Vychází olympijská Atletika
Olympiáda samozřejmě tvoří nemalou část čísla. Zaměřujeme se klasicky na vystoupení české výpravy a vrcholy her z pohledu světového, včetně statistického souhrnu. Poprvé se na našich stránkách věnujeme i mladší sestře olympiády, která po ní již vcelku tradičně následuje. Věděli byste, kolik bylo handicapovaných atletů na paralympiádě a kolik medailí vybojovali? Nejen na tyto otázky zde najdete odpovědi.
Vedle Tokia a Sappora se věnujeme pochopitelně i dalším vrcholům nabitém letošního léta. Bylo plné mládežnických akcí, a to ještě dorostu bohužel odpadlo ME v Itálii a museli vzít s povděkem alespoň mezistátkem visegrádských zemí. Pro české barvy byly všechny akce úspěšné, oba evropské šampionáty v Estonsku, „svět“ v Keni i klání doma v Brně.
Ideálním oslím můstkem k domácím akcím je světový pohár vrchařů, který poprvé zavítal do Česka, zároveň šlo v Krkonoších i o premiéru MČR v horském běhu. Dalšími republikovými šampionáty, které reflektujeme, jsou „dvaadvacítky“ a víceboje žactva v Plzni a družstva (kluby) v Břeclavi.
Časopis by měl v době, kdy souhrnem výsledků nikoho neohromíme, přinášet co nejvíce nadčasového materiálu. Jenže se konalo tolik akcí (díkybohu), které nebylo možné opomenout ani nedávalo smysl je zeštíhlit, že se nám publicistika krčí v koutku… Doufám, že si alespoň u čtení dvojstrany s recenzí a reportáží z besedy k filmovému Zátopkovi, řeknete: jo, tohle jsem nikde jinde neviděl.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
věřím, že si k vám ATLETIKA s označením „3/2021“ najde cestu (www.atletika.cz/predplatne). A že vám zpříjemní přicházející podzim. Znovu se setkáme v adventním čase u „čtyřky“. (Digitální verze čísla)
