Závěrečný večer nabídl evropský rekord v mixu, mílařka Sasínek Mäki sedmá
Česká výprava odjede z Birminghamu s dosud nejhorším výsledkem na evropských šampionátech. Dosud vždy naši atleti přivezli medaili, byť už se dvakrát stalo, že byla jediná – v Barceloně 2010 (bronz Špotákové) a minule v Římě (zlato Vadlejcha). Tehdy, ale i ve většině ostatních případů bylo finálových výsledků (do osmého místa) deset a více. Výjimkami byly Helsinky 1994 a Göteborg 2006, kde jich bylo šest, na právě skončeném ME pět, tedy ještě o jedno finále méně.
Finiš mílařce Sasínek Mäki stačil na sedmé místo
Na patnáctistovce jsme vyhlíželi poslední českou účastnici, Kristiinu Sasínek Mäki. S ohledem na poslední postupovou pozici jí patřilo na startu místo hned u mantinelu, což tak trochu určilo i pozici na první okruhy závodu. Před metou jednoho kilometru se však cesta vpřed otevřela, jak se začalo do té doby spíše vlažné tempo zvedat. Svěřenkyně Pavla Tunky ujíždějící vlak úplně nechytila, ale snažila se do něj naskočit. To se jí podařilo opět až v cílové rovince, kde několik soupeřek posbírala a tentokrát z toho bylo sedmé místo (4:11.06), čímž navázala na o jednu příčku lepší výsledek z Mnichova 2022.
V bitvě o medaile vyšel dlouhý finiš domácí favoritce Georgii Hunter Bell, která se v čase 4:07.78 dočkala po předloňském druhém místu evropského zlata. Nejlépe jí sekundovala Polka Klaudia Kazimierska, která stříbrem dosáhla na svůj životní úspěch (4:08.80). Výbornou sezonu zúročila v zisk bronzu Portugalka Patricia Silva (4:09.22), ten si tak nezopakovala Agathe Guillemot. Kristiinu dělily od medaile necelé dvě sekundy.
Sprinterský mix s evropským rekordem, čtvrtkařským štafetám kralovaly Nizozemky a Italové
Poprvé se na mistrovství Evropy běžela smíšená štafeta 4x100 m. Nebylo většího favorita než britské sestavy, jejíž členové v Birminghamu kralovali individuálním sprinterským disciplínám. Kvartetu Jeremiah Azu, Dina Asher-Smith, Zharnel Hughes a Amy Hunt se to však podařilo, a jako první evropský tým pokořili časem 39.97 hranici 40 vteřin. Dosavadní držitel rekordu Německo nedalo kůži lacino, jeho čtveřice dokázala posunout značku svého NR na 40.11. Pro bronz si doběhlo s o něco větším odstupem Španělsko (40.42). Amy Hunt se díky čtvrtému zlatu stala nejúspěšnější atletkou (i atletem) celého mistrovství.
Nizozemky vrátily do sestavy štafety 4x400 m Femke Broeders-Bol a vyplatilo se. Tedy takhle, Myrte van der Schoot, Lieke Klaver a Eveline Saalberg už jí donesly kolík na čele, ala hvězdná finišmanka to neměla bez práce. Ale i když Britka Emily Newnham dělala, co mohla, nepřišla si na Femke. Nizozemky s půlsekundovou rezervou obhájily titul v čase 3:21.10, bronz vybojovaly s větším odstupem Italky. Klaver a Broeders-Bol přidaly zlato k individuálním bronzům.
Obrovskou bitvu svedli ve čtvrtkařské štafetě muži. O zlatu a stříbru rozhodly tři setiny, o posledním místu na pódiu pak dokonce jen setiny dvě. Roli mírného favorita potvrdili Italové ve složení Edoardo Scotti, Luca Sito, Mohamed Soudassi, Lorenzo Benati, byť tak rychlí jako v rozběhu nebyli (2:59.16). Sklonit se museli Britové, a byl to i rozhodující souboj pro čelo pořadí národů ve prospěch Italů. Nizozemci zase rozesmutnili Belgičany, žehrat na obrovskou konkurenci mohou i Maďaři, kterým ani národní rekord 2:59.68 nestačil na lepší než páté místo.
Stýplaři předvedli ve finále spíše taktickou bitvu. Závod v podstatě celý kontroloval největší favorit Frederik Ruppert z Německa, v závěrečných okruzích přidal na tempu, takže se s ním udrželo do posledního kola jen minimum soupeřů. V cíli se tak po čtvrtém místě v Římě slavil svou první velkou medaili, a hned tu nejcennější (8:25.33). Pro stříbro si v těsném závěsu doběhl – trochu překvapivě – Lucemburčan Ruben Querinjean, stíhací jízda Ruppertova krajana Karla Bebendorfa stačila na bronz.
Duplantis posunul svůj rekord ME, dálkařky atakovaly sedmičku
Nebylo to bez zaváhaní, ale čtvrté evropské zlato v řadě (a celkově 14. z vrcholných akcí) má Armand Duplantis doma. Švédský tyčkařský fenomén si připsal chybu na šesti metrech, ale briskně ji napravil. A pak už zase drtil svého řeckého souputníka Emmanouila Karalise, i on zvládla 600 napodruhé, pak už zapisoval jen křížky, zatímco Mondo přidával kroužky za 610 i 615 – nový rekord šampionátu. Když Karalis nedal 620, byl konec, v chladném birminghamském večeru Duplantis pokusy na světovém rekordu nepřidal. V bitvě „zbytku Evropy“ uspěl díky zdolaným 585 Francouz Baptiste Thiery.
Mezi dálkařkami to byla bitva jako řemen. A rozhodly ji doslova centimetry, první pětici dělilo šest centimetrů, medailistky se vešly do pouhých dvou. Přesně na sedm metrů dolétla hned v první sérii Larissa Iapichino a na zlato povýšila předloňské stříbro. Tento cenný kov si pověsila na krk domácí Jazmin Sawyers (699), pro bronz dolétla Francouzka Hillary Kpatcha.
Ve finále oštěpařek se o všem podstatném rozhodlo v prvních dvou sériích. Po deseti letech se dočkala velké medaile Chorvatka Sara Kolak, když v roce 2016 získala bronz na ME v Amsterdamu, a hlavně zlato na olympiádě v Riu. Teď si opět prožila pocity z nejcennějšího kovu, když rozhodla hned svým úvodním hodem 62.43. Němka Julia Ulbricht se také dostala nejdál prvním pokusem, na jejích 61.53 byla krátká i Srbka Adriana Vilagoš (60.93), která tak ke dvěma evropským stříbrům přidala bronz.