Potvrdí suveréni v Tokiu svou dominanci?

Mondo a jeho vlastní liga

Ve světě atletiky není momentálně výraznější osobnost, která by kralovala své disciplíně tak suverénním způsobem jako švédský tyčkařský fenomén Armand Duplantis. V kariéře se mu podařilo už ve 118 závodech přeskočit šest metrů, což je více zápisů, než to dokázali všichni světoví tyčkaři dohromady. Celkem třináctkrát překonal hodnotu světového rekordu. Letos se mu to podařilo hned třikrát. Naposledy posunul absolutní hranice v Budapešti na 629 centimetrů. Zůstává už 35 závodů v řadě neporažen. Naposledy prohrál před více než dvěma lety v Monaku.

Na globálním atletickém vrcholu pak našel přemožitele naposledy na MS v Doha 2019, kde ho porazil Američan Sam Kendricks. Od té doby získal dva olympijské tituly, dvě zlata z venkovního mistrovství světa a tři z toho halového. Před nedávnem získal už svou pátou diamantovou trofej v řadě. Právě letošní curyšské finále ovšem ukázalo, že pokud nemá úplně svůj den, tak může být k poražení, když ho výrazně potrápil Řek Emmanouil Karalis, jenž se s Mondem může nejspíš jako jediný alespoň částečně měřit. Populární Manolo stabilizoval svou formu na šesti metrech, což je meta, kterou letos pokořil hned jedenáctkrát a hodnotu vlastního národního rekordu posouval až na 608 centimetrů. Pokud má cítit Duplantis nějakou hrozbu ze strany soupeřů, tak je to právě on.

Královna světového disku na zlato z MS pořád čeká

Obdivuhodnou vítěznou šňůru táhne také americká diskařka Valarie Allman. Dvojnásobná olympijská šampionka vyhrála už 30 atletických klání v řadě. Pětkrát za sebou opanovala Diamantovou ligu a letos si v Ramoně vylepšila své kariérní maximum na 73.52, což ji řadí na šestou příčku historických světových tabulek.

Hořkost porážky okusila naposledy ve finále mistrovství světa v Budapešti před dvěma lety, kdy ji překvapivě porazila krajanka Laulauga Tausaga, a právě titul světové šampionky je něčím, čeho Allman dosud ve své kariéře nedosáhla. Kromě stříbra z Budapešti má doma ještě bronz z Eugene 2022, což pro ni bylo tehdy velkým zklamáním, jelikož před domácím publikem chtěla o to více uspět a zlato z mistrovství světa je pro ni dostatečnou motivací i pro Tokio.

Femke tentokrát bez Sydney, ale proti přemožitelce z Paříže

Femke Bol bude v Tokiu obhajovat titul z předešlého šampionátu v Budapešti. Tehdy mezi jejími soupeřkami chyběla světová rekordmanka Sydney McLaughlin-Levrone, která si v té sezóně dávala od čtvrtky překážek oddych a pro Bol se nepostaví ani v Tokiu. Tentokrát hledá novou výzvu v hladkém závodě na 400 metrů. O to jednodušší cestu k obhajobě by zdánlivě Nizozemka měla mít.

V této sezóně naprosto dominuje. Od finále olympiády v Paříži vyhrála 11 závodů v řadě. Hned dvakrát letos stlačila svůj čas pod 52 vteřin a průběžným tabulkám vládne s výkonem 51.91. Tlak na její osobu tak bude opět extrémní a například loni v olympijském finále ho neustála, když ji v ostře sledovaném souboji porazila nejen Sydney, ale překvapivě nestačila ani na další Američanku Annu Cockrell, která ji může potrápit i letos v Tokiu. Stejně tak nebezpečná může být i bývala světová rekordmanka a mistryně světa z Doha 2019 Dalilah Muhammad.

Kipyegon cílí na sedmý globální mílařský titul

Naprosto dominantní vládkyní světové patnáctistovky je zkušená Keňanka Faith Kipyegon. Momentálně má ve své sbírce tři olympijské tituly a stejný počet zlatých medailí z mistrovství světa. Letos běžela pouze jednu patnáctku. Ovšem i to jí stačilo k tomu, aby opět překonala vlastní světový rekord, když v Eugene posunula jeho hodnotu na 3:48.68. Zatím je stále jedinou běžkyní, která dokázala na této distanci stlačit svůj čas pod 3:50, což je jí podařilo hned třikrát.

Formu letos potvrdila i na jiných tratích. V Xiamenu zaostala jen 17 setin za historickým světovým maximem Rusky Světlany Mastěrkové v závodě na 1000 metrů a v Chorzówě zase útočila na světový rekord Číňanky Junxia Wang na trojce, k jehož překonání jí chybělo 94 setin. V Tokiu tak bude opět velkou favoritkou a výzvou pro všechny soupeřky v čele s australskou stříbrnou olympijskou medailistkou z Paříže Jessicou Hull.

Hodgkinson se vrátila ve velkém stylu

Britská půlkařka Keely Hodgkinson se loni stala díky času 1:54.61 šestou nejrychlejší ženou historie na této distanci. Následně dominovala i olympijskému finále v Paříži. To byl ovšem na dlouho její poslední závod. Nucená pouza se protáhla až do letošního srpna, ale Hodgkinson ukázala, že na své rychlosti vůbec nic neztratila. Na mítinku Diamantové ligy přímo zničila své soupeřky v čase 1:54.74 a následně byla jasně nejrychlejší i v Lausanne.

V Tokiu by po dvou stříbrech ráda konečně získala i světové zlato. Před třemi lety v Eugene nestačila na Athing Mu, která se letos nedokázala kvalifikovat z amerického národního šampionátu a předloni se musela sklonit před Keňankou Mary Moraa, které se v této sezóně tolik nedaří, ale jsou tu další vyzyvatelky, ať už se jedná o stříbrnou z Paříže Etiopanku Tsige Dugumu, čerstvou vítězku Diamantové ligy Audrey Werro ze Švýcarska nebo další Britku Georgii Hunter-Bell, které v Curychu stlačily své časy pod 1:56.

Přeruší Tinch Hollowayovu vítěznou šňůru?

Předešlým třem světovým finále kraloval Američan Grant Holloway. K tomu přidal loni i olympijské zlato. Letos však zdaleka tak nezáří a pod otevřeným nebem dokonce nevyhrál jediný závod a v průběžných světových tabulkách je s časem 13.11 třináctý. Parádní výkony ovšem předvádí další zástupce překážkářské školy ze Spojených států amerických Cordell Tinch. Ten hned v úvodu sezóny vyhrál mítink Diamantové ligy v Keqiau v čase 12.87, což je výkon, se kterým se v historických světových tabulkách dělí o čtvrté místo s Kubáncem Dayronem Roblesem.

V dalších měsících pak přidal další čtyři diamantové primáty a dva z nich ozdobil výkony pod 13 vteřin, a to v Lausanne dosáhl času 12.98 v chladném a deštivém počasí. Na svou premiérovou diamantovou trofej dosáhl dalším parádním zápisem 12.92. Tinch startoval jako jeden z favoritů už na minulém světovém šampionátu v Budapešti. Tehdy ovšem tuto roli nezvládl a vypadl v semifinále. Překážky jsou ovšem nevyzpytatelné a na startu budou i další dva atleti se sezóňáky pod 13 vteřin Japonec Rachid Muratake (12.92) a Francouz Just Kwaou-Mathey (12.99).