Ohlédnutí na úspěšnou Toruní
Do Toruně odcestovalo nakonec 18 z 21 nominovaných atletů. Zdravotní problémy na poslední chvíli vyřadily čtvrtkaře Matěje Krska, Terezii Táborskou a Johanku Šafářovou. Jednalo se o historicky nejmladší českou výpravu v historii halových světových šampionátů, když věkový průměr činil 23 a půl roku, přičemž Táborská s Šafářovou by ho při své případné účasti ještě snížily. V žádném případě se však nejednalo v podání českých atletů pouze o sbírání zkušeností. Většina z nich v toruňské aréně naznačila svůj potenciál do budoucích let.
O nejvýraznější stopu se postarala čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel, která ukončila osmileté čekání na medaili z HMS, když se stala historicky nejmladší halovou mistryní světa v běhu na 400 metrů. V den jejího triumfu jí bylo 20 let a 252 dní. Po půlkařce Ludmile Formanové (Maebashi 1999) a tyčkařce Pavle Rybové (Lisabon 2001) je teprve třetí českou atletkou, která získala halové světové zlato. Celkem vybojovala pro Českou republiku devátý titul.
Druhý cenný kov přidala na závěr celého programu tyčkařka Amálie Švábíková, která si vyskákala bronz a napodobila tak svou trenérku Jiřinu Kudličkovou. Ta před dvanácti lety v Sopotech brala světové stříbro.
Zabodoval také nejmladší člen české výpravy Tomáš Horák, jenž se stal pro změnu historicky nejmladším finalistou mužské čtvrtky na halových světových šampionátech, když mu bylo 18 let a 13 dní. Výrazně starším a zkušenějším soupeřům byl vyrovnaným konkurentem a doběhl si pro velmi lichotivé páté místo v čase 45.70, tedy jen pár setin za vlastním evropským juniorským rekordem.
Na dohled cennému kovu byl i vícebojař Vilém Stráský, jenž na bronz Američana Kyla Garlanda ztratil s osobákem 6188 bodů jen 57 bodů.
V medailovém hodnocení národů obsadila Česká republika dvanácté místo. Nejlepší byli tradičně Američané s bilancí 5 zlatých, 7 stříbrných a 6 bronzových medailí. Následovaly Velká Británie (4-0-0) a Itálie (3-2-0). Z titulu světového šampiona se radovalo celkem 16 zemí a na cenný kov dosáhli reprezentanti 32 federací. O vůbec první medaili z HMS pro svou domovinu, se postarala dálkařským bronzem Kolumbijka Natalia Linares.
Co se týká bodového hodnocení národů, náleží české atletice také dvanácté místo s 26 body. I zde byli naprosto suverénní Američané (164 bodů) před domácím Polskem (58) a Nizozemskem (54). Na bodované umístění dosáhlo dohromady 50 zemí.
Historicky nejkvalitnější HMS
Do bojů na letošním halovém mistrovství světa zasáhlo 632 atletů ze 111 zemí a jednalo se o historicky vůbec nejkvalitnější klání tohoto podniku. Dosud se z tohoto primátu těšilo HMS v Bělehradě 2022.
K vidění byly dva světové rekordy. Švýcar Simon Ehammer posunul hranice mužského sedmiboje na 6670 bodů. Předešlý zápis Američana Ashtona Eatona z HMS v Istanbulu 2012 vylepšil o 25 bodů. Bahamská překážkářka Devynne Charlton pak vyrovnala na šedesátce překážek časem 7.65 vlastní svěťák z Bělehradu.
Padlo hned sedm rekordů šampionátu. Kromě zmiňovaných Ehammera s Charlton toho dosáhli ještě tři atleti v individuálních disciplínách. Švédský tyčkař Armand Duplantis posunul vlastní zápis na 625 centimetrů. Kanaďan Christopher Morales Williams se stal prvním čtvrtkařem, který prolomil na HMS hranici 45 vteřin, když triumfoval za 44.76. Zajímavostí je, že se zároveň jednalo o historicky první čas pod 45 vteřin mimo území Spojených států amerických.
Britská půlkařka Keely Hodgkinson naprosto dominovala svému finále v druhém nejrychlejším čase historie 1:55.30. Rychleji běžela pouze ona při svém letošním světovém rekordu v Liévin. Před Toruní měla rekord mistrovství v držení od roku 1999 Ludmila Formanová. Jen hodinu po tomto počinu nastoupila Hodgkinson do štafety na 4x400 metrů, kde zaznamenala časem 50.10 druhý nejrychlejší split v historii štafetových závodů na HMS. Rychleji běžela pouze Ruska Natalya Narazova v roce 2004.
Výčet rekordů šampionátu doplňují dva štafetové. V kategorii mužů ho obstarala sestava Spojených států amerických časem 3:01.51. Co se týká vítězného kvartetu Belgie v mixu, je čas 3:15.60 ustavujícím rekordem mistrovství, jelikož si tato disciplína odbyla na HMS svou premiéru.
V průběhu šampionátu bylo překonáno 6 kontinentálních a 46 národních rekordů. Celkem dvanáctkrát došlo k vylepšení letošního nejlepšího světového výkonu. Šestici atletů se podařilo obhájit tituly z loňského HMS v Nanjingu. Naopak šest jmen na svůj rok starý triumf navázat nedokázalo. Hned v jedenácti disciplínách obhájci na startu chyběli.
Další toruňské zajímavosti
Dvěma atletům se podařilo získat už čtvrtý titul halového světového šampiona. Armand Duplantis prodloužil svou vítěznou sérii a dorovnal v tomto ohledu Ukrajince Sergeje Bubku. Koulař Thomas Walsh má ve své sbírce kromě čtyř zlatých ještě další tři cenné kovy a stal se tak historicky nejpilnějším sběratelem medailí z HMS mezi muži.
Duplantis získal dohromady už svůj devátý globální titul a má na svém kontě už 129 úspěšných pokusů na šesti metrech a výše. Vůbec poprvé v historii všech šampionátů se stalo, že všichni tři medailisté zdolali šestimetrovou bariéru.
Bahamská překážkářka Devynne Charlton vybojovala třetí titul halové mistryně světa v řadě. K tomu má ještě stříbro z Bělehradu 2024 a momentálně jí patří 3 ze 4 nejrychlejších časů historie HMS.
Americký půlkař Cooper Lutkenhaus se stal historicky nejmladším medailistou z halových mistrovství světa. V den jeho primátu mu bylo 17 let a 93 dní.
Stříbrná žena závodu tyčkařek Tina Šutej ze Slovinska byla v 37 letech a 135 dnech nejstarší účastnicí šampionátu v individuálních disciplínách.
Australská běžkyně Jessica Hull byla jedinou atletkou, která získala dvě individuální medaile, když byla stříbrná na patnáctistovce a brala bronz na trojce.
Vůbec poprvé za posledních 25 let se stalo, že výprava Etiopie odjela z HMS bez medaile.
Sprinterka Karolína Maňasová se musela na šedesátce popasovat s nesmírně silnou konkurencí, o čemž svědčí i fakt, že Britka Amy Hunt byla s výkonem 7.10 historicky nejrychlejší závodnicí, které se nepodařilo postoupit do finále. V něm stlačilo svůj hned sedm účastnic svůj čas pod 7.10, což také historie halových šampionátů nepamatuje.
Promarněné šance může litovat výškař Jan Štefela. Halový světový titul totiž nikdy nevisel tak nízko. Ukrajinci Olehovi Doroshchukovi stačilo k jeho zisku překonat 230 centimetrů.
Americký sprinter Jordan Anthony startoval vůbec poprvé v historii mimo svou zemi a hned se stal halovým mistrem světa na 60 metrů a své vystoupení navíc ozdobil druhým nejrychlejším časem historie HMS 6.41. Britský obhájce titulu Jeremiah Azu se stal s časem 6.46 historicky nejrychlejším mužem, kterému se nepodařilo na HMS získat medaili.