WA zavádí testování genu SRY pro atletky usilující o start v ženské kategorii

Rada Světové atletiky schválila nová pravidla upravující podmínky způsobilosti pro účast v ženské kategorii v soutěžích započítávaných do světového žebříčku.

Nová pravidla vstupují v platnost 1. září 2025 a budou uplatněna již na Mistrovství světa v atletice v Tokiu 2025, které začíná 13. září.

Všechny sportovkyně, které se chtějí zúčastnit mistrovství světa v ženské kategorii, budou muset jednorázově absolvovat test na přítomnost genu SRY – spolehlivého indikátoru pro určení biologického pohlaví. Test bude možné provést pomocí stěru z ústní dutiny nebo krevního odběru, podle toho, co bude pro sportovkyni pohodlnější.

Testování budou organizovat členské federace při přípravě svých sportovců a týmů na mistrovství světa v Tokiu. „Český atletický svaz v současné chvíli zajišťuje certifikovanou laboratoř pro testování a chce volit šetrnější metodu, tedy pomocí stěru z ústní dutiny. Nyní se budou oslovovat naše atletky, které mají potenciální možnost startovat na mistrovství světa v Tokiu,“ říká předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník.

Prezident Světové atletiky Sebastian Coe k nové regulaci a testu SRY uvedl: „Filozofií, kterou si ve Světové atletice hluboce ceníme, je ochrana a podpora integrity ženského sportu. Je nesmírně důležité, aby ženy, které do našeho sportu vstupují, věřily, že zde neexistuje žádný biologický strop. Test, který potvrzuje biologické pohlaví, je v tomto směru zásadním krokem.“

„Na elitní úrovni říkáme, že pokud chcete soutěžit v ženské kategorii, musíte být biologicky ženou. Mně osobně i Radě Světové atletiky bylo vždy naprosto jasné, že genderová identita nemůže mít přednost před biologií.“

Tato pravidla navazují na doporučení Pracovní skupiny pro genderově rozmanité sportovce, která byla Radou schválena v březnu 2025. Pracovní skupina se více než rok věnovala vývoji v oblasti práva, vědy, sportu i společnosti v souvislosti s genderově rozmanitými sportovci a předložila následující doporučení, jež byla počátkem roku konzultována se širokou veřejností:

• Formálně potvrdit účel a cíle ženské kategorie;
• Aktualizovat pravidla způsobilosti tak, aby odpovídala těmto cílům;
• Sloučit předpisy týkající se sportovců s rozdíly ve vývoji pohlavních znaků (DSD) a transgender sportovců a v případě, že to omezí možnosti sportovců s DSD – přijmout přechodná opatření pro ty, kteří se aktuálně nacházejí v přípravě;
• Zavést požadavek předběžného ověření způsobilosti pro všechny sportovkyně soutěžící v ženské kategorii;
• Zvážit budoucí opatření na podporu elitních genderově rozmanitých sportovců s chromozomy XY.

Ženská kategorie je definována dle Pravidla způsobilosti 3.5, které stanovuje, že soutěžit v ženské kategorii mohou pouze:

1. a) Biologické ženy;
2. b) Biologické ženy, které užívaly testosteron v rámci léčby za účelem změny pohlaví na mužské, a to na základě výjimky pro terapeutické použití udělené v souladu s antidopingovými pravidly Světové atletiky – tyto sportovkyně nesmějí soutěžit v ženské kategorii dříve než po uplynutí období (nejméně 4 let) od posledního užití testosteronu. O délce tohoto období rozhoduje Světová atletika individuálně na základě posouzení faktorů, jako je načasování, délka, dávkování a účinky léčby;
3. c) Biologičtí muži s kompletním syndromem androgenní necitlivosti (CAIS), kteří neprošli mužským pohlavním vývojem včetně puberty;
4. d) Biologičtí muži s rozdíly ve vývoji pohlavních znaků (DSD), kteří splňují přechodná ustanovení stanovená Světovou atletikou.

Přechodná ustanovení se nevztahují na transgender ženy, jelikož v současnosti žádná transgender sportovkyně nesoutěží na elitní mezinárodní úrovni dle platných pravidel.

Nová pravidla pro ženskou kategorii, která vstupují v platnost 1. září, budou zaváděna v souladu s následujícími trvalými závazky:

• Světová atletika neposuzuje ani nezpochybňuje genderovou identitu;
• Světová atletika respektuje a chrání důstojnost a soukromí jednotlivců;
• Světová atletika důsledně dodržuje povinnosti týkající se důvěrnosti a plně respektuje zákony o ochraně osobních údajů;
• Světová atletika nikdy nepožadovala a ani nikdy nebude požadovat podstoupení chirurgického zákroku.

 

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY

1. Kolikrát za život musí sportovec absolvovat test SRY?

Sportovkyně, které chtějí soutěžit v ženské kategorii, musí podstoupit test SRY pouze jednou za život. Pokud výsledek testu potvrdí nepřítomnost Y chromozomu, sportovkyně je způsobilá ke startu v ženské kategorii ve všech soutěžích započítávaných do světového žebříčku. Pokud test odhalí přítomnost Y chromozomu, sportovkyně může soutěžit pouze v nezapočitatelných soutěžích nebo v jiné než ženské kategorii.

2. Jak dlouho trvá celý proces od odběru vzorku až po výsledek?

Jakmile laboratoř obdrží vzorek (ústní stěr nebo krevní odběr), analýza a vydání výsledku obvykle trvá 1 až 2 týdny – v závislosti na zemi a konkrétní laboratoři. Je důležité mít tento časový rámec na paměti, aby sportovkyně stihla podstoupit test včas.

3. Kdo test provádí a kde se nachází laboratoř?

Pro Mistrovství světa v atletice Tokio 2025 budou testování zajišťovat členské federace, podobně jako při testování na covid-19 v letech 2020 a 2021. Světová atletika přispěje na jeden test částkou až 100 USD za sportovkyni účastnící se v Tokiu. Do budoucna Světová atletika zvažuje jmenování celosvětového poskytovatele testování.

4. Jak přesný a spolehlivý je test SRY v případech intersex variací nebo chromozomálních anomálií?

Test SRY je mimořádně přesný a riziko falešně pozitivního nebo negativního výsledku je velmi nízké. Při správném odběru vzorku a použití schválené diagnostické sady (FDA nebo CE) využívající kvantitativní fluorescenční PCR, je přesnost testu velmi vysoká s výbornou senzitivitou a specificitou.

5. Může sportovkyně závodit, pokud ještě čeká na výsledek testu?

Všechny sportovkyně, které se chtějí zúčastnit Mistrovství světa v Tokiu 2025, musí splnit kritéria způsobilosti nejpozději do 1. září 2025, což je zároveň termín uzávěrky přihlášek a datum účinnosti nové regulace. Všechny výsledky testů tedy musí být známé do tohoto data.

6. Jaká opatření na ochranu soukromí zajišťují důvěrnost výsledků testů a kdo k nim má přístup?

Výsledek testu by měl být uchován u samotné sportovkyně, pokud se nerozhodne ho sdílet s týmovým lékařem či jinou určenou osobou, nebo pokud to nevyžaduje národní legislativa.

Pokud Světová atletika požádá o výsledek testu, bude nahrán na zabezpečenou šifrovanou platformu, ke které má přístup výhradně lékařský manažer Světové atletiky.

7. Jak bude postupováno v hraničních či složitých případech, např. u osob se syndromem androgenní necitlivosti?

Test je zaměřen na detekci přítomnosti nebo nepřítomnosti genu SRY. Vzhledem k vysoké přesnosti testu je výskyt falešných výsledků velmi nepravděpodobný.

Pokud test potvrdí přítomnost Y chromozomu, lékařský manažer bude se sportovkyní konzultovat další kroky včetně možnosti dalšího lékařského vyšetření a poskytnutí potřebné podpory.

Až další posouzení může potvrdit, zda se jedná o syndrom androgenní necitlivosti.

8. Má sportovkyně právo na odvolání nebo opakování testu, pokud nevěří výsledku?

Pokud sportovkyně zpochybňuje výsledek testu, má možnost obrátit se na poskytovatele testu, požádat o opakované testování nebo kontaktovat lékařského manažera Světové atletiky.

Odvolání dle pravidel se mohou týkat platnosti, zákonnosti a výkladu nařízení a jsou přípustná pouze pro sportovkyně, které by jinak splňovaly veškeré podmínky kromě Pravidla způsobilosti 3.5.

Takové případy může posuzovat Sportovní arbitrážní soud (CAS).

9. Jak test SRY odpovídá mezinárodním lidskoprávním standardům a principům férovosti, důstojnosti a inkluze?

Cílem testu SRY je zajistit férové, důstojné a inkluzivní podmínky soutěže tím, že se pravidla pro účast v ženské kategorii budou uplatňovat konzistentně a transparentně.

Světová atletika provedla rozsáhlé konzultace s dotčenými jednotlivci i skupinami a většina respondentů podpořila zavedení testu.

Tento test je neinvazivní, snadno proveditelný a Světová atletika přispívá částkou 100 USD na jeho realizaci.

Pravidla rovněž zakazují jakoukoli stigmatizaci či diskriminaci, zejména na základě vzhledu neodpovídajícího genderovým stereotypům.

10. Jak bude naloženo s pozitivním výsledkem testu?

Pozitivní test SRY může nastat v případě, že sportovkyně je transgender osoba s mužským chromozomovým uspořádáním 46XY, bez ohledu na to, zda v minulosti podstoupila, v současnosti podstupuje, nebo v budoucnu plánuje hormonální terapii za účelem potvrzení genderové identity.

Pozitivní výsledek může být rovněž výsledkem dosud diagnostikovaného nebo nediagnostikovaného stavu DSD (rozdíly ve vývoji pohlavních znaků). V některých případech se totiž jedinci s typickými mužskými chromozomy mohou narodit s atypickým vývojem pohlavní či reprodukční anatomie – v důsledku mutací v genu SRY nebo jiných souvisejících genetických faktorů.

Někteří tito jedinci jsou při narození označeni jako mužského pohlaví, jiní jako ženského. Pokud další biologické a lékařské vyšetření potvrdí, že se jedná o stav 46XY DSD, znamená to, že ačkoli mají sportovkyně chromozomy typické pro muže (XY), jejich vývoj pohlavních znaků může vykazovat různé odchylky. To se může projevit například jako:

• Rozdíly v reprodukční anatomii (např. odlišnosti ve vývoji zevních nebo vnitřních pohlavních orgánů, varlat či dělohy),
• Změny v hormonální produkci, zejména v hladinách testosteronu,
• Ovlivnění plodnosti – u některých osob může být plodnost snížena nebo zcela chybět.

Pokud se potvrdí diagnóza 46XY DSD, může být sportovkyni – na základě jejího informovaného souhlasu – doporučena další lékařská péče nebo posouzení. Po potvrzení diagnózy bude sportovkyně – ve spolupráci s nezávislým lékařským týmem – informována o možnostech pravidelného sledování, případné hormonální léčby nebo chirurgických zákroků v souladu s jejím zdravím, potřebami a životními plány.

11. Jaké jsou důsledky odmítnutí absolvovat test SRY?

Sportovkyně má právo test odmítnout. V takovém případě jí však nebude umožněno soutěžit v soutěžích započítávaných do světového žebříčku, ale může se účastnit nezapočitatelných soutěží nebo jiné než ženské kategorie.

12. Proč byla vytvořena přechodná ustanovení pro sportovkyně s DSD?

Přechodná ustanovení se vztahují na velmi malý počet známých sportovkyň s DSD, které aktuálně splňují podmínky dle pravidel z roku 2023. Tyto sportovkyně mohou pokračovat ve své kariéře za předpokladu, že budou udržovat hladinu testosteronu pod 2,5 nmol/l.

13. Pokud existují výjimky pro DSD sportovkyně, proč nejsou zavedeny i pro transgender sportovkyně?

Důvodem je, že v současnosti žádné transgender sportovkyně nesoutěží na elitní mezinárodní úrovni dle platných pravidel. Přechodné opatření bylo vytvořeno pouze pro sportovkyně aktuálně soutěžící v souladu s pravidly z roku 2023.

14. Jaké konkrétní strategie jsou nabídnuty sportovkyním s chromozomy XY, které již nebudou moci soutěžit v ženské kategorii?

Sportovkyně s chromozomy 46XY budou moci soutěžit v nezapočitatelných soutěžích nebo v mužské či otevřené kategorii, pokud bude dostupná.

Dále se zvažuje nabídnutí alternativních rolí v atletice, například v rozhodcovské činnosti nebo trenérství.

15. Uvažuje Světová atletika o zavedení alternativních kategorií?

Momentálně je prioritou zavedení testování SRY ve všech soutěžích započítávaných do světového žebříčku. O možnosti vytvoření alternativních kategorií může rozhodnout Rada Světové atletiky.