Ptejte se Terezy Ďurdiakové

Rodačka z Brna zdědila slovenské kořeny po otci a její sportovní minulost je v devětadvaceti letech nebývale pestrá. První volbou bylo synchronizované plavání. Až do svých sedmnácti let byla tedy hlavně akvabelou. Následně přesedlala na triatlon, a i v tomto sportu to dotáhla na reprezentační úroveň. V juniorské kategorii přišly také první zkušenosti s atletikou, když si například doběhla na halovém mistrovství České republiky pro bronz v běhu na 3000 metrů. Triatlon byl ovšem v té době prioritou.

Poté, co se Tereze nepodařilo v triatlonu kvalifikovat na olympijské hry, rozhodla se pro další změnu a začala se naplno věnovat atletice. Konkrétně jí učarovaly vytrvalostní běhy. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2017 získala bronz na mistrovství České republiky v maratonu a o rok později se postavila dokonce na stříbrný stupínek, když si vylepšila osobní rekord na 2:47:17.

To však bylo daleko k limitu na vysněnou olympiádu, a tak našla novou výzvu a možnost ke splnění svého snu v chůzi. Ač se této disciplíně věnuje od února tohoto roku, je její výkonnostní růst pod vedením trenéra Iva Pitáka extrémní.

V květnu absolvovala v Rumburku svůj vůbec první chodecký závod a začátkem srpna na témže místě dokázala v dráhovém závodě na 20 000 metrů dokonce porazit dlouholetou českou jedničku Anežku Drahotovou. Totéž se jí pak podařilo i na tradičním mítinku Poděbrady Walking, kde si došla při své ostré premiéře na chodecké dvacítce pro titul mistryně České republiky, když si brala zlato za výkon 1:33:54 a českou rekordmanku za sebou nechala o pět vteřin. V nabité mezinárodní konkurenci jí pak patřilo páté místo, což jí dodalo nezbytné sebevědomí k tomu, aby mohla doufat v kvalifikaci na olympijské hry v Tokiu.

Své dotazy na Terezu Ďurdiakovou můžete zasílat na pjelinek@atletika.cz, a to nejpozději do pondělí 16. listopadu.