Ostravská čtyřiadvacetihodinovka Lady Vondrové
Z domova vyrážím do Ostravy kolem oběda. Většinou cestou jednou stavíme, protože nám to trvá přibližně tři a půl hodiny. Po příjezdu na hotel si prvně jdu pro akreditaci a následně se ubytuji. Chvíli si po cestě odpočinu a do hodinky se jdu rozcvičit tak, aby to vycházelo přibližně ve stejný čas, jako budu závodit.
Večeřím většinou to, co nám na hotelu nabízejí, ale dá se říct, že je to pokaždé stejné. Dám si rýži s kuřetem a zeleninou, nic kořeněného a těžkého. Zásadní podíl tvoří sacharidy, než něco jiného. Po večeři absolvuji mobilizační rutinu, takže si zajdu k fyzio protáhnout hlavně záda a kyčle. Pak si uvařím čaj na spaní. Ten musí být a do postele se uložím kolem desáté.
Ráno vstávám brzy. Mám to tak naučené i z domova. Dám si půl litru vody a k tomu nějaké vitamíny. Na snídani jdu o něco později než běžně, takže přibližně kolem půl osmé, protože závody jsou až k večeru. Dám si ovesnou kaši s ovocem a nějaké pečivo. Po snídani se trošku protáhnu a odpočívám. Procházka a káva jsou nutností. Tím, že závod na Czech Indoor Gala bývá kolem páté v podvečer, stihnu i oběd. To už je většinou jen rýže s masem, žádná omáčka, aby to nebylo těžké a nevracelo se mi to.
Do kupy se dávám přibližně hodinu předtím, než chci vyrazit z hotelu. Pokud je se mnou na stejných závodech, dělá mi z 99 procent vlasy Amálka Švábíková, která mi plete copánky. Víc než na zkrášlování, se soustředím na to, abych nic nezapomněla. To si kontroluji několikrát. Z hotelu do haly vyrážím tak půl hodiny před zahájením rozcvičení, abych si na chvíli sedla a nasála atmošku. Ještě si dám banán nebo něco malého.
Rozcvičovat se chodívám většinou hodinu a deset minut před call roomem, tedy přibližně hoďku a půl před samotným závodem. Hudbu poslouchám většinou jen při rozklusu. Pak už mě to spíš obtěžuje v soustředění. Těsně před call roomem si dám v tunelu tři padesátky v tempu závodu za sebou, jelikož není možné jít stopadesátku v kuse, jak jsem běžně zvyklá při venkovních závodech. Dám si kofeinovou tabletku, nějaký gel a jde se na to.
Rutina po závodě pak záleží na tom, jak se mi zadaří. Když to jde dobře, tak si třeba zajdu na masáž, pokud ne, tak si sbalím švestky, najím se a jedu rovnou domů. I večer po závodě se snažím pak jít spát brzy, jelikož po kofeinu a závodním rozhození může usínání trvat déle.