přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

29. dubna 2014, 16:51

Desítka na dráze: fakta a čísla

První májový víkend patří zahájení mistrovské sezony na dráze. Desetikilometrová trať byla vyčleněna z „velkého“ šampionátu před třemi lety. V okénku v rámci Tématu týdne se však podíváme do hlouběji do historie.

Jak už bylo řečeno, MČR na 10000 metrů na dráze se koná počtvrté samostatně, po Bílině, Hradci Králové a Domažlicích přichází na řadu Jičín. Také před rokem 2011 však šlo pochopitelně o mistrovskou disciplínu. Vůbec poprvé byli republikoví šampioni dekorováni podle umístění na federálním mistrovství 1969 v Považské Bystrici – na území dnešního Slovenska. Ryze česká premiéra proběhla v následujícím roce (1970) ve Dvoře Králové nad Labem. To však hovoříme o mužích, ženy se dostaly k vytrvalostním závodům až později (podrobněji viz starší Téma týdne), konkrétně na desítce přišla první příležitost v roce 1987. Celkem ­se tedy uskutečnilo 44, resp. 27 ročníků, z toho 41 a 24 v rámci hlavního mistrovství na dráze.

kaminkovasekyrovaMcr09JKv.JPGŠampionka šampionek Kamínková, rekordmani Peterková-Pešava

Petra Kamínková (na foto, v pozadí I. Sekyrová) svou úctyhodnou sbírku titulů zaokrouhlila symptomaticky na deset. Dvojice nejúspěšnějších mužů Pavel Faschingbauer a Jan Pešava posbírala dohromady stejně, oba stanuli na nejvyšším stupínku shodně pětkrát. Druhý jmenovaný se navíc může pochlubit rekordem MČR 28:41.55 platným od roku 1995, Pešava je i držitelem absolutního českého maxima. Nejkvalitnější čas mezi ženami 32:27.68 (2000) zaběhla Alena Peterková, zároveň druhá nejúspěšnější co do zlatých medailí, a stejně jako ona se stal čtyřnásobným šampionem Josef Jánský.

O jeden zlatý úspěch méně, tedy tři, mají na svém kontě Jiří Sýkora, Róbert Štefko, a také Milan Kocourek, neporažený při dosavadních samostatných MČR. Výčet vícenásobných mistrů na desítku uzavírají Iva Jurková a Radka Pátková. Početné je pole těch, co se nejvýše na pódium postavili jednou: i v případě žen dosahuje dvou cifer (11), mužů je pak dokonce více než dvacet (22).

Při pohledu na deset nejrychlejších běžců při MČR dominují 80. a 90. léta – u žen jsou to z důvodu pozdějšího zavedení jejich mistrovského závodu zejména „devadesátky“. O rekordech šampionátu už byla řeč v předešlém odstavci, doplňme, že s ohledem na další nejlepší běžce jde o vskutku významné počiny. Jan Pešava je jediným, kdo se při mistrovství dostal pod 29 minut, byť se to jeho soupeři Luboši Šubrtovi v daném roce 1995 nepodařilo jen těsně. Podobně Alena Peterková zaběhla svůj nejlepší čas v souboji s druhou historicky nejlepší běžkyní MČR, jen byla ztráta Petry Kamínkové (tehdy pod dívčím jménem Drajzajtlová) výraznější; zároveň je však poslední, komu se podařilo při šampionát zdolat hranici 34 minut.

Za Šubrtem, který na Pešavu v roce 1995 ztratil přibližně dvacet vteřin, se zbytek špičky vytrvalců vejde do 26 s, pátého a desátého dělí dokonce je šest sekund. Nejstarší výkon „top ten“ drží čtyřnásobný šampion Josefa Jánského už od ročníku 1972, naopak nejmladší časy mezi elitou patří (pohříchu) vedoucímu duu Pešava-Šubrt z poloviny devadesátých let, vstupenkou do klubu pak čas pod 29:27.3. Mezi ženami se o oživení historické tabulky postarala loni Monika Preibischová, která se zařadila čtyři vteřiny za třetí v historii Ivu Jurkovou a rozšířila pole „pod 35 minut“ na osm vytrvalkyň. Dvě dekády už je v „desítce nej desítek“ čas Radky Pátkové (9. místo), pro vstup mezi elitu je nyní potřeba překonat čas Ivany Sekyrové 35:12.47 z předloňského MČR v Hradci Králové.

Michal Procházka, foto: J. Kucharčík

Vytisknout