálie a Oceánie 4. Doplňme, že do elitní desítky v medailovém pořadí se dostalo šest evropských zemí (včetně osmého Česka), totéž platí i podle bodové tabulky za finálová umístění do osmého místa. 

Bolt lepší Lewise

Přání Usaina Bolta zapsat se mezi největší legendy atletické historie se naplňuje. V Moskvě získal tři zlaté, dohromady jich má už s těmi z Berlína a Tegu osm, a společně s dalšími dvěma stříbry (dvoustovka a krátká štafeta v Ósace 2007) tak nashromáždil nejhodnotnější sbírku medailí ze všech atletů, kteří na MS uspěli. Předstihl i Carla Lewise, který sice dokázal vybojovat stejně jako Bolt osm zlatých, na rozdíl od něj však má jen jedno stříbro. Tři tituly si z Ruska dovezla i Boltova krajanka Shelly-Anne Fraser-Pryceová, ta se s 5 zlatými z MS zařadí v historickém srovnání za stále aktivní Allyson Felixovou, jež na nejvyšším stupínku při světovém šampionátu už stála osmkrát. O další možnost rozšířit svůj zlatý poklad Američnku připravilo zranění ve finále dvoustovky, kvůli němuž nemohla nastoupit ani do následných štafet. Kdo ví, s ní v sestavě by třeba alespoň jedno z amerických kvartet sprinterek dokázalo uspět.

Sedačky prázdné, čísla mluví jinak

Tribuny obřího stadionu v Lužnikách rozhodně nevypadaly našlapaně, minimálně co se dopoledních bloků týče, oficiální statistiky o počtu diváků však vyznívají pro organizátory poměrně příznivě. Podle nich se na večerní programy přišlo  podívat úhrnem více než čtvrt milionu návštěvníků. Pokud k tomu přičteme vyhrazená místa pro závodníky, média a VIP hosty, dostaneme se na téměř 400 tisíc lidí, kteří v ochozech přihlíželi vrcholné atletice. Povzbudivá jsou i první čísla o televizní sledovanosti, minimálně pokud jde o Evropu. Třeba na německé ZDF překonal večer, v němž Bolt běžel finále slovky, co do počtu diváků i bitvu o zlato na MS ve fotbale. V Česku podle dostupných údajů táhla více než Jamajčan Zuzana Hejnová, jejíž zlatý běh si v televizi nenechalo ujít více než půl milionu tuzemských domácností.

Adam Pražák, foto: graf.cz

Vytisknout