Busang Collen Kebinatshipi: Moje éra přichází, tohle je teprve začátek
Kebinatshipi prokazoval svůj talent už od útlého věku. Atletice se začal věnovat už na základní škole. Zlomový okamžik přišel v roce 2019, kdy potkal svého dosavadního kouče Chilumema Ntshwarangu. Krátce po zahájení spolupráce se zaměřili více právě na přípravu směrem k trati 400 metrů. „Zpočátku jsem z toho nadšený nebyl a bál se, ale asi ve mně kouč viděl něco, co já sám ne.“ vzpomíná.
V roce 2022 už závodil na mistrovství světa juniorů v kolumbijském Cali, kde dokázal postoupit do finále, v němž byl ovšem diskvalifikován. Už v následující sezóně si v pouhých devatenácti letech odbyl úspěšnou premiéru na světovém šampionátu mezi dospělými, když dokázal postoupit do semifinále. Ještě předtím získal zlato na mistrovství Afriky, které ovládl v čase 44.91. Rok nato se stal olympionikem. V Paříži ho od finále dělily pouhé dvě setiny a následně pomohl čtvrtkařské štafetě Botswany ke stříbrné medaili. Hned po olympiádě si pak v Lausanne vylepšil své kariérní maximum na 44.22.
Loňský průlom a letošní dominance
V sezóně 2025 nějak zásadně nezářil. Pravidelně sice závodil na těch nejlepších mítincích, ale přední příčky neobsazoval. Jenže na mistrovství světa v Tokiu přiletěl skvěle připraven. Ze svého rozběhu sice postoupil až jako čtvrtý v čase 44.48, ale v semifinále pak byl nejrychlejší z celého startovního pole v novém národním rekordu 43.61. Ve finále se pak dokázal ještě zlepšit a díky skvělému závěru si doběhl pro svůj premiérový titul mistra světa. K tomu přidal ještě další zlato se štafetou na 4x400 metrů, když v cílové rovince předstihl Američana Raie Benjamina a Zakithiho Neneho z Jihoafrické republiky. „Loňské vítězství mi otevřelo spoustu dveří, ale to byl jen začátek, protože letos šlo o to, abych za těmi pomyslnými dveřmi zůstal a ukázal lidem, kdo jsem a čeho jsem schopen.“
To Kebinatshipi letos naplnil měrou vrchovatou, jelikož po celou sezónu na čtvrtce jasně dominoval. Jedinou porážku si připsal hned v úvodu roku na domácím mítinku v Gaborone, kde o tři setiny podlehl krajanovi a tréninkovému kolegovi Lee Eppiemu. Pak už naprosto neohroženě své disciplíně kraloval. Vyhrál hned šest mítinků Diamantové ligy včetně toho finálového, když v Bruselu ozdobil zisk trofeje novým rekordem tohoto seriálu 43.40. Hned v pěti závodech stlačil svůj čas pod 44 vteřin a nejpomaleji běžel v Eugene, a to za rovných 44 vteřin. Tak vysokou a stabilní výkonnost nepředvedl žádný čtvrtkař v historii.
Ve všech těchto závodech se mu vyplatila osvědčená taktika, kdy oproti soupeřům rozběhl volněji, ale o to silnější měl finiš. Na Ultimate Championship v Budapešti byl však mnohem odvážnější už od úvodních metrů. Dvoustovkou probíhal za 20.67 a na třístovce byl za 31.37, což by ho v této disciplíně řadilo na šestou příčku historie. Příliš pak nepolevil ani v cílové rovince a výsledkem bylo další suverénní vítězství o 76 setin před druhým Raiem Benjaminem v novém národním rekordu 43.39, díky kterému se posunul už na páté místo historických světových tabulek. Při tomto závodě se přitom pohybovala teplota pouze kolem 15 stupňů Celsia. Za příznivějších podmínek mohl možná atakovat i deset let starý světový rekord Jihoafričana Wayda van Niekerka.
Nechce zůstat jen u čtvrtky
Právě světový rekord je další metou, na kterou by rád v nejbližších sezónách útočil. „Lhal bych, kdybych řekl, že nemám světový rekord v hlavě. Věřím, že bych ho mohl překonat na olympijských hrách v Los Angeles. Z výpočtů z tréninku nám vychází z dlouhodobého hlediska čas pod 43 vteřin, ale není to snadné. Pořád jsem dost lehký, moc necvičím a věřím, že až zapracuji na daných aspektech, mohu světový rekord překonat, ale zatím na sebe nevyvíjím až takový tlak,“ řekl stále teprve dvaadvacetiletý borec.
Pokud by dosáhl všech vytyčených cílů na čtvrtce, nevylučuje, že by přešel na jiné distance. „Pokud tomu tak bude a poběžím třeba pod 43 vteřin do příštích pěti let, tak bych se nejspíš přesunul na dvoustovku, a když se mi bude podobně dařit i tam, tak můžu zkusit i osmistovku,“ sdělil smělou vizi do budoucna. Rychlostní předpoklady má skvělé. Však letos zaběhl hned dvakrát stovku za 9.89.
Po dlouhé a úspěšné sezóně si užil zasloužené volno na své farmě v Botswaně, kde chová búrské buldoky. „Od května jsem je neviděl. Myslím, že spoustu peněz, co jsem vyhrál, investuji do nich. Mám jich momentálně osm. Bohužel nejsou tak rychlí jako já. Mají velké svaly a nemohou se mnou držet krok,“ dodává s úsměvem.