Vícebojařům a chodcům se šampionát v atmosféře plné haly líbil
Optikou dosažených výsledků se přesun na „velké“ mistrovství České republiky nadmíru vydařil, zvláště ve víceboji. Medailisté sedmiboje překonali ceněnou hranici 6000 bodů, první čtyři pětibojařky zase 4000 bodů a všechny si vylepšily osobní rekordy. A nechybělo ani napětí, do závěrečných běžeckých disciplín se bojovalo v podstatě o každý cenný kov.
Diváci hnali vícebojaře ke skvělým výkonům
Co se líbilo nejvíce, byla větší podpora z publika. „Jsem úplně nadšený, že se MČR podařilo dát na tenhle „normální“ šampionát. Proti tréninkové hale ve Stromovce je to jinačí pocit, vypadá to konečně jako pořádný závod,“ pochvaloval si bronzový medailista Vilém Stráský. „Diváci vypadali, že je to baví, tahali jsme se o každý bod, o to to bylo zajímavější,“ souhlasil s ním Ondřej Kopecký, který zvlášť ocenil, jak mu diváci pomohli na výšce a zejména na tyčce. Vedle kýženého limitu pro Toruň si Ondra odvezl i osobní rekord 6039 (o 24 bodů). Vítěz Tomas Mikael Järvinen zmínil některé organizační nedostatky, v samotném závodě byl z disciplín opravdu spokojen vlastně jen s osobákem na tyčce. Ale líbilo se mu prostředí ostravské haly více než pražské Stromovky.
Vilém Stráský byl ze změnu nadšený (foto: ČAS - Jaroslav Svoboda)
To Stříbrná ze pětiboje Lucie Lasíková na přesun šampionátu nešetřila superlativy. „Oproti Praze, kde jsme byly jen vícebojařky a nejbližší, je tu v Ostravě obrovská atmosféra. Hrozně moc mi pomohli fanoušci, slyšet tolik lidí křičet moje jméno na půlce byla úplná pecka,“ pochvalovala si vícebojařka, která si kromě koule vylepšila osobní rekordy ve všech disciplínách a celkově se posunula oproti předloňskému roku, kdy naposledy dokončila pětiboj, o více než 400 bodů.
Velmi tak potrápila favoritku Adélu Tkáčovou, která titul obhájila až po tuhém boji a jen díky velkému zlepšení svého maxima (o 339 bodů). Závěrečnou osmistovku proběhla v absolutním osobáku 2:10.36 a poté ocenila svou soupeřku Lucii Lasíkovou. „Co předvedla, bylo naprosto neuvěřitelné. Celkově nás atmosféra hnala dopředu. Při krizových situacích jako třetí pokus na výšce, že bych si to nechala tlesknout, to ne. A ne všem termín sedl, přišly jsme tím taky o „individuální“ republiku. Ale pro mě je priorita víceboj, takže jsem ocenila, že je až na konci února, a ne první víkend v únoru,“ vysvětlila svůj pohled.
Lucie Lasíková (čelem) sice podlehla Adéle Tkáčové (zády), přesto zářila úsměvy (foto: ČAS - Matyáš Klápa)
Chodcům se líbila společnost dalších atletů
Pro chodce jsou halové závody spíše doplňkové, navíc týden po halovém MČR následuje šampionát v maratonu. „Kdo cílil do Dudincí, nemohl trénovat na slušný výkon na pětce. Ale ta myšlenka je super, že nebudeme odstrčení,“ viděl věc pozitivně Vít Hlaváč, přestože byl v závodě diskvalifikován, podobně jako dlouho vedoucí Lukáš Gdula. Šampionem se stal Adam Zajíček, kterému se líbilo, že se šlo v jeho domácí hale a před více fanoušky.
Nejlepší ženy ocenily společenský rozměr přesunu. „Ráda vidím i lidi, které potkávám na vrcholných mládežnických akcích. Je fajn, že se zase můžeme vidět a podpořit se,“ uvedla Ema Klimentová, která se stala vůbec první mistryní ČR na pět kilometrů v hale – dříve ženy chodily trojku. „Mám ale hezké vzpomínky, i když jsme byli s vícebojem ve Stromovce,“ dodala jedním dechem. Podobně to viděly bronzová Jana Zikmundová i stříbrná Alžběta Franklová. „Je to příjemná změna být takhle se všemi na jednom stadionu. I čistě vícebojařská společnost ve Stromovce byla vždycky super, ale takhle je to takové úplné,“ nechala se slyšet Alžběta Franklová.
(foto: ČAS - Matyáš Klápa)