přejdi na obsah | přejdi na menu | přejdi na vyhledávání

Téma týdne

26. září 2012, 14:46

Běchovice, fenomén silničního běhání

Nejstarší a navíc nepřerušený silniční závod v Evropě, náročná „neokruhová“ trať se stoupáním v poslední čtvrtině. Atributy, které činí z běžné desítky každoročně výjimečnou událost. „Běchovice“ ukrajují šestnáctým rokem z druhé stovky své historie, navíc se jako republikový šampionát běhají přes čtyřicet let.

bechovice_ilu_b.png

Úvodem však ještě k podtitulu „nejstarší silniční závod v Evropě“ dodejme, že za hranicemi starého kontinentu jej předčí pouze Bostonský maraton, tedy závod, o jehož věhlasu netřeba spekulovat. Poprvé se v Běchovicích (tehdy u Prahy) startovalo v roce 1897 a stojí za to zdůraznit, že mimořádnou tradici nepřerušily dvě světové války či jeden ročník (1902), o jehož konání panovaly více než půlstoletí pochybnosti.

V době masových závodů, které mnohdy po roce mění svou okružní trasu, je běchovická trať – stabilní prakticky od založení a běžená „odněkud někam“ – ojedinělá. Ba co víc, od historického patníku na třináctém kilometru českobrodské silnice v někdejší příměstské obci Běchovice ke gymnáziu na pražském Jarově to vůbec není snadná cesta. Sice bez prudších zatáček, zato s nepříjemným stoupáním v poslední čtvrtině trati a (mnohdy západním) větrem vanoucím v nepřízeň běžců – v tomto ohledu jsou ročníky jako ten minulý spíše výjimkou.

Přesto, anebo právě proto, si žádný běžec-našinec-srdcař nedovolí poslední zářijovou neděli nestát na startu. A těch, kteří si vedou běchovický osobní rekord, bude řádově více než v kterémkoli jiném závodě. Díky pečlivé práci Miloše Bednáře můžeme také nahlédnout do propracovaných historických statistik (psali jsme o nich před rokem). Nahlédněme však tentokrát do historie mistrovství republiky.

tesacek_n.jpgJiž téměř půlstoletí

Jako republikový šampionát v silničním běhu se Běchovice konají od roku 1969, tedy od doby, kdy v rámci federálního svazu vznikl český. I to vypovídá o pozici závodu – že by se neuskutečnily i jako MČR, si asi málokdo dovede představit.

Pokud jde o mužskou kategorii, musíme zmínit zcela určitě dvě jména. Lubomír Tesáček (na foto vlevo) - nešťastně zemřel při nehodě vloni, byl v přípravě na návrat do Běchovic - si ze závodu odnesl mistrovské zlato v 80. letech hned šestkrát, jeho počin vynikne oproti ostatním šampionům, kteří mají doma nanejvýš čtyři tituly. Ještě o jeden méně (tři) vybojoval Ivan Uvizl, zato stál desetkrát „bedně“, nejblíže je mu se sedmi účastmi právě Tesáček, a také Zwiefelhofer, spolu s Hoffmanem rovněž čtyřnásobný šampion.

Ze současné generace stojí nejvýš Jan Kreisinger, třikrát mistr republiky (4 medaile), zmínit bychom měli i jeho nynějšího kouče Róberta Štefka, jenž jako původem Slovák po přijetí českého občanství už ve veteránském věku dokázal nasbírat rovněž tři tituly a pět cenných kovů.

kaminkova_bechovice08_jc_v.jpgŽenám bylo oficiálně dovoleno trať absolvovat teprve v roce 1974 (doložený je však start běžkyně o dva ročníky dříve), mistrovské vavříny se však začaly udílet dokonce až na začátku osmdesátých let. Na první pohled bychom si – co se týče mistrovských poct – teoreticky mohli vystačit se jménem Petra Kamínková. Fenomén uplynulého desetiletí sesbíral neuvěřitelných jedenáct titulů (v řadě!) a k tomu přidala ještě dvě stříbra a jeden bronz. Bylo by však přeci jen malinko nefér omezit se na šampionku šampionek, byť její cenné kovy pokryjí více než třetinu historie MČR.

Své noticky si bezpochyby zaslouží Jarmila Urbanová, čtyřnásobná republikový mistryně (5x na pódiu), i Iva Jurková, která sice na nejvyšším stupni stále o jednou méněkrát, zato nasbírala kolekci čítající osm kousků. Dodejme, že šampionku Kamínkovou (1999-2009) sesadila předloni z trůnu Ivana Sekyrová. Před rokem se na něm udržela a svou sbírku tím dotáhla už na pět medailí, více má kromě zmíněných již jen Jana Klimešová (o jednu).

Závěrem doplňme pár statistických zajímavostí běchovické desítky (dle údajů Miloše Bednáře):

Největší/nejmenší vítězný náskok
Ludvík Petzold (1901): 8 minut a 6 vteřin; po roce 1950 nejvýše rovná minuta – Jan Pešava (1997); Pavel Pěnkava (1971): 0.2 s; po r. 1984 se přestaly měřit desetiny, 2x rozhodovala vteřina - Ivan Uvizl (1987), Michala Kučera (1993)
Ludmila Melicherová (1987): 2 minuty 6 vteřin a stejná vítězka (1988): 3 s

Nej o traťových rekordech
Mužský se měnil 20x, ženský 6x
Nejdéle trvající: 21 let, Vlastimil Zwiefelhofer – 28:35.2 (1975) a 16 let, Leah Malotová 33:45 (1996) – aktuální
Nejvýraznější skok, Arnošt Nejedlý – 2:11.6 (1906); Ludmila Melicherová – 1:35.6 (1982)
Nejnepatrnější posun, Vladimír Penc (1912) a Miloš Tomis (1958) – 2.2 s; Leah Malotová – 3 s (1996)

Spoustu dalších statistik najdete pod tímto dkazem, údaje o mistrovství ČR naleznete v rubrice Zaostřeno na.

Michal Procházka

Vytisknout