Duplantis a spol. jsou připraveni zazářit před ostravským publikem
V 18 hodin 24. června vypukne – s předprogramem od 14, v České televizi od 15 – další ročník největšího tuzemského mítinku, zařazeného do zlaté úrovně světové kontinentální tour. Na startu budou v hlavním programu téměř dvě stovky atletů z 53 zemí (všech 5 kontinentů), z nichž 16 jsou olympijští medailisté. Špičková atletika poběží do osmé večerní, v akci bude pochopitelně řada českých atletů, další desítky okusí atmosféru zaplněného stadionu v národním programu.
Duplantis pár dní po světovém rekordu
Největší osobností nadcházejícího ročníku bude bezesporu Armand Duplantis. Švédský tyčkařský šampion dorazil do Ostrava poté, co 15. června ve Stockholmu podvanácté překonal světový rekord 628 centimetrů. „Cítil jsem se snad nejhůř v závodě, když jsem skočil rekord. Ale trefil jsem dobrý skok, a to mi dodává sebevědomí,“ nechal se slyšet „Mondo“, který si užil počin na domácí půdě se vším všudy. „Měl jsem tam spoustu přátel, rodinu, bratry… to by se mělo oslavit, ale už jsem se zotavil,“ usmíval se osm dní poté.
Na tiskovce zářil úsměvem. „Cítím se skvěle, bylo by asi divné kdyby ne. Na Tretře bývá skvělá atmosféra, stadion bude plný a moc se mi líbí nastavení sektoru blíž divákům,“ chválil Duplantis. „Jen měl možná mítink poslední roky trochu smůlu na počasí, ale zítra by mělo být fajn,“ věřil. „Každopádně se mi moc líbí design trofeje a doufám, že přidám další do sbírky,“ nechal se před svým čtvrtým ostravským startem slyšet trojnásobný majitel křišťálové trofeje (zlaté tretry) z let 2021, 2023 a 2024. Nejvýše tu skočil předloni 612, loni v proměnlivém větru zůstalo u rovných šesti metrů.
Zatím se nestalo, aby Mondo pokořil světový rekord ve dvou závodech za sebou, byť loni byl blízko – mezi 625 v Paříži a 626 v Chorzówě bylo pouze Lausanne (615). Lehce do rozpaků jej přeci jen přivedla otázka, jestli by v případě perfektních podmínek vynechal 629 a šel na vyhlíženou metu 630. „Moc jsem nad tím nepřemýšlel. Nevím, asi ne, ale možná ano,“ říkal mnohoznačně. „Pro mě je motivace každé zlepšení a každý centimetr se počítá,“ dodal.
Bol do třetice na doplňkové trati
Nizozemka Femke Bol se na Tretře objeví již potřetí. Po dvou startech na 300 metrů překážek – tři roky starý čas 36.86 má mimochodem slušnou šanci stát se světovým rekordem po oficiálním stvrzení disciplíny od WA – to ale ani tentokrát to nebude na její hlavní trati 400 m překážek, v níž je evropskou rekordmankou. Poběží hladkou čtyřstovku.
Bol to to však bere pozitivně, neboť doplňkovou distanci, na níž je ale světovou rekordmankou v hale (krátké dráze) letos zatím běžela jen ve štafetě při na domácím HME v Apeldoornu. „Moc se těším, skvěle to zapadlo plánu. Na překážkách musí člověk hodně přemýšlet, hladká 400 je v tomhle jednodušší, prostě běžíte. Těším se na skvělé startovní pole, soupeřky rychlé (pět pod 50, jedna dokonce pod 49 – pozn.),“ vysvětlila.
Pořadatelé tak určitě pomýšlí na překonání rekordu mítinku 49.67, platného od roku 1983. Jeho držitelkou je Taťána Kocembová (Netoličková), která bude osobně na stadionu. „Bylo by hezké zaběhnout rekord mítinku,“ uvedla Bol a připomněla i ročník 2022, kde překonala nejrychlejší čas na překážkové třístovce a čemuž přihlížela předešlá držitelka maxima Zuzana Hejnová.
Holloway prahne po světovém rekordu
Nováčkem ze zahraničních hvězd bude Grant Holloway. Ten má unikátní sérii na 60 metrů překážek, na níž ve statistikách není k nalezení byť jediná porážka. „Je to výjimečné, ale moc se na čísla neohlížíme. Rádi ale závodíme a dominujeme,“ říkal Američan tak nějak za všechny top atlety. Na stodesítce není zdaleka tak suverénní jako v hale, letos zatím nevyhrál ani při jednom ze tří venkovních startů. Z pátého místa minulý pátek v Paříži za 13.11 ale zklamaný nebyl, naopak. „Cítím se skvěle, trénoval jsem (po Xiamenu) měsíc a půl a tohle je můj druhý nejrychlejší začátek,“ bere diamantový mítink jako znovuotevření sezóny.
Pro mistra světa i olympijského vítěze je nyní největší motivací světový rekord. „Ten mi ve sbírce úspěchů chybí. Dělám všechno proto, abych ho dosáhl, mám kolem sebe skvělý tým, jsem na dobré cestě,“ říkal. Tím sice nemyslel, že by hned zítra měl padnout, ale na druhou stranu může v sezóně závodit s klidem. V obří zámořské konkurenci má jako obhájce titulu start v Tokiu víceméně jistý. Tam by rád přijel zdravý, šťastný a sebevědomý. A pokud by se mu podařilo na této cestě posunout značku „WR“ může klidně zkoušet jiné výzvy, v době studií na vysoké školy má skočeno 817 do dálky (832 s větrem +2.9 m/s) nebo třístovku v hale 32.80…
Štefela: trofej by mi slušela doma
V dobré náladě dorazil na tiskovku výškař Jan Štefela. Halový vicemistr Evropy venku absolvoval čtyři starty, po slušném startu v Doha (223) a nezdarech na diamantovkách v Rabatu a Římě (216 a 220) si hodně spravil chuť na skokanském mítinku v Košicích, kde zvítězil. „Tam byl se mnou byl trenér (Jaroslav Bába), a hle, bylo z toho 228,“ pochvaloval si.
V Ostravě podobně jako na Slovensku věří, že ho poženou vpřed, vlastně vzhůru diváci, jejichž podporu vyhledává. A pořadatelé mu vyšli vstříc, když umístili sektor tak, aby mu více seděl rozběh a nemusel začínat na trávě. „Je to spíš pocitové, ale takto mi to sedí víc,“ vysvětloval.
Každopádně soutěž bude dost otevřená, není tam jednoznačný favorit ať už podle absolutního či sezónního maxima. „Vyhrát může kdokoli, a jak se koukám na trofej, slušela by mi doma,“ vtipkoval Štefela. Jen jedna věc ho trochu trápí. „Přítelkyně má promoce, všichni jedou za ní a na mě se vykašlali,“ zlobil se naoko, že své nejbližší nebude mít rodák z nedalekého Zátoru na místě.
Dudycha: prostor pro zlepšení je
Přesně před dvěma týdny Jakub Dudycha překonal v Hengelu na osmistovce o čtyři setiny svůj vlastní národní rekord časem 1:44.78. A to při svém teprve druhém venkovním startu, blízko byl již předtím v Bydhošti, kde značku NR posunul před rokem. Povedly se mu i starty na doplňkových tratích čtvrtce i patnáctce, na nichž si znatelně posunul osobáky.
Zlatou tretru pak má vedle reprezentačních akcí – nadcházející ME družstev v Madridu, červencové ME do 23 let v Bergenu a zářijové Tokio – jako jeden z vrcholů sezóny. „Těším se už od začátku přípravy, takže od loňského září, října,“ nechal se slyšet.
„Kdyby se podařil znovu rekord, tak by to bylo před českými fanoušky skvělé. Musí se toho ale sejít hodně, nesmím nic pokazit takticky, neobíhat, nepošťuchovat se, nepřepálit ani nerozběhnout pomalu,“ vypočítal. „Prostor pro zlepšení ale je a závod před domácím publikem dodá energii navíc,“ nepochybuje, že nereálný není ani ostrý limit pro MS (1:44.50). „Tři desetiny jsou hratelné,“ myslí si.