Králové a královny 2025 – vrhy
Suverénka sezóny na vrcholech neobstála
Ženská světová koule má za sebou velice zajímavou sezónu. Na většině mítinků totiž dominovala Američanka Chase Ealey, která také vládne letošním světovým tabulkám novým národním rekordem 20.95. Ve svém držení má čtyři nejhodnotnější výkony této sezóny, ale ani při jednom z globálních vrcholů nedokázala zvítězit. Na HMS v Nanjingu skončila až třetí a při světovém šampionátu pod otevřeným nebem v Tokiu obsadila stříbrnou pozici.
Z titulu halové mistryně světa se radovala Kanaďanka Sarah Mitton. Té se ještě předtím v Karlsruhe podařilo posunout hodnotu vlastního národního maxima na 20.68. Za ní brala v Nanjingu stříbro Nizozemka Jessica Schilder, která se navíc blýskla i ziskem zlaté medaile na pro ni domácím HME v Apeldoornu. Také jí se podařilo vylepšit nároďák na 20.69. Před odletem do Tokia získala v Curychu svou první diamantovou trofej a na mistrovství světa si následně zajistila posledním možným pokusem mistrovský titul. Společně s ní a Jackson vystoupala na stupně vítězů ještě bronzová Novozélanďanka Maddison-Lee Wesche.
Allman prodloužila svou dominanci
Americká diskařka Valarie Allman zůstává už více než dva roky neporažena. V této sezóně vyhrála všech 14 finálových závodů, do kterých nastoupila. Ve čtyřech z nich přehodila 70 metrů. V Ramoně vylepšila kontinentální rekord na 73.52 a posunula se už na šestou příčku historických světových tabulek. Nezaváhala ani v Tokiu, kde konečně zkompletovala medailovou sbírku z MS. Po bronzu z Eugene a stříbru z Budapešti se radovala z kovu nejcennějšího.
Stříbro si v Tokiu vyházela Nizozemka Jorinde van Klinken a bronz si na Kubu odvezla Silinda Moráles. Letošním světovým tabulkám vládnou Američanky, které figurují na prvních pěti pozicích. Čtyři z nich dosáhly nejlepších sezónních výkonů ve větrné Ramoně. Kromě Allman přehodila sedmdesátku pouze její krajanka Laulauga Tausiga (70.72). Na mistrovství světa ovšem jako obhájkyně titulu neobstála a skončila šestá.
Rogers potvrdila nadvládu pokořením milníku
Jednoznačnou vládkyní kladivářského sektoru byla i letos Kanaďanka Camryn Rogers. Ta vyhrála 10 z 11 finálových klání, která absolvovala a v Tokiu se radovala z třetí zlaté medaile z globálního atletického vrcholu v řadě, když navázala na primáty z MS v Budapešti 2023 a olympiády v Paříží 2024. Navíc se jí to podařilo ve velkém stylu, když poslala své náčiní do vzdálenosti 80.51, což bylo její premiérové pokoření osmdesátimetrové hranice, které znamenalo posun na druhou příčku historických světových tabulek za polskou světovou rekordmanku Anitu Wlodarczyk.
Další dva cenné kovy v Tokiu vybojovaly reprezentantky Číny Jie Zhao a Jiale Zhang. Naopak opět neuspěly tabulkově vysoko postavené Američanky. Brooke Andersen v sezóně hodila dokonce 79.29, ale na MS neprošla ani z kvalifikace. Totéž postihlo její krajanku Rachel Richelson, která se v této sezóně dostala s výkonem 78.80 na šestou příčku historie. Nejlépe si tak vedla DeAnna Price, která ovšem se sezónním maximem 78.53 jistě pomýšlela na vyšší umístění než na konečnou pátou pozici ve světovém finále.
Ekvádorské překvapení kralovalo tokijskému finále
Ženský oštěp neměl v této sezóně výraznější osobnost. Haruce Kitaguchi se nedařilo, což vyvrcholilo krachem na pro ni domácím světovém šampionátu v Tokiu. Nejdelší hod sezóny 67.76 zaznamenala Rakušanka Victoria Hudson. Na MS ovšem skončila až desátá. Jen nepatrně lépe si vedla druhá žena tabulek Adriana Vilagoš ze Srbska (SB 67.22), která byla osmá. Číňanka Ziyi Yan v průběhu roku posunula hodnotu juniorského světového rekordu na 65.89, ale v Tokiu vůbec nezávodila. Ani vítězka Diamantové ligy Řekyně Elina Tzengko na světovou medaili nedosáhla, když obsadila páté místo.
Obsazení stupňů vítězů tak bylo velmi překvapivé. Novou mistryní světa se stala díky novému národnímu rekordu 65.12 Ekvádorka Juleisy Angulo. Po čtvrtém místě z minulého MS v Budapešti si na stříbrnou pozici polepšila Lotyška Anete Sietina a bronz obhájila Australanka Mackenzie Little, která měla po většinu sezóny problém přehodit šedesát metrů, ale v Tokiu opět ukázala, že se na vrcholné akce dokáže dokonale připravit.
Koruna zůstává Crouserovi
V koulařském kruhu byli v průběhu sezóny vidět nejvíce Američané. V Tokiu stál na stupních vítězů ovšem pouze jeden, a to Ryan Crouser, pro něhož se přitom jednalo o první ostrý start v roce, jelikož se dlouho trápil se zraněním. Jenže ani to mu nezabránilo, aby se radoval z třetího titulu mistra světa za sebou. Ten si zajistil výkonem 22.34. O jeden z nejpřekvapivějších výsledků celého šampionátu se postaral stříbrný Mexičan Uziel Muňoz a na bronzový stupínek vystoupal Ital Leonardo Fabbri, jenž je zároveň i leaderem letošních světových tabulek s vrhem o hodnotě 22.82.
Vítěz Diamantové ligy Joe Kovacs sice ve většině závodů vyhrával, ale nevyšla mu národní kvalifikace na MS, a tím pádem v Tokiu chyběl. Tam Crousera doplnili například Josh Awotunde nebo Payton Otterdahl, kteří se v průběhu sezóny prezentovali zápisy daleko za 22 metrů, ale na světovém šampionátu se jim vůbec nevedlo. Halový světový titul bral Novozélanďan Tom Walsh. Pod otevřeným nebem pak byl čtvrtý.
Alekna opět posunul světový rekord, ale zlato nadále uniká
Letošní světové tabulky výrazně ovlivnily výkony z Ramony, když hned 16 z 19 nejlepších mužů v této statistice dosáhlo svého sezóňáku právě tam. To je i případ Litevce Mykolase Alekny, jenž dokonce posunul hodnotu vlastního světového rekordu na 75.56. Australan Matthew Denny se s hodem dlouhým 74.78 vyhoupl až na druhou příčku historie za ním. Alekna byl dominantní i po většinu sezóny, když vyhrál 9 z 11 závodů a celkem v sedmi z nich hodil za 70 metrů. Jenže zatímco loni mu olympijské zlato uzmul Jamajčan Roje Stona, letos ho o něj pro změnu připravil zkušený Švéd Daniel Stahl a Litevec se musel opět spokojit pouze se stříbrem. Pro Stahla se jedná už o třetí titul světového šampiona. O historický úspěch své domoviny se postaral samojský reprezentant Alex Rose, jenž vystoupal na bronzový stupínek.
Velkým zklamáním skončil šampionát pro Slovince Kristjana Čeha, jenž se v průběhu roku dostal hned v pěti závodech za 70 metrů a s osobním rekordem 72.36 se dostal už na šesté místo historických světových tabulek, ale v Tokiu skončil až osmý. Tam vůbec nezávodil další muž, který se dostal do TOP historického toplistu Jamajčan Ralford Mullings (SB 72.01), jenž jedná o přestupu do tureckých barev.
Katzberg si upevnil pozici krále světového kladiva
Kanadskému kladiváři Ethanovi Katzbergovi je stále teprve 23 let, ale už třetí sezónu za sebou nestál při globálním atletickém vrcholu na nejvyšším stupni nikdo jiný než on. Jeho pozice však nebyla tak dominantní. Zejména v průběhu letních měsíců ho hned několikrát za sebou porazil Maďar Bencé Halász, jenž si postupně posouval své kariérní maximum na 83.18. Dalším vážným vyzyvatelem byl Američan Rudy Winkler, jenž vylepšil národní rekord své země na 83.16.
Jenže Katzberg si to nejlepší nechal až do Tokia, kde ve finále předvedl nejdelší hod za posledních dvacet let 84.70 a úspěšnou obhajobu titulu ozdobil novým rekordem šampionátu. Dále hodil naposledy v roce 2005 Bělorus Vadim Devyatovskiy. Stříbro si na krk pověsil Katzbergův vrstevník Merlin Hummel z Německa a Halász získal už svůj třetí bronz ze světových šampionátů. Naopak Winkler vyšel medailově opět naprázdno, když byl pátý.
Walcott po třinácti letech zpět na vrcholu
Pouze tři oštěpaři dokázali v roce 2025 přehodit 90 metrů. Velkým favoritem pro mistrovství světa byl Němec Julian Weber, jenž okusil v průběhu sezóny hořkost porážky pouze jednou. Letošním světovým tabulkám vládne výkonem 91.51 a triumfoval i ve finále Diamantové ligy. Jenže na mistrovství světa na medaili opět nedosáhl, když byl pátý. Ind Neeraj Chopra se na mítinku v Doha radoval z vůbec premiérového pokoření devadesátimetrové hranice (90.23), ale na MS skončil až osmý. Brazilec Luiz Mauricio da Silva vylepšil hodnotu jihoamerického rekordu na rovných 91 metrů, ale v Tokiu nepostoupil ani z kvalifikace.
Při vrcholu sezóny hráli prim jiný závodníci a nejlépe si vedl Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobaga, jenž navázal na třináct let staré olympijské zlato z Londýna stejným cenným kovem i z letošního MS, když kraloval za 88.16. Po titulech z let 2019 a 2022 bral tentokrát stříbro Grenaďan Anderson Peters a z životního úspěchu v podobě bronzové medaile se radoval Curtis Johnson ze Spojených států amerických.