Ještě se necítím nejpomalejší a za zenitem, říká Sasínek Mäki

Kristiino, jak se ohlížíte za evropským finále?

No, už jsem byla i výš, ale jsem za něj ráda. Po rozběhu jsem ani necítila nějakou únavu. Už asi umím za ty roky nějak zregenerovat, protože běžet dva dny po sobě je docela těžké, ale dalo se to zvládnout.

Opět jste měla velmi silný finiš, takže i rychlostně se stále cítíte konkurenceschopná?

Mohlo to být ještě lepší. Nejsem s tím úplně spokojená. V rozběhu se mi to líbilo víc, ale za každé pěkné umístění ve finále musím být vděčná. Samozřejmě jsme sportovci a vždy se chceme umístit co nejvýše.

Finále bylo velmi kontaktní. Jak obtížné bylo si najít tu správnou pozici a podařilo se vám to?

Když se za tím tak ohlížím, tak bych řekla, že v rozběhu tam těch kontaktů bylo ještě víc. Nyní bylo důležité být víc vepředu a trošku mě štve to poslední kolo, že jsem se pak zbytečně zapletla do několika kontaktů.

S jakými ambicemi jste vlastně původně odlétala do Birminghamu?

Odjížděla jsem jako závodnice s osmnáctým výkonem ze čtyřiatřiceti účastnic. Mým cílem číslo jedna bylo překonat to číslo a samozřejmě jsem chtěla postoupit do finále, kde už je pak možné všechno.

Stihli jste si s vaším trenérem Pavlem Tunkou před finále zavolat? Co vám případně řekl?

Chvíli trvalo, než jsem se mu dovolala, ale myslím, že byl šťastný. Děkoval mi a říkal, že ve finále to mám zkusit ještě víc vepředu, tak uvidíme, co mi řekne teď po závodě.

Je pro vás tento výsledek určitou vzpruhou po protrápené loňské sezóně?

Ten rok byl špatný. Říkala jsem si, jestli to není konec. Teď je to mnohem lepší. Ta chuť do práce se nemění s tím, jestli vám to jde, nebo ne. Mě baví ten proces, ale když to jde, víc se usmíváte, když to nejde, tak je to prostě na nic.

S jakými dojmy tedy budete z Birminghamu odjíždět?

S pozitivním pocitem, že jsem běžela finále. To není samozřejmost. Vidíme to na celé naší výpravě, že se nedaří jako jiné roky. Trochu mě mrzí některé komentáře lidí, protože vůbec nevědí, co ti atleti pro to dělají. Už jsem jela na akci, měla natrénováno, vypadalo to super, ale pak nepředvedete ten výsledek a veřejnost vidí jen ten konec, a ne to předtím. Myslím, že člověk musí být vděčný za každé jednociferné číslo v závěrečném pořadí.

Už jste koketovala s přechodem na delší tratě. Je tento výsledek spíše signálem, abyste ještě vydržela u patnáctky?

Nevím. Ty běhy se mi zapíší do rankingu a chvíli tam vydrží, tak uvidíme, co s tím půjde dělat. Nepřijdu si nejpomalejší, snažím se nevnímat nátlak okolí, že už jsem pár let za zenitem, jak jeden pan Karel psal v komentářích. Pořád mě to baví.

Sledujete často komentáře v diskusích, nebo se od nich snažíte oprostit?

Já se tam jdu někdy podívat, protože vyhledávám konstruktivní kritiku, kterou tam tedy moc nenacházím. Ale chtěla bych lidem vzkázat, že jim klidně zaplatím měsíční soustředění s námi. Musí ho celé absolvovat a ani jeden den neříct, že už nemůžou. Tak je klidně uvítám.