Časopis ATLETIKA oceněn plaketou dědictví od Světové atletiky

Časopis je jedním z nejstarších specializovaných atletických periodik na světě, letos píše již svou sedmasedmdesátou sezonu. Pod vedením pouhých sedmi šéfredaktorů ušla ATLETIKA od svého prvního vydání dlouhou cestu. Z malého černobílého sešitu, který býval jediný zdroj informací u nás, se postupně proměnil v klasický velký celobarevný magazín na lesklém papíře, relativně nedávno se z měsíčníku stal čtvrtletník. K dispozici je v digitální verzi, ale i v roce 2025 stále mohou čtenáři také vzít do ruky papír.

Mimořádný přínos atletické historii

Plaketu dědictví uděluje Světová atletika (WA) „za mimořádný přínos k celosvětové historii a rozvoji atletického sportu na dráze a mimostadionové atletické disciplíny“, jak uvádí ve své zprávě sama asociace. Jde o ocenění, které vyzdvihuje významné soutěže, atlety, sportoviště, ale třeba také právě počiny v kulturní oblasti. Prezident světové atletiky Sebastian Coe k tomu řekl: „Atletika zprostředkovává výsledky a informace již od roku 1949 a je tak jednou z nejuznávanějších mezinárodních publikací o atletice.“

„Udělení plakety World Athletics časopisu ATLETIKA v kategorii Kultura odráží a oceňuje desetiletí usilovné práce jeho redaktorů a autorů,“ uvádí Coe. „Magazín pomáhal informovat, inspirovat a bavit generace fanoušků atletiky, o samotných sportovcích ani nemluvě. Bez znalostní podpory a angažovanosti odborných publikací, jako je [česká] ATLETIKA, bychom nemohli propagovat celé škálu disciplín ve světě, kde obecná sportovní média mají stále více času a prostoru pouze pro špičkové zpravodajství. Blahopřejeme Atletice k vynikajícímu příspěvku k rozvoji atletiky,“ uzavírá šéf WA.

Od klíčového komunikačního nástroje po moderní médium

Předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník k tomu uvedl: „Časopis ATLETIKA je významným médiem atletického hnutí v České republice. Ve svých počátcích před 76 lety sloužil jako klíčový komunikační nástroj a s vývojem našeho sportu a společnosti se i náš časopis proměnil v moderní médium. V roce 2025 má stále tištěnou podobu, ale čtenáři jej již řadu let mohou číst i na obrazovkách svých počítačů, tabletů a mobilních telefonů.“

„Velice si vážíme plakety dědictví od Světové atletiky, je to ocenění práce spousty lidí, kteří do jeho tvorby dávali po desetiletí vášeň pro náš sport. V současnosti jej připravuje malý tým, ale na vysoké úrovni obsahové i vizuální, která je ceněna nejen na ČAS, ale věřím, že i atletickou veřejností. V současné době rychlé komunikace považujeme tištěné médium za hodnotu samu o sobě. Časopis je výjimečný i na úrovní sportovních svazů v Česku,“ zdůraznil Varhaník.

Příběh ATLETIKY a časopis v proměnách času

Šéfredaktor časopisu Michal Procházka přebírá plaketu WA od předsedy ČAS Libora Varhaníka - foto: Jan Houska

Jeden z nejstarších specializovaných časopisů o atletice vyšel poprvé před sedmdesáti šesti lety. Vizuálně ušel cestu od sešitového černobílého až po velký celobarevný formát na lesklém papíře. Obsahově se posunul z pozice jediného informačního zdroje o našem sportu k plnohodnotnému atletickému magazínu. Připomeňte si spolu s námi jeho příběh.

Od sešitu k časopisu

Poprvé vyšel časopis jako „Instruktor lehké atletiky“ 15. ledna 1949, již od druhého ročníku z názvu měsíčníku ubral instruktora, a také zdvojnásobil počet stran (z 16 na 32). Velký zlom přišel v roce 1957, kdy prvního vedoucího redaktora Jana Novotného v čele vystřídal Alfréd Janecký.

Pod dosud nejdéle sloužícím šéfem (1957-1981) „Lehká atletika“ ze sešitového formátu A5 narostla na klasickou časopiseckou A4, ubrala strany (32 na 24), dostala solidnější obálku, na níž se objevila vedle tiskařské černi nově i červená barva.

Propracovaná Atletika

V roce 1969, tedy přesně po dvaceti letech existence a v poločase Janeckého vedení, zmizelo z názvu slovo „lehká“. Od té doby tak až do současnosti vídáme v hlavičce titulní strany pouze „ATLETIKA“. Rozsahem se časopis vrátil na 32 stran, vizuálně však velkou proměnu neprodělal.

A to ani v dalších dvou desetiletích – větší fotografie se například objevovaly takřka výhradně na vnitřních stranách obálky. O to propracovanější však byl obsah, jenž sahal od metodiky až po statistiku, vycházela třeba i speciální olympijská čísla. Na tom měli zásluhu Janecký i třetí šéfredaktor v pořadí Alexandr Žurman.

Od záchrany po barvu i uvnitř

Se společenskými změnami na přelomu 80. a 90. let přišly i nejdramatičtější okamžiky časopisu v historii. Před zánikem jej zachránilo, že svaz (tehdy Česká a Slovenská Atletická Unie) v roce 1991 naplno převzal jeho přípravu. Předtím sice časopis vydával ČSTV, pod nímž byly všechny sporty, ale po většinu času jej produkovalo nakladatelství Olympia, specialista na sportovní periodika.

Když Olympia však s vydáváním skončila, ocitl se ATLETIKA na hraně zrušení. Nakonec vyšla v kritickém roce 1991, kdy vyšlo jen devět čísel, paradoxně s první celobarevnou obálkou. Obnovu časopisu nastartoval Vladimír Víšek, a ještě v témže jej převzal kolektiv kolem Františka Macáka. Jeho zásluhou se časopis stabilizoval a hned následující rok najel zpět do kolejí měsíčníku. O pár let později už vychází čtyřikrát do roka barevně i vnitřek.

Celobarevný magazín v digitální éře

S významnými změnami přišel Macákův nástupce Adam Pražák. Pod jeho „taktovkou“ v roce 2006 časopis premiérově vychází celobarevně a vrátil se (po 15 letech) z 16 na 32 stran. Přelomový je i ročník 2010, v němž magazín reagoval na rostoucí význam zpravodajství na vlastním webu Atletika.cz snížením periodicity – z měsíčníku na čtvrtletník. Čtvrté číslo 2011 pak premiérově vychází také elektronicky, v současnosti tak mohou čtenáři číst nejen z papíru, ale i z monitoru.

Po Pražákovi přichází jako sedmý šéfredaktor v pořadí Michal Procházka. V roce 2016, takřka po šesti desetiletích, se mění formát, z klasické A4 se zvětší na rozměry 23x30 cm (rozdíl je hlavně na šířku). Nezakrývanou inspirací byla francouzská kolegyně Athletisme. To je mimochodem nejstarší atletický časopis vůbec, v roce 2021 oslavil sté výročí.

Také ATLETIKA ovšem patří v 77. sezóně mezi pamětníky, mnoho jiných magazínů s dřívějším datem narození není. Jako klíčová zůstává podpora vydavatele, Českého atletického svazu.

Časopis a jeho milníky

• 15. 1. 1949 Česká obec sokolská vydává měsíčník „Instruktor lehké atletiky“, sešitový formát, 16 černobílých stran
• 1950 nový název „Lehká atletika“, 32 stran
• 1953 vydavatelem Československý svaz tělesné výchovy
• 1957 časopisecký formát, 24 stran, třetí barva na obálce (červená)
• 1963 červená barva uvnitř
• 1966 32 stran
• 1969 současný název „Atletika“; poprvé vychází doplňkové periodikum Atletické listy
• 25. 2. 1991 Správní rada ČSAU (tehdejší Čs. atletický svaz) rozhodla zachovat časopis
• 1991 vydavatelem ČSAU (od 1993 nástupnický ČAS), barevná obálka, 16 stran
• 1996 vydavatelem Česká atletika, s.r.o., 4x ročně celobarevně na lesklém papíře
• 2006 každý měsíc 32 celobarevných stran na lesklém papíře
• 2010 čtvrtletník, 64 stran hlavní části
• 2016 nový formát (větší než A4)

7 šéfredaktorů na 77 sezón

• 1949-1956 Jan Novotný (1911-1977)
• 1957-1981 Alfréd Janecký (1918-1981)
• 1981-1990 Alexandr Žurman (1947-2010)
• 1991 Vladimír Víšek (1937-2019)
• 1991-2005 František Macák (1937-2009)
• 2006-2015 Adam Pražák (*1978)
• 2015- Michal Procházka (*1982)

Málem zrušená ATLETIKA
(úryvek z úvodního slova Vladimíra Víška z vydání 1/1991):

„Správní rada ČSAU po dlouhém a oprávněném váhání rozhodla dne 25. 2. 1991 o tom, že časopis Atletika zůstane zachován. Aspoň v roce letošním – v roce 1991. Máte před sebou prvé číslo letošního ročníku a doufám jak já, tak správní rada ČSAU a jistě i vy, že to není poslední prvé číslo. Že Atletika přežije letošní rok, a s vaší pomocí, vaším zájmem o časopis i ten rok 2000.“