Věčný smolař s jedinečnou bilancí

Simbine je jednoznačně nejkonzistentnějším sprinterem uplynulé dekády. První stovku pod 10 vteřin zaběhl 1. července 2015 na mítinku ve slovinském Velenje, kde vyhrál v čase 9.99. Od té doby se prezentoval výkony pod hranicí světové extra třídy každoročně a loni se stal prvním sprinterem historie, jenž zvládl stovku pod 10 vteřin jedenáct sezón po sobě. Překonal tak rekord legendárního Jamajčana Usaina Bolta, jemuž se to podařilo deset let v řadě.

Jenže Simbine neztrácí na rychlosti ani ve 32 letech. Hned při svém letošním prvním startu se blýskl výkonem 9.98 a zapisuje už tak dvanáctou sezónu se stovkou pod deset vteřin. Symbolicky toho dosáhl na vlastním mítinku Simbine Classic v Pretorii. Svůj rozběhový čas bohužel už nevylepšil, protože ve finále proběhl cílem s bolestivou grimasou až jako osmý v čase přes 11 vteřin. Následně však své fanoušky uklidnil, že se jednalo pouze o křeč na nadcházejících World Relays v Gaborone by neměl chybět.

Smolař velkých světových finále

Konzistentnost svých výkonů Simbine potvrzuje i na globálních vrcholech. Je však nejspíš největším smolařem historie olympijských her a světových šampionátů na stovce. Má za sebou už tři olympijská finále. V Riu de Janeiru byl před deseti lety pátý. O pět let později v Tokiu skončil těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě. Své naděje pak upínal ke hrám v Paříži 2024, kam odlétal v životní formě. Tu potvrdil i na Stade de France, kde ve finále vylepšil vlastní národní rekord na 9.82. Ovšem ani to mu k zisku vytoužené medaile nestačilo. Na bronzového Američana Freda Kerleyho ztratil jedinou setinu a vítězný Noah Lyles ho porazil pouze o tři setiny. Těšit ho tak mohlo alespoň stříbro se štafetou na 4x100 metrů.

Štěstí mu nepřeje ani na světových šampionátech. Zde zaklekl do finálových bloků čtyřikrát. V Doha 2019 skončil čtvrtý, v Londýně 2017 a Eugene 2022 bral pátá místa. Loňskou sezónu zahájil skvěle, když vyhrál hned tři mítinky Diamantové ligy v řadě a až do poloviny června zůstával neporažen. Jenže na světovém šampionátu v Tokiu už se mu tolik nedařilo a musel se spokojit se sedmým místem.

Jeho největším individuálním úspěchem tak zůstává bronz z šedesátky na loňském halovém světovém šampionátu v čínském Nanjingu. Letošní venkovní sezóna bohužel pro něj globální vrchol nemá, a tak si na další možnost bude muset počkat až do Pekingu 2027, kdy mu bude už 34 let.