přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

13. února 2014, 16:03

Halové „mistráky“ počtyřicáté

Ačkoli se nominace pro halové MS uzavírá až o týden později, je republikový šampionát dospělých důležitým vrcholem domácí sezony, letos se navíc jedná o jubilejní ročník. Hostí jej nejčastější dějiště v pražské Stromovce, v hale nesoucí jméno význačné atletické osobnosti, Otakara Jandery. V Tématu týdne se podíváme do bohaté historie mistrovství.

halajanderyAGv.JPGČtyři desetiletí

Tradice českých šampionátů pod střechou se začala psát v roce 1975. Praha hostila republikové boje v naprosté většině případů (34x); konkrétně v hale ve Stromovce otevřené od ledna 1997 se koná o tomto víkendu již po sedmnácté. Třikrát se konalo mistrovství ČR v Jablonci, jednou v Ostravě a jednou - v zimě po povodních 2002 - se atleti utkali dokonce za našimi hranicemi, v Bratislavě. Téhož roku, 2003, byla dokončena oprava vodou poškozené haly ve Stromovce a 3.12. dostala jméno po významném závodníkovi i činovníkovi Otakaru Janderovi (na foto vpravo). Povodeň postihla Prahu znovu vloni, tentokrát byla naštěstí rekonstrukce plánována a halu se podařilo připravit už pro tuto sezonu (na foto níže).

Škála mistrovských disciplín se proměňovala: zmizela třístovka, kvůli absenci regulérně velikého oválu se sprintovala jen padesátka (hladká i překážková), svou šestiletou epizodu (1989-94) měla také halová chůze. V letech 2005 až 2012 se namísto štafetových dvoustovek běhaly čtyřstovky. Ženám přibyly v devadesátých letech dříve pouze mužské disciplíny, od 1991 trojskok, o tři roky později pak tyč.

Rekordy: letité, nejmladší, národní

Nejstarší rekord šampionátu drží Helena Fibingerová, která poslala kouli v roce 1977 do vzdálenosti 21.58 metru. Další historické zápisy spadají do druhé poloviny osmdesátých let, zvláště pak do roku 1986. Lubomír Tesáček tehdy zvládl trojku v čase 7:51.59 minuty, Milan Mikuláš předvedl trojskok 16.81 metru dlouhý a středotraťařky Milena Strnadová a Ivana Walterová odzobily půlku a patnáctistovku časy 1:59.18 a 4:13.69 minuty. Jen o rok mladší je rekordní zápis 3:41.81 kolegy Walterové na 1500 metrech, Jana Krause. Dvě desetiletí už se drží také dálka Milana Gombaly, v níž se v roce 1993 dostal na 811 cm.

Ostatní nejlepší výkony MČR jsou z konce 90. let minulého, a především z nultých let aktuálního století. Od roku 2010 tu máme platné rekordy v obou tyčkách a hladkých sprintech plus mužských překážkách a kouli. Nejstarší je v tomto výčtu 60 metrů překážek v podání Petra Svobody z před čtyř let, jeho čas 7.44 vteřiny je jedním ze dvou absolutních českých rekordů předvedených při mistrovství republiky. Ten druhý drží od loňska Kateřina Čechová, která zaběhla šedesátku za 7.24 s, před třemi lety její kolega Jan Veleba zazářil časem 6.65 s. Z roku 2011 pochází také rekord šampionátu v tyčce v podání Jiřiny Svobodové (457), a z loňska pak zápis jejího mužského kolegy Jana Kudličky (577).

Sběratelé titulů: celkově a v jediné disciplíně

Stejně jako jsou rekordy od toho, aby se překonávaly, jsou i tituly od toho, aby se sbíraly. Z celkové pohledu vzato jsou v tom jednoznačně úspěšnější ženy než muži a i mezi nimi jasně vyčnívá trojskokanka Šárka Kašpárková. Do své úctyhodné kolekce jich vložila celkem patnáct, z toho dva ve své původní specializaci výšce. Třináct trojskokanských titulů, tedy v jedné disciplíně, se zdá být prakticky nedostižných, obzvláště pak devět v řadě posbíraných (v letech 1992 až 2000).

Dvojciferným počtem prvenství se nicméně mohou pochlubit ještě i sprinterky Hana Benešová a Monika Špičková (ta má i jeden z premiéry trojskoku v roce 1991), překážkářka Lucie Škrobáková a vrhačky Zdeňka Šilhavá s Janou Kárníkovou. Poslední trio jmenovaných nasbíralo všechny zlaté úspěchů v jediné disciplíně: Škrobáková jedenáct na 60 m př., Šilhavá a Kárníková deset v kouli. Devět titulů složila Ludmila Formanová ze sedmi titulů pálkařských a dvou čtvrtkařských. Teprve za sprinterkami Štěpánkou Klapáčovou a Kateřinou Čechovou (8 vítězství), se dostáváme k nejlepším mužům.

Hned sedm jich na nejvyšším stupínku stanulo sedmkrát, z nichž pouze výškařům Jindřichu Vondrovi a Jaroslavu Bábovi se to podařilo v jediné disciplíně. Tomáš Dvořák nasbíral šest zlatých na překážkách, Martin Morkes pět na dvoustovce a k tomu oba přidali jeden triumf v dálce, zbývající Morkesův titul je z šedesátky. Čistě sprinterskou kolekci vlastní Jiří Vojtík (5x na 200 a 2x na 400) a skokanskou zase Roman Novotný (4x dálka, 3x trojskok). Michal Šneberger svou sbírku složil z pěti zlatých na patnáctistovce a dvou na trojce.

Závěrem ještě zrekapitulujeme majitele nejvíce titulů v jedné disciplíně: Kašpárková v trojskoku (13), Škrobáková na překážkách (11), Šilhavá a Kárníková v kouli (obě 10), Vondra a Bába ve výšce, Formanová na půlce, a také koulařka Soňa Vašíčková s tyčkařkou Pavlou Hamáčkovou-Rybovou (všichni 7), na překážkách Dvořák, a dále mílařka Marcela Lustigová a výškařka Zuzana Hlavoňová (všichni po 6).

„Nejzajímavější statistika“

Co si však budeme namlouvat, nejsledovanějším číslem bývá při každém šampionátu počet členů, kteří rozšíří českou výpravu. Věřme, že 15. a 16. února si to z haly Otakara Jandery zamíří na halové mistrovství světa do Sopot co nejvíce atletů. Program začíná v sobotu i neděli od jedné hodiny odpolední.

Michal Procházka, foto: graf.cz, T. Linhart

Vytisknout