Zdeněk Stromšík pověsil sprinterské tretry na hřebík
Důvody Zdeňkova rozhodnutí byly převážně praktické. „Na podzim mi skončila smlouva v Olympu Praha, takže jsem musel začít uvažovat o konci kariéry, ale do haly jsem ještě chtěl vydržet, abych se rozloučil před domácím publikem,“ přibližuje.
Jenže příprava na halovou sezónu nešla vůbec dobře. Přesto se Stromšík dokázal připravit směrem k halovému národnímu šampionátu velmi obstojně. „Za normálních okolností bych asi nezávodil. V posledních dvou měsících jsem se potýkal s nemocemi a opakovaně bral antibiotika, takže příprava byla dost omezená. Těší mě, že jsem na závěr předvedl důstojný výkon. Některé roky by 6.78 stačilo i na vítězství, ale kluci byli rychlejší a aspoň si připsali můj skalp,“ dodává.
A kde vidí svou profesní budoucnost? „Teď je takový trend, že se dobří atleti přesouvají záhy po ukončení kariéry do role trenérů reprezentantů, ale já chci jít spíš cestou, abych si mohl někoho vychovat třeba už od žákovské kategorie a zjistit, jaký vlastně budu trenér. Ne vždy totiž platí, že dobrý atlet je kvalitním trenérem,“ naznačil své plány.
Český rekordman i dlouholetá opora štafety
Zdeněk Stromšík byl už od mládežnických kategorií velkým talentem. V roce 2013 skončil na mistrovství Evropy juniorů v Rieti těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě. V téže sezóně zaběhl časem 10.32 také dosud platný národní rekord této kategorie.
V dospělé reprezentaci debutoval už při halovém mistrovství Evropy v Praze před jedenácti lety. Celkem startoval na čtyřech kontinentálních vrcholech pod střechou a jednou se také představil na halovém mistrovství světa v Birminghamu. Evropské šampionáty pod otevřeným nebem za sebou má tři.
V sezóně 2018 se mu v Táboře podařilo zaběhnout český rekord na stovce, když hodnotu národního maxima vylepšil na 10.16. O tento zápis se momentálně dělí s Janem Velebou a Dominikem Záleským. Právě jeho souboje s tradičním rivalem Velebou byly dlouhé roky ozdobou téměř každého mistrovství České republiky v hale i venku. Zdeněk má ve své sbírce celkem 5 titulů ze stovky a 6 titulů z halové šedesátky. Při svém triumfu v roce 2023 se dokonce s časem 6.59 přiblížil na jedinou setinu k národnímu rekordu Františka Ptáčníka.
Téměř celou dekádu patřil k neodmyslitelným členům reprezentační štafety na 4x100 metrů, kde většinou obstarával úvodní úsek. V roce 2021 dokázal společně s Janem Velebou, Janem Jirkou a Dominikem Záleským překonat časem 38.62 letitý národní rekord. Loni pak byl i u jeho vylepšení, když pro změnu s Tomášem Němejcem, Eduardem Kubelíkem a Ondřejem Macíkem posunuli při mistrovství Evropy družstev rekordní zápis na 38.59.
V sobotu 28. února 2026 pak Zdeněk Stromšík při finále halového mistrovství České republiky naposledy zaklekl do závodních bloků a rozloučil se pátým místem v čase 6.78. Do atletického důchodu odchází v jedenatřiceti letech.