Pětice očekávaných mužských highlightů pro Tokio

Souboj překážkářských titánů

Právě na stadionu v Tokiu byl před čtyřmi lety k vidění historicky vůbec nejrychlejší mužský závod na 400 metrů překážek. Pro titul si tehdy doběhl v dosud platném světovém rekordu 45.94 Nor Karsten Warholm. Stříbro náleželo Raiovi Benjaminovi ze Spojených států amerických, jenž stále drží tokijským výkonem 46.19 pozici druhého nejrychlejšího muže historie. Bronz vybojoval Brazilec Alison dos Santos za 46.72. Ten se hned v další sezóně dokázal ještě zlepšit na 46.29 a v historických tabulkách mu patři třetí místo.

Od tokijského finále jsou souboje této trojice ozdobou každého globálního atletického vrcholu. V Eugene 2022 byl nejlepší Santos před Benjaminem a Warholm skončil až sedmý. O rok později v Budapešti se vrátil na vrchol Warholm. Benjamin si opět pověsil na krk stříbro a medailově naprázdno tentokrát vyšel pátý Santos. Loňské olympijské finále pro změnu opanoval Benjamin před Warholmem a Santosem. Titul mistra světa však Američanovi stále uniká.

V této sezóně se všichni tři utkali dvakrát. V Oslu byl na třístovce překážek nejrychlejší Warholm v novém historickém světovém maximu 32.67. Druhý byl Benjamin a Santos se do cíle předklonil jako třetí. Na klasické čtvrtce překážek pak naopak Warholma porazili oba jeho rivalové. Ve Švédsku se radoval Benjamin v čase 46.54 před Santosem. Tito dva se pak utkali už bez Warholmovy účasti v Eugene, kde Santos Benjaminovi porážku vrátil, a to byl také poslední závod, který před MS absolvoval.

Benjamin ještě vyhrál nezbytný americký šampionát na začátku srpna a následně už do závodních bloků nezaklekl. To Warholm si zaběhl dva mítinky Diamantové ligy. V Chorzówě se blýskl letošním nejlepším světovým výkonem a historicky třetím nejrychlejším časem 46.28 a následně opanoval i finálový závod tohoto seriálu. Všichni tři tak letos prokázali špičkovou formu a v Tokiu se od nich jistě máme na co těšit.

Kdo získá titul nejrychlejšího muže planety?

Tradičně velmi ostře sledovanou disciplínou každého velkého šampionátu je sprint na 100 metrů. Do Tokia přilétá jako obhájce zlata Američan Noah Lyles. Loni mu však přibyl víc než zdatný konkurent v Jamajčanovi Kishanovi Thompsonovi a při olympijském finále v Paříži svedli strhující souboj o vítězství, kdy pro vítěze hovořilo titěrných 5 tisícin. Ty hovořily ve prospěch Lylese, což tehdy Thompson nesl poměrně těžce.

Letos je ovšem zatím jasným suverénem této disciplíny. Šest závodů v řadě vyhrál a letošním průběžným světovým tabulkám vládne časem 9.75, který ho řadí na dělené šesté místo historie. S Lylesem se utkal na mítincích Diamantové ligy v Londýně a Chorzówě. V obou případech byl rychlejší. Největší pozornost je zaměřena na tyto dva, ale do boje o zlato můžou zasáhnout i další favorité. Američan Kenneth Bednarek je s časem 9.79 druhý v tabulkách za Thompsonem a ve skvělé formě jsou i další Jamajčané Oblique Seville s Brianem Levellem. Podobně jsou na tom i další zástupci sprinterské školy ze Spojených států Courtney Lindsey a T´Mars Mccallum.

Dosáhne Lyles na čtvrtý titul v řadě?

Americký sprinter Noah Lyles opanoval na dvoustovce poslední tři světové šampionáty. Jedná se o jeho oblíbenou disciplíně, ale i na ní dokáže prohrát, což se stalo naposledy při loňském olympijském finále a oba jeho přemožitelé mu budou největšími soupeři i v Tokiu. Zatímco Letsile Tebogo je považován za Lylesova nástupce, který by měl Noaha sesadit definitivně z trůnu, Kenny Bednarek má se svým krajanem vyhrocené vztahy delší dobu a vyvrcholily na nedávném národním šampionátu, kde mezi nimi po doběhu došlo i ke slovní výměně a drobnému postrkování.

Právě zmiňovaný duel mezi americkými hvězdami byl zatím nejrychlejším závodem roku, když jej opanoval Lyles za 19.63 a Bednarek se do cíle předklonil o čtyři setiny později. S Tebogem se Lyles potkal v této sezóně dvakrát v rámci Diamantové ligy a v Monaku i curyšském finále dokázal botswanského mladíka porazit, přičemž ve Švýcarsku to bylo o pouhé dvě setiny. Všichni tři mají jistě o motivaci postaráno. Lyles chce prodloužit vítěznou sérii, Tebogo pro změnu navázat na olympijský titul a Bednarek by po třech stříbrech na globálních vrcholech konečně získal zlato.

Půlkaři lákají svými výkony na jedinečnou podívanou

Mužská osmistovka prošla v posledních třech sezónách obrovským výkonnostním progresem na posledních dvou globálních vrcholech patřila k nejkvalitnějším disciplínám. Obhájcem titulu je Kanaďan Marco Arop, jenž před dvěma lety v Budapešti porazil v napínavém souboji Keňana Emmanuela Wanyonyiho. O rok později v olympijském finále mu Wanyonyi porážku vrátil. Tehdy oba borce v cíli dělila jediná setina.

Také letos patři oba k nejvýraznějším osobnostem této disciplíny a zatím má jasně navrch Wanyonyi. Ten vyhrál hned pět mítinků Diamantové ligy a jako jediný v této sezóně stlačil svůj čas pod 1:42, a to hned dvakrát. Průběžným světovým tabulkám vládce svým časem z Monaka 1:41.44. Kromě Aropa mu ovšem zdatně šlapal na paty například i Brit Max Burgin. Pak je tady bronzový olympijský medailista z Paříže Djamel Sedjati z Alžírska nebo někdejší světový šampion Donovan Brazier ze Spojených států amerických. Zajímavé bude také sledovat jeho šestnáctiletého krajana Coopera Lutkenhause, jenž na národním šampionátu v Eugene šokoval časem 1:42.27 a byl druhý právě za Brazierem. Pak je zde ještě dalších sedm půlkařů, kteří letos zaběhli pod 1:43, což je neskutečná síla zaručující tu nejvyšší kvalitu.

Sedmdesátka medaili zaručit nemusí

Nad míru se letos daří i diskařům. Pravdou je, že tomu hodně napomohl závod ve větrné Ramoně, kde Litevec Mykolas Alekna posunul hodnotu vlastního světového rekordu na 75.56 a Australan Matthew Denny se posunul s výkonem 74.78 v historických tabulkách hned za něj, ale i při ostatních diskařských kláních létala dvoukilová náčiní hodně daleko.

Za favorita lze považovat právě Aleknu, jenž vyhrál 9 z 11 závodů a v sedmi z nich přehodil sedmdesátku. V životní formě je ovšem i Slovinec Kristjan Čeh, jemuž se tutéž metu podařilo překonat pětkrát a s novým kariérním maximem 72.36 se posunul na šesté místo historie. Zatímco Čeh už jeden světový titul doma má, Alekna na něj ještě nedosáhl. V Eugene 2022 byl druhý za Čehem a před dvěma lety v Budapešti bral bronz.

Zlato obhajuje Švéd Daniel Stahl, jenž je dvojnásobným mistrem světa a za černého koně zle považovat Jamajčana Ralforda Mullingse, který se nedávno blýskl výkonem 72.01 a mohl by napodobit svého krajana Rojeho Stonu, jenž loni šokoval ziskem olympijského titulu. Ten bude v Tokiu chybět, jelikož projevil zájem reprezentovat v budoucnosti Turecko a jamajská federace ho nenominovala.