Špotáková vybojovala stříbro, zlato zůstává v Německu

Aktuality
úterý 18. srpna 2009
DOPLNĚNO FOTO - Steffi Neriusová získala na sklonku kariéry v 37 letech světový titul, když předčila českou obhájkyni i další silné soupeřky. Hejnová skončila v semifinále, tam se zítra představí i Škrobáková.

Je třeba sportovně uznat, že Steffi Neriusová dnes zvítězila naprosto zaslouženě. V první sérii ohromila soupeřky i publikum, jak se to často dařilo jiným, a hned její letošní nejlepší výkon 67.30 metru stačil nakonec na zlato. "Když odhodila Barbora naposledy viděla jsem, že oštěp nepřeletí 67 metrů. Všechny emoce se ve mně v tu chvíli uvolnily. Byl to nejkrásnější okamžik nejen v mém životě," prohlásil šampionka, věkem již veteránka. "Je to pro mě nejlepší zakončení kariéry, jaké jsem si dokázala představit. Ještě mi to vlastně ani nedošlu. Určitě nebudu pokračovat v kariéře. Těším se na zakončení doma v Leverkusenu a doufám, že v budoucnu předám něco z toho, co umím mladým talentům," popsala své pocity Neriusová.

Obhájkyně titulu Barbora Špotáková neměla svůj den. Přesto v sektoru srdnatě bojovala. Po úvodních 64.94 braných původně jako "zajišťovák" předvedla nejdelší pokus 66.42 pro sebe netradičně ve třetí sérii. "Povedlo se to, já jsem spokojená. Medaile není hořkosladká, každá medaile z mistrovství světa je cenná. Bylo by hezké být pořád jenom zlatá, ale pořád vyhrávat nejde. je to sport, a proto na to také lidi koukají," prohlásila Špotáková po závodě. Neriusová už Špotákové jedno zlato "sebrala", to když ji při evropském šampionátu před třemi lety přehodila v poslední sérii.

Na kdyby se nehraje, a v tomto ohledu rozhodně větší rozčarování mohlo panovat u bronzové Marie Abakumovové. Vždyť kvalifikační výkon Rusky 68.92 by dnes na zlato v pohodě stačil. Dnes se psal však jiný příběh a dnes se trápící Ruska zlepšila v poslední sérii na 66.06 na více jak nejnižší stupeň vítězů to nestačilo. "Jsem ráda i za bronz a vítězství Steffi přeju," prohlásila.

Proč nevyšlo zlato?
Ve finále hodila Špotáková o tři metry dál než v kvalifikaci, přesto s výkonem spokojena nebyla. "Cítila jsem se dobře, mnohem lépe než v kvalifikaci, ale dělala jsem pořád ty podobné technické chyby. Spěchala jsem s odhodem. Ale podepsal se na tom i zdejší měkký povrch, člověk se na něm hodně napracoval, aby udělal, co má, což škodilo především těm rychlým, jako je Christina Obergföllová a Maria Abakumovová."

A přemítala nad dalšími důvody proč to zkrátka neletělo dále. "Možná taky byl pro mě příliš malý rozestup mezi kvalifikací a finále. Asi bych potřebovala ještě den navíc. Ještě včera jsem se cítila hrozně, ale absolvovala jsem několik terapií a dneska už to zase byla ta stará Špotáková. Jen jsem chtěla hodit ještě o něco víc, ale nešlo to. Steffi jsem to na druhou stranu hodně přála, takže pro mě bylo těžší se na ni namotivovat. Ale i tak jsem chtěla vyhrát, což asi bylo vidět," popsala světová rekordmanka.

"Myslím, že oslavy budou bouřlivé. Zajímavá prý byla už cesta mých fanoušků sem, kdy spolu jeli pankáči z Jablonce s hasičema. Čeká mě ještě dopingová a pak se za nimi vrhnu do víru noci," zahlásila.

"Není to špatné být druhý, když se příliš nedaří," uvedl k tomu trenér Špotákové Rudolf Černý. "Kdyby pátý pokus nebyl tak vysoko, letěl by k sedmdesátce," mínil také kouč.

Proč stačilo jen 67? 
Ve finále propadla druhá z Němek Christina Obergföllová, která skončila až pátá za 64.34, o 17 cm ji předstihla v osobním rekordu Rumunka Monica Stoianová. Asi největším překvapením bojů o medaile však byla hodnota vítězného výkonu. Očekával se souboj možná za sedmdesátkou nebo alespoň blíže k této hranici. "To je jednoduché, já totiž sedmdesát hodit neumím," vtipkovala šampionka Neriusová. "Jsem sice mistryně světa, ale vím, že soupeřky umí lépe," dodal pokorně jinak velmi pohnutá Němka. "Čekala jsem, že bude potřeba 70 metrů. Místní měkkou dráhu asi nejlépe znala Steffi," usmála se Špotáková. "Po kvalifikaci jsem si myslela, že hodím sedmdesát, ale ve finále jsem asi moc chtěla," pokrčila rameny Abakumovová.

Hejnová finále nepoběží
Česká rekordmanka se mezi elitní osmičku na 400 m překážek neprobila, chyběly setinky. O setinu pokořila 55vteřinovou hranici, takže národní maximum odolalo, bohužel odolaly především soupeřky a Zuzana Hejnová zůstala ve svém běhu čtvrtá, 13 setin od postupového druhého místa. "Co na to říct? Jsem hrozně zklamaná. Měla jsem na to. Ani nebylo třeba běžet moc rychle. Jestli jsem si vědoma chyby? Ani ne. Běžela jsem dobře, plynule, ale pomalu. Zkazila jsem si to sama, šance byla obrovská," litovala svěřenkyně Martiny Blažkové. Semifinále ovládla olympijská šampionka z Jamajky Melanie Walkerová za 53.26. Na postup časem stačilo i 54.79, Hejnové patří celková 11. příčka, po stříbru Špotákové zatím druhá nejlepší.

Škrobáková do semifinále
Pro čtvrté, přímé místo mezi 24 nejlepších na 100 m překážek vybojovala Lucie Škrobáková. Ve třetím rozběhu si svěřenkyně Jany Jílkové v čase 13.04 doběhla pro pohodlný postup do semifinále. "Neběžela jsem naplno. Šla jsem to lehce, na pohodu, spíš jako rozcvičku na zítřek. Nepřipouštěla jsem si, že bych nepostoupila. Jsem v semifinále, což byl můj cíl. Zítra všechno začne nanovo a bude jedno, co kdo běžel v semifinále," prohlásila po doběhu Škrobáková. Jasně nejrychlejší rozběhový čas měla Kanaďanka Lopes-Schliepová (12.56).

Finálové disciplíny večera
Čtvrtkařka Sanya Richardsová se po nepostupu do Ósaky a bronzu z Pekingu konečně dočkala velkého zlata. Tentokrát takticky velmi dobře zvládnutý závod Američanka korunovala i výkonem roku, 49 vteřin rovných. Stříbro pro Jamajku získala Shericka Williamsová, která finišovala o 32 setin zpět. Bronz nakonec uhájila o 6 setin před dotírající Novlen Williams-Millsovou Ruska Antonina Krivošapková (49.71).

Muži bojovali na stejné trati, ovšem s překážkami. Obhajobu tu poměrně s přehledem zvládl Kerron Clement, Američan k tomu nádavkem přihodil výkon roku 47.91. Historickou medaili pro Portoriko získal stříbrný Javier Culson v národním rekordu 48.09. Druhý z reprezentantů USA ve finále, Bershawn Jackson, uhájil nakonec bronz za 48.23, o tři setiny před trinidadským Jehue Gordonem. Comeback se nevydařil Felixi Sánchezovi, hned na první překážce měl kolizi, která jej stála pozici o vyšší příčky než konečnou osmou.

Velikou bitvu svedla v posledním okruhu trojice Keňanů a Francouz Tahri. Stýplařská velmoc uspěla, ale ne absolutně. Z vítězství se radoval Ezekiel Kemboi v rekordu šampionátu 8:00.89. Keňan přidal druhé zlato z vrcholné akce, předtím uspěl na OH v Aténách. Ostatní medailisté se vešli do jedné vteřiny, stříbro bral v osobním rekordu Richard Kipkemboi Mateelong. Na bronz se před smolaře třetího Keňana Paula Koeche prodral Francouz Boubdellah Tahri, který svůj úspěch opentlil již druhým letošním evropským rekordem, jehož nová hodnota tak bude znít 8:01.18.

V trojskoku se prosadil po halovém titulu z loňského MS ve Valencii Phillips Idowu. Brit si zlato vskutku zasloužil, sáhl si na něj za výkon roku 17.73. Stříbro patří obhájci z Portugalska Nelsonu Évorovi za 17.55 z poslední série, ovšem už v první skočil jen o cm méně. O bronz hořela nejdramatičtější bitva, tři skokané se na této pozici vystřídaly, ale šestým pokusem dlouhým 17.36 ji pro sebe získal Kubánec Alexis Copello.

Výsledky 4. dne

Fotogalerie 4. dne (E. Erben)

Adam Pražák, Michal Procházka

Fotogalerie

1 2
Následující stránka »