Guzdek o Vadlejchovi: Kuba má pořád na to, aby přivezl medaili z velké soutěže

S Jakubem Vadlejchem máte za sebou druhou společnou sezonu. Jak byste ji zhodnotil z pohledu trenéra?

V podstatě byla podobná té první. V obou sezonách jsme narazili na stejný problém – Kuba se bohužel v přípravném období zranil a od toho se pak všechno odvíjelo. V první sezoně šlo o levé koleno, ve druhé o pravé. Zranění ho pak pokaždé limitovalo a nemohl předvést to, na co skutečně má.

Tím, že se zranění opakovalo, zanalyzovali jste si, jestli se tomu dá nějakým způsobem předejít? Anebo jestli jde zkrátka o opotřebení těla po letech kariéry?

Je jasné, že je rozdíl, když člověk trénuje v pětadvaceti a v pětatřiceti. S přibývajícím věkem je riziko zranění vždycky vyšší. Kuba je navíc velký profesionál a extrémní dříč, takže to kolena zkrátka nevydržela. Samozřejmě si z toho musíme vzít ponaučení a udělat všechno pro to, aby se podobná situace neopakovala.

Limitovaly ho potíže i přímo v Birminghamu na mistrovství Evropy?

Určitě. Před mistrovstvím Evropy jsme absolvovali dvoutýdenní soustředění na Slovensku, které se velmi vydařilo. Forma byla skvělá, Kuba vypadal po všech stránkách dobře, i když musel každý večer koleno ledovat. Ještě během soustředění přitom nebylo úplně jisté, jestli na mistrovství Evropy vůbec odletíme. Tréninkové ukazatele byly velmi dobré, takže jsme si říkali, že do Birminghamu nepojedeme jen závodit, ale že tam budeme bojovat o medaili. To bohužel o pár centimetrů nevyšlo.

Bylo to tedy o těch centimetrech nebo jste oba viděli, že bylo něco, co šlo v tu chvíli udělat jinak, aby výsledkově dopadl lépe?

V konečném důsledku to opravdu bylo o centimetrech. V podstatě stačilo předvést jeden povedený hod. Bohužel ani jeden ze šesti pokusů nevyšel tak, jak jsme si představovali. Oštěp je v tomhle nevyzpytatelný. Stačí jeden dobrý hod a všechno mohlo být jinak.

A dovedete pro laika říct, co konkrétně bylo potřeba udělat jinak nebo líp?

Hlavním problémem bylo omezení způsobené zraněním pravého kolene. Když je člověk zdravotně limitovaný, technické chyby se pak samozřejmě násobí. Kuba byl dobře připravený a měl na kvalitní výkon. Bohužel to v závodě nevyšlo.

Měl při závodě bolesti, které by musel překonávat nějakými léky?

Během závodu žádné prášky neužíval. Kuba je prostě drsňák a dokáže vydržet hodně bolesti. Na druhou stranu ale bolest nesmí být natolik velká, aby ho omezovala v technickém provedení hodu.

S Jakubem Vadlejchem a fyzioterapeutem Pavlem Bryndou - foto: Miroslav Guzdek

Co se týče aktuálního zdravotního stavu, musel si dát před přípravou na další sezonu delší pauzu?

Týden po mistrovství Evropy se ještě rozhodl vyzkoušet jeden závod. Měl natrénováno, takže jsme chtěli zjistit, jestli se ještě nepodaří předvést nějaký kvalitní výkon. Jenže na Diamantové lize v Lausanne ho zdravotní problémy limitovaly natolik, že se následně rozhodl sezonu ukončit. Od té doby se soustředil na to, aby se dal zdravotně dohromady a mohl naplno zahájit přípravu na další sezonu, která právě začíná.

Jak vypadá začátek přípravy?

Aktuálně je v Tatrách, kde absolvuje delší horské túry. Je to skvělý způsob, jak si vyčistit hlavu a zároveň udělat něco pro fyzickou kondici. Pobyt na horách je tak přínosný jak po psychické, tak po fyzické stránce. Společnost mu tam bude dělat také jeho slovenský sparingpartner Patrik Michalec.

To je novinka, nebo už spolupracovali v téhle sezoně?

Ne, už přípravu na letošní sezonu absolvovali společně, a to ještě s Kryštofem Kozačem. Ten ale momentálně řeší problémy s pravým ramenem a rozhoduje se, zda znovu podstoupí operaci, kterou absolvoval už před třemi lety. Patrik bohužel na podzim v Jižní Africe také nebude. Pro Kubu ale bude důležité, aby mohl kondiční přípravu absolvovat v teple.

Je to změna oproti minulosti?

Ano, chce tím co nejvíce eliminovat riziko zranění. Navíc jde o místo, které má Kuba rád a kam jezdí trénovat i další světoví oštěpaři. V Potchefstroomu bude od poloviny listopadu do poloviny prosince. Leden a únor pak stráví v Praze a v březnu se do Jižní Afriky vrátí, tentokrát už společně s Patrikem. Tam absolvují závěrečné soustředění před sezonou.

Máte už představu, jak bude vypadat závodní sezona?

Hlavní vrchol je jasný – mistrovství světa v Pekingu. V závodním programu by se měl objevit také evropský šampionát družstev nebo Zlatá tretra. Především doufám, že Kuba zvládne celou přípravu ve zdraví. Sezonu by rád zahájil tradičně v květnu v Dauhá, kde se mu dobře hází. Pak uvidíme, jak se bude všechno dál odvíjet.

A v Pekingu by se jistě rád vrátil na pódiové umístění.

To by bylo samozřejmě skvělé. Nepochybujeme o tom, že Kuba má i v současné silné světové oštěpařské konkurenci na to, aby přivezl medaili z velké mezinárodní soutěže. Ostatně v podobném věku to dokázali i jeho kolegové – Honza Železný, Bára Špotáková nebo Víťa Veselý.

Jste také vedoucí trenér vrhačské sekce reprezentace. Jak byste zhodnotil sezonu z této pozice?

Medaile nebyla, což samozřejmě považuji za neúspěch. Bohužel ji ale nezískala ani žádná jiná sekce. Přitom Kuba i Vova (Volodymyr Myslyvčuk) k ní měli opravdu blízko. V jednom případě chybělo sedm, ve druhém devět centimetrů. Velkou radost mám ale z toho, že Vova v této sezoně udělal výrazný výkonnostní posun a zařadil se mezi světovou kladivářskou elitu, což potvrzuje i jeho páté místo na Ultimate Championship.

A máme tu i příslib úspěšných mladých atletů.

Mládež vypadá nadějně, ale cesta do seniorské světové atletiky je ještě hodně dlouhá a náročná. Navíc světová úroveň jde neustále nahoru. Samozřejmě ale budeme jen rádi, když se našim mladým atletům podaří na dosavadní úspěchy navázat a budou vozit medaile i mezi dospělými.