přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

31. července 2013, 16:16

České stopy na MS

Čeští atleti zatím nechyběli ani na jediném z celkem třinácti mistrovství světa, které se již uskutečnili, přičemž na prvních třech ročnících tvořili reprezentaci spolu se Slováky. A s výjimkou Tokia 1991 vždy dokázali z globálního měření sil vytěžit alespoň jeden cenný kov.

Největší medailové žně přitom uspořádala generace, která byla na vrcholu sil v první polovině osmdesátých let, tedy na samém začátku historie světových šampionátů. Z premiéry MS, která se konala v roce 1983 v Helsinkách, dokázali Češi (a Slováci) přivézt hned devět medailí, z čehož čtyři byly zlaté. Získaly je koulařka Fibingerová, Bugár v disku a běžkyně Kratochvílová, která zvládla úctyhodný double 400 a 800 m (oba její tehdejší výkony, tedy 47.99 a 1:54.88 jsou stále platnými rekordy šampionátu). A to se ještě spolu s Kocembovou (dnes Netoličkovou), Moravčíkovou a Matějkovičovou podílela na stříbru čtvrtkařské štafety (úsek Kratochvílové za 47.75 je evidován jako nejrychlejší v historii MS). Další druhá místa přidali na individuální čtvrtce Kocembová a v chůzi Pribilinec, bronzy báječnou sbírku doplnili vrhači Machura (koule) a Valent (disk). K tomu ještě připočtěme dalších devět umístění do osmého místa a celkový úhrn devadesáti bodů, což Čechoslováky řadilo na úchvatnou šestou příčku v pořadí národů za Sověty, Východní Němce, Američany, Západní Němce a Brity.  

Že se podobné bilanci bude v budoucnosti velice obtížné byť jen přiblížit, naznačil hned následující šampionát v Římě 1987, odkud si Československo přivezlo už „jen“ dva cenné kovy, a to stříbro chodce Pribilince a bronz oštěpaře Železného. V součtu s dalšími umístěními do osmého místa z toho však bylo stále velmi působivé desáté místo mezi zúčastněnými národy. O dva roky později v Tokiu to již byl zcela jiný příběh, jediným, kdo se tehdy vešel do elitní osmičky, byl v desetiboji čtvrtý Změlík.

Po rozdělení federace se národní tým vrátil na příznivější vlnu, přičemž hlavní zásluhu na tom měl oštěpař Železný, který jak ve Stuttgartu 1993 tak o dva roky později v Göteborgu získal jedinou českou medaili, a to hned zlatou. Od Atén 1997 pak začala zlatá éra vícebojaře Dvořáka, která trvala ještě po následující dva šampionáty. Pokaždé se přitom k němu někdo přidal. Ještě v řecké metropoli to byla trojskokanka Kašpárková (zlato), v Seville 1999 běžkyně Formanová (zlato) a oštěpař Železný, který tento bronz povýšil o dva roky později v Edmontonu na další zlato. Jeho tehdejších 92.80, stejně jako Dvořákových 8902 b se stále řadí mezi platné rekordy šampionátu.

V následujícím období převzal roli hlavního tahouna reprezentace vícebojař Šebrle, když byl stříbrný v Paříži 2003, čímž tehdy obstaral jedinou českou medaili, a pak také v Helsinkách, kde se k němu přidaly svými bronzy tyčkařka Hamáčková (dnes Rybová) a diskařka Cechlová. Kýženého zlata se Šebrle dočkal v Ósace 2007, přičemž stejný úspěch zaznamenala oštěpařka Špotáková, což lze při zpětném pohledu považovat za symbolické předání žezla nad českou atletikou. Ještě v Japonsku se mezi světové medailistky vepsala tyčkařka Baďurová (Janků), pro níž to pro změnu byla bohužel „labutí píseň“, neboť se záhy po životní sezoně zranila a již jí nebylo dovoleno vrátit se k závodění.

Poslední šampionáty v Berlíně a Tegu bránila vyschnutí medailového pramene oštěpařka Špotáková, když v obou případech přivezla stříbro. Barbora si však aktuálně dala mateřskou pauzu, a tak výzva nechat ozářit pomyslný český prapor leskem cenných kovů směřuje tentokrát k jiným.

Nejčastěji jsou v tomto směru zmiňováni překážkářka Hejnová a oštěpař Veselý, kteří jsou svými výkony v popředí (Hejnová absolutním, Veselý je druhý) aktuálních světových tabulek. Vysoko jsou také koulař Prášil či kladivář Melich, bez šancí však nejsou ani další z celkem osmadvacetičlenného kádru, který byl nominován.

V této souvislosti je na místě zmínit, že co do počtu jde o druhou nejsilnější výpravu v historii samostatného státu, přičemž početnější mířila jen do Atén 1997, kde startovalo 30 českých atletů. Zároveň jde o poměrně mladou výpravu, vždyť věkový průměr nominovaných atletů činí jen něco málo přes 25,5 roku. Nejmladší je čerstvě osmnáctiletá Anežka Drahotová, která bude závodit v chůzi, naopak nejzkušenějším je koulař Žalský, jemuž v době konání šampionátu bude 33 let.  

Adam Pražák

Vytisknout