„Nehvizdy jsou mojí srdcovou záležitostí,“ hlásí patronka Helena Fibingerová

V městysu poblíž Prahy se opět sešli ti nejlepší koulaři a koulařky na světě. Významnou zásluhu na tom má patronka mítinku a česká atletická legenda Helena Fibingerová, která nedá na Hvězdy v Nehvizdech dopustit. „Během mé kariéry bylo hlavně ve Spolkové republice Německo typické, že i maličká města třeba jen o dvou tisících obyvatelích dokázala uspořádat koulařské mítinky, kde se sešli nejlepší závodníci a závodnice dané doby. Místní elity na to dali peníze a panovala tam velmi příjemná atmosféra. Právě tam jsem vlastně pochopila základy marketingu. Vždy jsem měla takové mítinky ráda. Padaly tam špičkové výkony, ale zároveň se po závodě peklo koleno a člověk se cítil jako doma,“ přibližuje, jak ji napadla myšlenka, proč přivést takový speciální mítink právě do Nehvizd.

Proto se rozhodla kontaktovat Tomáše Vojtka a začala spolupráce, která trvá už téměř celou dekádu. „Vždy bylo mým snem takový mítink v malém městě uspořádat. Atletika obecně, a hlavně ta halová je mojí celoživotní láskou. Tomáš je neskutečně šikovný kluk. Má moderní myšlení. Hned jsem začala shánět peníze na vržiště a udělala vše pro to, aby se mohl mítink uskutečnit,“ vzpomíná na to, jak se Hvězdy v Nehvizdech rodily.

Za devět let své existence si mítink získal silnou pozici v mezinárodním atletickém kalendáři a největší koulařské hvězdy se sem rády vracejí, ať už kvůli kvalitnímu kruhu nebo jedinečné atmosféře. „Když jsem včera přišla a viděla tu konkurenci, která se zde sešla, tak mě to hřálo u srdce. V podstatě přijelo to nejlepší, co současná koule má. Místní znám velmi dobře, takže vím, že celá organizace vždy proběhne hladce a samotné výsledky už byly třešničkou na dortu a já je budu ráda podporovat dál,“ ujišťuje.

Atmosféru v hale si náležitě užívala a už přemýšlí nad dalším jubilejním desátým ročníkem. „Byly to moc pěkné závody. Lidé se měli na co dívat. Je krásné, když se v tak malé obci dá uspořádat něco tak velkého. Velký dík patří partnerům, městu i kraji. Bylo pro mě velkou potěchou se na to vše dívat. Hned druhý den ráno jsem se pustila do práce a opět hledám další podporu na příští ročník, protože atletika je mou celoživotní láskou,“ dodává.