přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

21. prosince 2021, 20:30

Coe stále věří v návrat krosu na OH

Přespolní běh, který byl naposledy v programu letní olympijských her v Paříži 1924, by se mohl vrátit na hry v Los Angeles v roce 2028, věří Sebastian Coe. Rozhovor s prezidentem Světové atletiky (WA) zveřejnil server insidethegames.biz.

Paříž ne, tak snad Los Angeles?


V případě návratu krosu na OH by to pro ženy byla premiéra, před rokem 1924 běhali jen muži (foto z nedávného ME v Dublinu)

„Dveře máme otevřené, rozhodně ne zavřené,“ tvrdil Coe na virtuálním setkání s novináři v závěru minulého týdne. Nicméně dotáhnout běh v terénu pod pět kruhů se přes několikaleté snahy nepodařilo ani do Paříže za tři roky. Přitom by se jednalo o pěknou symboliku, od posledního olympijského krosu uplyne na příštích hrách ve francouzské metropoli přesně sto let.

„Do (programu) Paříže 2024 jsme byli docela blízko,“ uvedl šéf WA. Podle něj byly rozhovor s pařížským organizačním výborem a Mezinárodním olympijským výborem (MOV) na dobré cestu. „Tak trochu jsem přijal zdůvodnění, že v tom okamžiku pravděpodobně nebyla vhodná doba přidat do olympijského světa nové disciplíny, zejména s covidem, s tím souvisejícími dodatečnými náklady,“ popsal jednání.

Paříž tedy Coe a spol. odpískali, ale prezident WA se nevzdal a hned navázal spolu s MOV na jednání s pořadateli přespříští olympiády v Los Angeles. „Vypadá to velmi pravděpodobně, že pokud dveře zůstanou otevřené a podaří se nám to, byly by letní hry v roce 2028, které budou naší první příležitostí.“

Pokud slova atletického šéfa dojdou naplnění, vrátí se kros poprvé na olympiádu od nešťastného závodu v Paříži 1924, kdy většina účastníků odpadla kvůli extrémnímu horku (přes 40 °C) a znečištění z nedaleké elektrárny. Z osmatřiceti borců na startu se do cíle dostalo pouze patnáct. Podle historika Davida Wallechinského pak Červený kříž ve spolupráci s místní policií ještě hodiny prohledávali po trati omdlelé běžce.

Pro zimní hry je kros pasé

Sám Coe přiznává, že jeho osobním přáním by bylo, aby se přespolní běh stal součástí zimní olympiády: „Kloním se k tomu, že na zimní hry sedí lépe než na letní.“ Tento pohled jistě posiluje skutečnost, že program zimních je méně nabitý.

„Také si myslím, že by to přispělo k rozmanitosti zimních her, které ze zřejmých důvodů obvykle nemají zastoupení z velké části světa. A kros by k tomu, myslím, pomohl,“ argumentuje. Jenže s tímto pohledem zase nesouhlasí MOV, podle nějž na zimní varianty patří pouze sporty provozované na sněhu a ledu.

Kros jako nutný základ pro běžce a slavní „kombinátoři“

V rozhovoru Coe zdůraznil důležitost přespolního běhu a vyjádřil radost z olympijského vítěze na 1500 m Jakoba Ingebrigtsena z Norska, který předminulý víkend ovládl mistrovství Evropy v krosu. „Úplně tím vyvrátil argument, že nemůžete být skvělý na dráze a současně v krosu,“ potěšilo Coea.

A připomněl také dvojici velkých rivalů z devadesátých let, Haile Gebrselassieho a Paula Tergata. Etiopan válcoval Keňana na dráze – na dvou olympiádách (1996 a 2000) a třech mistrovstvích světa (vyhrál dokonce čtyřikrát v řadě) – jej na desítce odsoudil ke stříbru, respektive bronzu. Tergat zase kraloval krosu, světový šampionát ovládl pětkrát za sebou (1995–1999). Ovšem až poté, co ho Gebrselassie v duelu o bronz v roce 1994 porazil. Pak – z pohledu nezaujatého fanouška bohužel – už startoval jen na dvou ročnících (4. a 5.) a kros opustil.

„Pro mě je přespolní běh důležitý v tom, že jsem vždy věřil, že je to nutný základ ke středním a dlouhým tratím na dráze. A neříkám, že potřebujete být světovou třídou v krosu, ale myslím si, že svět ve vytrvalostních závodech se rozlišuje ty, kteří měli základy v krosu a kteří ne. A myslím, že existuje velmi úzká souvislost mezi úspěchem na dráze na nejvyšší úrovni a pochopením mentálních a fyzických atributů, které kros poskytuje sportovcům v jejich formativním věku,“ uzavřel svou úvahu Sebastian Coe.

Michal Procházka, foto: Aleš Gräf a Olympijské muzeum

Vytisknout