přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

11. září 2014, 13:48

Minulost i současnost klání mezi světadíly

Původně světový, nyní kontinentální pohár, výjimečná týmová akce konaná jednou za čtyři roky proběhne tento víkend. Téma pro téma týdne.

Předchůdcem nynější soutěže byl Světový pohár IAAF (někdy také Světový pohár v atletice). Poprvé se konal v roce 1977, a poté střídavě ve dvou-, čtyř- i tříletých intervalech. Po 1994 se opakování akce ustálilo na čtyřletém cyklu, tedy v neolympijském roce – přehled ročníků i s místy konání najdete pod článkem. Ve SP byla oddělena družstva mužů a žen a závodili vždy zástupci každého z pěti kontinentů plus nejlepších dvou týmů z Evropského poháru, osmičku doplňoval reprezentant USA a jako devátý se účastnil pořadatel v případě, že stadion nabízel devět drah. Hodnocení bylo a je stejné jako při obdobných mezistátních utkáních či třeba ME družstev: umístění jsou oceněna body v obráceném gardu: nejvíce vítěz (8), nejméně pak poslední dokončivší (nebo se zapsaným výkonem).

Česká stopa v SP

Ve všech deseti ročnících Světového poháru zanechali stopu čeští, resp. českoslovenští atleti. Helena Fibingerová se v koulařském sektoru na SP objevila čtyřikrát (nejvíce z našich) a pokaždé se dostala na medailovou pozici. V Düsseldorfu 1977 zvítězila, poté dvakrát skončila druhá a jednou třetí. S třiceti body, kterými přispěla Evropě do hodnocení­, patří individuálně mezi pět nejlepších atletek napříč kategoriemi. Významně se s 28 body přičinila také Jarmila Kratochvílová, spolu se štafetami její příspěvek činí 32.75 b, vůbec nejvíce v rámci evropských družstev. Vyhrála čtvrtku v Římě 1981, druhá dokázala v jiných ročnících doběhnout na poloviční i dvojnásobné trati. Druhým místem také přispěla dálkařka Jarmila Nygrýnová. Dalšími reprezentantkami Evropy byly Alena Bulínová ve štafetě 4x400 m v Canbeře 1985, trojskokanka Šárka Kašpárková  v Havaně 1992 a Helena Fuchsová na individuální i štafetové čtvrtce v Johannesburgu 1998.

Muži se ve SP nedokázali tak výrazně prosadit, zato se jich evropský dres obléklo více (8 atletů vs. 6 atletek). Nejvíce, dvanáct, bodů diskař Imrich Bugár, který jediný Čech(oslovák) startoval na poháru dvakrát, lépe dopadl při své první účast v Římě, kde vybojoval třetí pozici. Ve stejném roce dosáhl stejného umístění také na překážkové stodesítce Julius Ivan. Zvítězit dokázali oštěpař Jan Železný v Havaně 1992 a výškař Tomáš Janků v Aténách 2006 při derniéře původní podoby poháru. Kromě této čtveřice startovali čtvrtkaři překážkáři, v Barceloně 1989 Jozef Kucej a o třináct let později Jiří Mužík v Madridu, dále Jozef Plachý na osmistovce v Düsseldorfu 1977, kladivář František Vrbka v Canbeře 1985, dálkař Milan Gombala v Londýně 1994 a ve štafetě 4x400 metrů v Madridu 2002 Karel Bláha.

Světový → Kontinentální

Soutěž v roce 2010 po přejmenování na Kontinentální pohár změnila s odkazem na název především obsazení. Nově se skládají čtyři týmy na základě příslušnosti ke světadílům – Afrika, Evropa, „všechny“ Ameriky, spojený tým Asie a Oceánie – a každé z družstev tak vysílá po dvou zástupcích. Za další došlo ke sloučení mužů a žen do jednoho týmu a určuje se tedy jediný vítěz.

Při premiéře KP před čtyřmi lety ve Splitu chyběli čeští atleti, nikdo z nich se na hlavním nominačním závodě, ME v Barceloně, nevešel mezi nejlepší dva. Výsledkově na hřišti triumfovala Evropa o 9.5 bodu před Amerikami, jenže po revizi dopingových kauz se karta obrátila o 5.5 bodů ve prospěch týmu zpoza „velké louže“. Ještě vyrovnanější byl souboj o třetí místo, kde uspěla Afrika před asijsko-pacifickým výběrem (po opravě) o 2.5 b.

Marrákeš 13.-14.9.2014

Druhé vydání Kontinentálního poháru hostí o víkendu marocký Marrákeš, kde se letos již uskutečnil i africký šampionát, který sloužil jako kvalifikace na KP jako ten evropský. Soutěže probíhají v horké severozápadní Africe v sobotu od 18:30, v neděli od 17:30 místního času (v ČR je o hodinu více). Česko bude mít v dresu starého kontinentu dvojnásobné, ryze oštěpařské zastoupení ve Špotákové a Veselém. Celkově vzato míří do Marrákeše většina nynější atletické elity, z 32 čerstvých majitelů diamantových trofejí jich ve 40 disciplínách startuje 22, k čemuž přičtěme oba vítěze kladivářského seriálu.

Ačkoli jde o týmovou soutěž, individuální výsledky jsou vcelku slušně honorovány. Za plný bodový zisk v každé z disciplín 30 tisíc amerických dolarů, za druhé místo 15 000 USD, za třetí 10 000, a tak dále až po posledního osmého, jemuž přibude na kontě tisícovka. Štafetoví vítězi si rozčtvrtí stejný obnos, jako dostává jednotlivec, druzí dělí 20 000, 3. 10000 a 4. 8000 USD.

Deset světových a jeden kontinentální pohár

1977 Düsseldorf, SRN
1979 Montreal, Kanada
1981 Řím, Itálie
1985 Canberra, Austrálie
1989 Barcelona, Španělsko
1992 Havana, Kuba
1994 Londýn, Velká Británie
1998 Johannesburg, JAR
2002 Madrid, Španělsko
2006 Atény, Řecko
---
2010 Split, Chorvatsko

KP na webu IAAF (výsledky, novinky)  - Marrákeš 2014

Michal Procházka

Vytisknout