Staněk je devátý v Evropě, Maňasová dvanáctá
Po výtečné popolední kvalifikaci koulař Tomáš Staněk neprožil povedené večerní finále. Při prvním pokusu, který letěl někam na 20 a půl metru, se neudržel v kruhu a ani další pokusy mu technicky nevyšly, jak by si přál. Druhý dolétl jen na 19.64, třetí byl ještě kratší (19.32). Poslední výkon na osmičku byl 20.02, Tomáš tak zůstal o jednu příčku od ní, devátý.
Suverénní výkon podal Ital Leonardo Fabbri. Obhájce titulu z domácí půdy v Římě soupeře uzemnil dvěma 21metrovými pokusy (21.36 a 21.78), aby pak ve třetí sérii poslal své náčiní na 22.31. Pak zapisoval křížky, byť při jednom se s rozhodčími dohadoval, že se o přešlap nejednalo. Na stupně vítězů jej doprovodil krajan Zane Weir, jenž zapsal nejlépe 21.12. O bronz to bylo dlouho vyrovnané, nakonec ale v závěru již s jistotou medaile od ostatních mírně odskočil Švéd Wictor Petersson na 20.97.
Karolína Maňasová patřila v závodě na stovce díky národnímu rekordu 11.01 mezi tucet nasazených sprinterek přímo do semifinále. To už běžela před dvěma lety v Římě, takže hodně toužila tentokrát proniknout mezi nejlepší. Ve svém běhu začala výtečně, startovní reakci měla nejlepší (0.134) a i v prvních desítkách metrů si vedla velmi dobře. Podle analýzy byla v polovině trati na druhé postupové pozici. Jenže v druhé půlce ji tři soupeřky předstihly a čas 11.23 ji zařadil na dvanácté místo. „Podobně jako v hale jsem předvedla nejlepší výkon na prvním závodě, musím zapracovat na tom, abych to dokázala prodat na velké akci,“ nechala se slyšet svěřenkyně Iva Pištěka.
Britka Amy Hunt začala finále skoro nejhůře ze všech. Přesto to byla ona, kdo slavil zlato, a spolu s ní i hostitelská země, když se silným závěrem prosadila díky času rovných 11 sekund. Polka Ewa Swoboda směřovala k titulu, nakonec z toho bylo stříbro za 11.02. Nečekaný, ale díky osobáku 11.06 zasloužený bronz získala Belgičanka Delphine Nkansa, o setinu před vedoucí ženou tabulek Géraldine di Tizio-Frey (11.07).
V kvalifikačních bojích dopadla nejlépe Suchá
Trojskokanka Linda Suchá už má za sebou účasti na mistrovství světa či halovém ME, dosud vždy skončila v kvalifikaci. V Birminghamu to bohužel dopadlo do třetice nezdarem. Začala pokusem na 13.48, při němž vůbec nevyužila odrazové prkno. Druhý trojskok byl povedenější a přidala na 13.71. V závěrečné možnosti se již nezlepšila (13.38) a obsadí konečnou 18. pozici. Na finále bylo třeba dostat se za 14 metrů, což se jí podařilo v kariéře zatím jen jednou. V kvalifikaci se blýskla mladá Italka Erika Giorgia Anoeta Saraceni výkonem 14.50.
Kladivářka Tereza Holcová má za sebou jen účast v Evropském poháru, ani v mládežnických letech nereprezentovala, a tak se pro ni ve 26 letech jednalo o velkou mezinárodní premiéru. Ve své skupině byla papírově třetí od konce, v sérii se zlepšovala zhruba o metr každým pokusem a soutěž uzavřela na 64.39 m, díky čemuž porazila čtyři soupeřky. Tři kladivářky hodily za 72 metrů, nejdál Dánka Katrine Koch Jacobsen (72.62).
Nenasazené sprinterky na stovce překážek bojovaly o místa v zítřejším semifinále, včetně dvou českých debutantek na vrcholné akci mezi dospělými. Mistryně republiky Ester Bendová na soupeřky od startu ztrácela, a jak se je snažila dohnat, přišla kolize s pátou překážkou. Ta ji rozhodila z rytmu, další bariéru již nepřekonala a závod nedokončila.
O něco lépe dopadla Tereza Elena Šínová, ovšem i ona měla daleko ke spokojenosti. Zaznamenala jeden ze slabších časů v sezoně, 13.26, na semifinále bylo třeba atakovat 13sekundovou hranici (poslední postupový čas 13.01). Osobákem 12.76 se v této fázi blýskla Němka Rosina Schneider.
Ingebrigtsen má čtvrtý titul v řadě, Schilder třetí, slaví také Norové v mix štafetě
Hvězdy norské mix štafety Karsten Warholm a Henriette Jæger orámovaly zlatý úspěch svého týmu, dále se na něm podíleli Amalie Iuel a Andreas Ofstad Kulseng. Výsledný čas 3:09.62 je rekordem šampionátu i norským maximem. Stříbro zůstalo doma, britská sestava zaběhla 3:10.47. Nizozemsko, které finálovou bitvu dlouho vedlo, zůstalo na bronzové pozici (3:10.77).
Svou výjimečnost ukázal na pětce Jakob Ingebrigtsen. Kvůli zdraví absolvoval první závod od zářijového mistrovství světa a mohl startovat jen proto, že byl obhájcem titulu (také by mohl na patnáctce, tu ale vynechá). Soupeře si hlídal a závěrečná rovinka byla jasně jeho, získal tak čtvrtý evropský titul na této trati za sebou, a to v čase 13:15.29. Až v závěru mu však podlehl o pár desetin Němec Florian Bremm, Francouz Etienne Daguinos v závěru sebral bronz věhlasnějšímu krajanovi Jimmymu Gressierovi.
Finále koulařek bylo plně v režii velké favoritky Jessiky Schilder z Nizozemska. Mistryně světa si pro třetí titul evropské šampionky v řadě došla impozantně. Vyhrála již svým úvodním pokusem 19.83 metru, pak se ještě třikrát zlepšila a vše korunovala závěrečnou ranou na 20.73. Stříbrná krajanka Jorinde van Klinken sice prohrála o více než metr, rozhodně však nesmutnila. Aby také ne, když si vylepšila osobní rekord na 19.64 a ještě má v záloze neméně parádní disk. Bronz vybojovala Němka Yemisi Mabry (dříve Ogunleye) za výkon 19.50, zopakovaly se tak kompletně stupně z Říma.