Králové a královny 2025 – běhy na dráze

Keňský objev narušil dominanci Hodgkinson

V olympijské sezóně 2024 dominovala ženské světové půlce Britka Keely Hodgkinson. Právě zlatý olympijský start byl kvůli zranění na dlouhou dobu tím posledním. Na závodní startovní čáru se postavila více než po roce při mítinku Diamantové ligy v Chorzówě a ukázala, že ze své formy nic neztratila, když jasně zvítězila v čase 1:54.74 a rázem se vyhoupla do čela průběžných světových tabulek. Následně s přehledem opanovala i závod v Lausanne a zdálo se, že v Tokiu opět bude těžko hledat sobě rovnou soupeřku.

Jenže ve světovém finále na národním stadionu v japonské metropoli našla přemožitelky dokonce dvě. Velmi překvapivou mistryní světa se totiž stala nepříliš známá Keňanka Lilian Odira, která se začala výrazněji prosazovat i letos a pro zlato si doběhla v novém rekordu šampionátu 1:54.62. Podařilo se jí o pět setin překonat zápis Jarmily Kratochvílové z prvního MS v Helsinkách 1983. Zároveň se stala sedmou nejrychlejší ženou historie na této distanci. Hodgkinson musela spolknout také porážku od své krajanky Georgie Hunter-Bell, která ji předčila o jedinou setinu v čase 1:54.90 a zařadila se na devátou příčku historických světových tabulek.

Kipyegon opět ukázala svou výjimečnost

Světová ženská patnáctistovka má už několik let neohroženou vládkyni jménem Faith Kipyegon, která dobu svého kralování prodloužila i letos. Na mítinku Diamantové ligy v Eugene vylepšila hodnotu vlastního rok starého světového rekordu na 3:48.68. Tentokrát posunula absolutní hranice této disciplíny o dalších 36 setin a nadále zůstává jedinou běžkyní, které se podařilo pokořit hranici 3:50, což se jí podařilo už třikrát.

Žádné drama pak nepřipustila ani na mistrovství světa, když si doběhla už pro svůj čtvrtý titul na trati 1500 metrů. O překvapivý výsledek se postarala její krajanka Dorcus Ewoi, která si ve finále výrazně vylepšila osobák na 3:54.92 a radovala se ze stříbra. Bronz brala dlouhodobě kvalitní Australanka Jessica Hull.

Co se týká světových tabulek, velmi kvalitními výkony se prezentovaly také Etiopanky. Gudaf Tsegay zaběhla osmý nejrychlejší čas historie 3:50.62. Na světovém šampionátu ovšem zvolila start na pětce a desítce. Její krajanka Diribe Welteji si posunula kariérní maximum na 3:51.44, díky čemuž se posunula na osmou příčku historických světových tabulek. Následně jí však byla pozastavena činnost, jelikož v květnu odmítla podstoupit dopingovou kontrolu a na MS chyběla.

Chebet prolomila milník a získala další zlatý double

Delší běžecké distance na dráze byly jednoznačně nad vládou Keňanky Beatrice Chebet. Na mítinku Diamantové ligy vyhrála historicky nejrychlejší závod na 5000 metrů, a navíc se stala první ženou, které se podařilo na této trati hranici pokořit 14 minut. Hodnotu světového rekordu vylepšila na 13:58.06. Za ní finišovala její krajanka Agnes Jebet Ngetich, která se vyhoupla díky času 14:01.29 na třetí místo historických světových tabulek za Chebet a Gudaf Tsegay, která v tomto závodě finišovala jako třetí v pátém nejrychlejším čase, jaký se kdy běžel 14:04.41.

Ngetich s Tsegay však zůstaly na mistrovství světa na dráhové pětce bez medaile. V Tokiu vyhrála Beatrice Chebet, která opět dokázala jako před rokem v Paříži v dramatickém finiši porazit Faith Kipyegon. Pro bronz si pak doběhla Italka Nadia Battocletti.

Chebet napodobila svůj pařížský vítězný počin i na desítce a stejně jako na olympiádě získala ceněný zlatý double. Dvojnásobnou medailovou radost si udělala také Battocletti, která byla stříbrná a bronz získala Gudaf Tsegay. Absolutní časy ovšem byly letos zklamáním. K hranici 30 minut se závodnice ani nepřiblížily. Vedoucí ženou průběžných světových tabulek je Keňanka Janeth Chepngetich za 30:27.02.

Půlkařskému vzestupu nadále vládne Wanyonyi

Mužská půlka prožívá v posledních třech sezónách nevídaný výkonnostní progres. V tomto roce zaběhlo hned 17 půlkařů pod 1:43. Pro srovnání, v sezóně 2022 se to nepodařilo nikomu. Podobně jako loni byl nejvýraznější osobností této disciplíny mladý Keňan Emmanuel Wanyonyi. Ten hned ve třech závodech prolomil dokonce hranici 1:42. V Monaku zaběhl letošní nejlepší světový výkon 1:41.44. Na mistrovství světa v Tokiu pak napodobil své vystoupení z pařížského olympijského finále. I tentokrát se ujal tempa od samotného začátku a až do cíle před sebe nikoho nepustil. Svůj premiérový titul světového šampiona získal v čase 1:41.86. Zdatně mu však sekundovali další dva medailisté a tradiční rivalové, kterými byli stříbrný Alžířan Djamel Sedjati (1:41.90) a kanadský obhájce zlata Marco Arop (1:41.95).

Pouhé dvě setiny scházely k pokoření mety 1:42 Američanovi Joshovi Hoeymu, jenž se dostal s časem 1:42.01 na jedenácté místo historických světových tabulek, ale na mistrovství světa se kvalifikovat nedokázal. Hoey se blýskl už v hale, kde zaznamenal druhý nejrychlejší čas historie 1:43.24 a za světovým rekordem keňského Dána Wilsona Kipketera zaostal jen o 57 setin. Zazářila i nová jména. Na mistrovství světa si doběhl pro překvapivé čtvrté místo Ir Cian McPhillips, jenž se stal s časem 1:42.15 čtvrtým nejrychlejším Evropanem historie. Teprve šestnáctiletý Američan Cooper Lutkenhaus pro změnu šokoval druhým místem na národním mistrovství, kde zaběhl nový dorostenecký světový rekord 1:42.27. V Tokiu si však vybral nováčkovskou daň, když neprošel ani z rozběhu.

Ingebrigtsen se vytouženého zlata opět nedočkal

Norský běžecký fenomén Jakob Ingebrigtsen už několik sezón převážně dominuje běhu na 1500 metrů. Jenže na mistrovsví světa pod otevřeným nebem mu zatím globální titul chybí. Letošní halová sezóna naznačovala, že by se mohl dočkat právě v Tokiu. Pod střechou dokázal v jednom závodě dokonce vylepšit dva světové rekordy, a to na jednu míli i 1500 metrů. Navíc se stal prvním běžcem, jenž zvládl halovou patnáctku pod 3:30, když právě při mílovém rekordním počinu probíhal metou 1500 metrů za 3:29.63. O několik týdnů později v Nanjingu získal titul halového mistra světa na patnáctce i trojce.

Jenže pak přišlo zranění a Jakob své starty neustále odkládal. Nakonec běžel až na mistrovsví světa v Tokiu, kde ovšem tentokrát nedokázal postoupit ani do finále. Nebyl však jediným favoritem, který v japonské metropoli neuspěl. V úvodní fázi mistrovského klání vyhořeli také dva nejrychlejší muži sezóny Francouz Azeddine Habz (WL 3:27.49 – šesté v historických tabulkách) a Keňan Phanuel Koech (3:27.72 – deváté místo v historických tabulkách). Ve finále pak chyběl i olympijský šampion ze Spojených států amerických Cole Hocker a v boji o cenné kovy se zranil obhájce titulu Josh Kerr z Velké Británie. Nejlepší formu tak ve správný okamžik ukázal Portugalec Isaac Nader, jenž opanoval takticky vedený závod a bral zlato před Britem Jakem Wightmanem a Reynoldem Cheruiyotem z Keni. Celkem 17 běžců se v tomto roce dostalo pod 3:30, což historie této disciplíny nepamatuje.

Africká sláva na ústupu, favority překvapili Hocker a Gressier

V posledních letech dominovali pětce a desítce na dráze hlavně Etiopané, které většinu na vrcholu sezóny porazil Uganďan Joshua Cheptegei. Letos byl však scénář na obou distancích naprosto jiný. Na pětce se neběhalo ani zdaleka tak rychle jako v předešlých sezónách, o čemž hovoří i fakt, že nejrychlejší výkon zaznamenal Američan Grant Fisher už v hale, kde zaběhl světový rekord pod střechou 12:44.09. Pod otevřeným nebem se mu nejvíce přiblížil Švéd Andreas Almgren se svým evropským rekordem 12:44.27. Také pohled na TOP 10 letošních tabulek je nezvyklý, jelikož v ní figurují „pouze“ čtyři Etiopané a jinak se jedná výhradně o běžce z Evropy nebo Spojených států amerických.

Na mistrovství světa se vzhledem k tropickému počasí běhalo hlavně takticky a na finiš. Na pětce využil své rychlostní předpoklady Američan Cole Hocker, který zvítězil a vynahradil si tak zklamání z patnáctistovky. Na stupně vítězů ho doprovodili Belgičan Isaac Kimeli a Francouz Jimmy Gressier.

Právě Gressier se ještě předtím stal jedním z nejpřekvapivějších mistrů světa v Tokiu, jelikož kraloval závodu na 10 000 metrů, kde si parádním finišem doběhl pro titul. Nestačil na něj ani nejrychlejší z Etiopanů Yomif Kejelcha. O další nečekaný výsledek evropského běžce se postaral bronzový Švéd Andreas Almgren. Držitelem letošního nejlepšího světového výkonu 26:43.82 je Etiopan Biniam Mehary. Na mistrovství světa se ovšem neprosadil.