Jan Štefela je se svým bronzovým úlovkem doma

V roce, kdy oslavil své 24. narozeniny (20. 4. 2001), dosáhl Jan Štefela spolu se svým trenérem Jaroslavem Bábou největších úspěchů své dosavadní kariéry. Někdejší mistr Evropy kategorie do 23 let a loňský finalista olympiády v březnu získal na HME v Apeldoornu stříbro, svou první medaili na vrcholné scéně. Sezona pro rodáka ze Zátoru pokračovala skvěle i pod otevřeným nebem, na kontinentálním šampionátu reprezentačních družstev v Madridu vyhrál soutěž díky osobnímu rekordu 233 centimetrů. Záhy poté se mu povedl průlom v prestižní Diamantové lize, když na mítinku v Monaku obsadil druhé místo (za 232 cm).

V srpnu se vše poněkud zadrhlo, menší zranění jej vyřadilo z mistrovství ČR v Jablonci i vyvrcholení diamantovky. Na nejdůležitější soutěž roku se však Štefela dal dohromady, v Tokiu bez větších problémů prošel kvalifikací (225) a i ve finále si počínal výtečně. Zvládl zlomovou výšku 228 cm napotřetí, následných 231 napodruhé, a hlavně o jeden pokus dříve než Oleh Doroshchuk – Ukrajinci tak v duelu o pódium vrátil porážku z halové Evropy.

Při pozdně večerním setkání na pražském letišti neváhal, na co se teď těší nejvíce: "Na chvíle se snoubenkou. Budu se věnovat plně jí a ne se soustředit jen na atletiku." A také přiznal, že si dopřeje věci, které si v životosprávě odpíral. "Mám pár týdnů volna a rád si dám, co hrdlo ráčí." Úplně bez pohybu relax nebude, užije si dovolenou s chozením v Alpách. A chybět nemůže ani rybaření doma u rodičů. Než mu za měsíc začne první soustřední. "Volno bude dostačujíící, stejně už se budu těšit, abych hrkl do přípravy a něco se sebou začal dělat."