Páteční večer zářily hvězdy, padly hned dva rekordy šampionátu
Sedmibojařka Adéla Tkáčová po dvou disciplínách figurovala na dvacáté pozici. V kouli se dával očekávat pokles, neboť jde o její slabší disciplínu, navíc se v sezoně trápila se zraněním levé, odhodové ruky. Adéla však ukázala, že je bojovnice a po dvou pokusech hluboko pod 12 metrů poslala ten třetí na 12.24. Dál se dosud dostala jen dvakrát, při osobáku na venkovním MČR v Brně (12.77), a předtím na HMČR, to ale jen o 2 cm (12.26). I tak ale klesla v pořadí, a to na 23. místo.
Svěřenkyni Jany Feilhauerové pak čekala oblíbená dvoustovka, kde se napřímo poměřila s těmi nejlepšími. A vyšla z toho výtečně, když zaběhla 23.39, byť vítr byl v tomto případě neregulérní (2.4 m/s). Se Sophií Weissenberg prohrála o tisíciny, více bodů pak získala už jen Sofie Dokter. Tkáčová tak za sebou nechala všechny ostatní včetně vítězky Götzisu Annik Kälin (23.54). Posunula se vzhůru i celkově a do druhého dne půjde ze sedmnácté pozice se součtem 3610 bodů, od top 10 ji dělí 107 b.
Napínavá bude jistě i bitva o medaile, kde rozdíl mezi první a čtvrtou činí jen 57 bodů. Vedení udržela Polka Adrianna Sulek-Schubert (3968), ale minimálně ztrácí Nizozemka Sofie Dokter (3944), Irka Kate O’Connor (3926) i Němka Sophie Weissenberg (3911) a počitat je třeba i s dalšími, minimálně s Annik Kälin, zatím šestou.
Impozantní bitva superfavoritek na osmistovce
Tak by se dalo lakonicky shrnout finále půlkařek. Audrey Werro se zjevně poučila ze semifinálového pádu, k jehož příčinám patřilo i relativně pomalé tempo a závěrečný úprk. A tak se s tím Švýcarka tentokrát nemazala, šla od seběhu vpřed, čtvrtkou probíhala za 56.5 sekundy. O dvě stě metrů dál (mezičas 1:25.7) už jí zůstaly jako společnost jen obě hlavní rivalky. Ale i ty se držely zuby nehty a přes veškerou snahu nedostaly takzvaně čuchnout.
Werro slavila svůj první velký titul v čase 1:54.81. Britce Keely Hodgkinson tak pokazila zlatý hattrick, byť i ona se dostala výkonem 1:55.01 výrazně pod letitý rekord mistrovství sovětské reprezentantky Olgy Mineyevy z Atén 1982 (1:55.41). A kredit zaslouží i bronzová Femke Broeders-Bol, která běžela kousek za rekordem ME a podruhé letos zaběhla nizozemské maximum 1:55.54. (A odpusťte osobní poznámku: kdoví, možná to bude ona, kdo nakonec pokoří světový rekord Jarmily Kratochvílové, když po jedné sezoně na této trati předvádí takové výkony.) Mimochodem, ostatní finalistky dostaly od vítězky více než čtyři sekundy…
Warholm a Tamberi mají čtvrté tituly
Čtvrtka překážek měla jasného adepta na titul a ten očekávání naplnil do puntíku. Norský světový rekordman Karsten Warholm nenechal nikoho na pochybách, kdo v Evropě kraluje. Navíc svůj čtvrtý titul v řadě – Berlín 2018, Mnichov 2022, Řím 2024 a teď Birmingham – ozdobil i skvělým časem 46.63. Vlastní rekord ME z předloňska pokořil o čtvrt vteřiny. Pozici dvojky potvrdil Emil Agyekum, přesto ztratil na vítěze více než sekundu při výkonu 47.87. Na bronz reálně měli všichni ostatní, ale urval jej Turek Ismail Nezir z druhé dráhy (48.26).
Italský výškař Gianmarco Tamberi ukázal, jakým je šampionem. Na venkovní Evropě slavil zlato již počtvrté, když svůj první titul získal před 10 lety v Amsterdamu. Na něj pak navázal v Mnichově a doma v Římě. Na Alexandrově stadionu nevypadal úplně přesvědčivě, při pokusu na 227, kterým si zajistil medaili, se laťka povážlivě zachvěla. Jenže na 230 se při prvním pokusu zranil krajan Matteo Sioli a nemohl již pokračovat. Tamberi zde uspěl napodruhé, ale stále měl navrch Ukrajinec Oleh Doroshchuk, který do té doby nechyboval. Jenže zatímco na 232 již neuspěl ani jednou, italský showman se při druhém skoku skvěle zkoncentroval a pak už mohly vybuchnout jeho emoce. Doroshchuk stoupá po příčkách: v Mnichově byl čtvrtý, v Římě třetí a teď druhý, bronz tentokrát bral Sioli, stejně jako loni na HME v Apeldoornu.
Šampioni Battolcetti, van Klinken a Ansah slaví v Birminghamu druhé medaile
Šampionát má další ženu se dvěma individuálními tituly. Na desítce, nejdelší běžecké disciplíně na dráze, to podle očekávání dokázala stejně jako v Římě Italka Nadia Battocletti. Dlouho se tempo přelévalo, zpomalovalo se, zrychlovalo. Až za to vzala Megan Keith a definitivně pole roztrhala. K její smůle jí však zůstaly tři soupeřky, na jejichž dlouhý finiš neměla a skončila nakonec až osmá. Podobně jako na pětce pak kousek před poslední zatáčkou ostatním hravě frnkla Battocletti a s přehledem zvítězila v čase 31:41.17. Ze stříbra, své prvního cenného kovu na venkovním ME, se radovala o pár sekund za ní Nizozemka Maureen Koster, bronz je vůbec první velkou medailí pro Belgičanku Janu van Lent.
Přišla, viděla, zvítězila. Jorinde van Klinken, nizozemská univerzálka ve vrhačském kruhu, rozhodla soutěž diskařek hned úvodním hodem dlouhým 67.67 m. Po stříbru v kouli přidala vytoužené zlato, které jí v utěšené sbírce méně hodnotných medailí (dosud 3 z ME a 1 z MS) zatím chybělo. Nejzdatněji jí sekundovala Němka Shanice Craft, která se dostala nejdále na 65.72. I pro ni je to čtvrtý cenný kov z Evropy, ovšem po třech bronzech první stříbrný. O třetí místo tvrdě bojovala Švédka Vanessa Kamga. Uspěla díky 64.61, a tak poprvé slavila na vrcholné akci pocit s medailí na krku.
Mistr Evropy z Mnichova na dvoustovce Zharnel Hughes toužil vrátit se před domácím publikem na trůn. Zásadně proti byl ale Němec Owen Ansah, který byl jasně nejsilnější na 50 metrech a zvítězil za 19.95. Bronzovému ze stovky sice sebral vítr (+2.5 m/s) premiérový regulérní čas pod 20 vteřin, ale zlato pochopitelně nikoli. Hughesovi zůstalo stříbro za 20.16. Obhájce titulu z Říma Timothé Mumenthaler mohl být rád za bronz, při shodě na tisíciny jej získal též Ital Eseosa Fostine Desalu – oba 20.26, resp. 20.251.