Amálie Švábíková: Když vystartuju v půlce léta, bude to zázrak
Jak vnímáte další vysoké ocenění v anketě?
Moc si toho vážím a obrovsky za ocenění děkuju. Už mám druhou příčku, teď třetí, tak ještě chybí jedna. (smích) Sezona byla krátká, ale úžasná. Vybojovala jsem si medaili, na kterou jsem pomýšlela. Na léto jsem toho plánovala spoustu, jenže mě překvapila jiná, hezčí novinka. Atletické plány se změnily, ale vůbec to nevadí. Věřím, že ještě dostanu možnost se vrátit.
Jak se mění nebo nemění natěšení na roli maminky?
Mění se obrovsky, oba s Ondrou i celou rodinou odpočítáváme sekundy, chvilky, protože je to poměrně za chvíli. Nemám z toho zatím žádnou obavu, za což jsem ráda, ale uvidíme, jaká bude realita.
Syn se má narodit koncem ledna, je už teď atletika ve vedlejší roli?
Ani ne, dá se říct, že jsem z té atletiky vůbec nevypadla. Mně přijde, že je to každodenní téma, navíc když pořád trénuju. Takže si tady nepřijdu divně, i když mě všichni vidí v trošku jiné pozici, s jinými parametry a s bříškem. Je to na jednu stranu hezký, ale z pozice atletky pro mě zvláštní.
Když už jste sama zmínila trénink – co všechno vám v něm tělo ještě dovolí?
Vesměs skoro všechno. Samozřejmě jsme museli ubrat hodně na intenzitě, na objemu. Museli jsme trénink hodně upravit, ale snažím se pořád udržovat. Hlavně posilovna, ta mi v ničem nevadí, i se snažím běhat, hodně kolo, dělám i nějaká akcelerační, sprinterská cvičení. A musím říct, že průběh těhotenství je zatím naprosto v pořádku – klepu – takže se cítím skvěle.
Aerobní činnosti, které jsou v tomto období běžné, jsou ale asi složitější, že?
Hodně aerobní činnosti jsou úplné zlo, přece jenom tep mám daleko vyšší. Z dvojnásobil se mi objem krve, takže to moje tělo trošku nezvládá. Radši si jdu zajezdit na kole nebo jdu něco kratšího, anaerobního, než nějaký dlouhý běh, protože mi nedělá úplně dobře.
Kvůli téhle radostné události jste zatím musely odložit se sestrou Apolenou společnou premiéru v sektoru na velké soutěži. Jak jste prožívala roli její fanynky?
Na jednu stranu mě hodně mrzelo, že jsme poprvé mohly jet na velkou akci společně. Na druhou stranu jsem si to užila i z pohledu diváka, protože jsem tam pro ni byla jako stoprocentní podpora. Mohla jsem předat veškeré zkušenosti a byla jsem v sektoru čistě pro ni. Ale určitě budu mluvit za nás obě, když řeknu, že se spíš těšíme, až spolu budeme závodit, než že jedna z nás bude koukat v hledišti.
V létě byla fanynkou své sestry Apoleny - foto: ČAS - Jaroslav Svoboda
Když jste ji mohla sledovat intenzivněji, všímala jste si i víc věcí?
Jo, tak přece jenom už nějaký pátek skáču o tyči, takže si dovolím tvrdit, že nějaké zkušenosti mám. Ona má spoustu věcí, na kterých ještě pracovat, ale během tohohle léta se hodně zlepšila a je vidět obrovský progres, který s trenérem (Pavlem Beranem) udělali. Takže samozřejmě jsem viděla, co tam chybí, ale věřím tomu, že se bude zlepšovat.
V Birminghamu Apolena při kvalifikaci tvrdě dopadla mimo měkké dopadiště. Měla jste obavy?
Popravdě, zrovna kvalifikace v Birminghamu prostě nebyl její den. Neskákala technicky úplně dobře a už od začátku se s tím prala. Když spadla do šuplíku, jasně, že jsem měla strach, ale tyčka je nebezpečná disciplína, adrenalinový sport. Viděla jsem, že naštěstí nedopadla nějak extra špatně a hned se oklepala. Samozřejmě ji to bolelo, narazila si kostrč, ale zvládla se pak ještě odrazit. Možná dobře, že jsem sama nebyla v sektoru, kdybych viděla, jak si ublíží, mohlo by mě to rozhodit.
Stále se snažíte trénovat. Takže předpokládám, že až tělo dovolí, hned byste se ráda vrátila k přípravě?
Je to tak. Tím se netajím od začátku. Musím říct, že, co se týče návratu, mám obrovskou podporu v Ondrovi, v rodině, za což jsem moc ráda. Takže bych se chtěla vrátit k tréninku hned, jak to bude možné. Ale samozřejmě záleží, co prcek dovolí, jak bude hodný a kolik bude energie.
I Ondra je aktivním atletem. Připravujete si scénáře, jak to bude fungovat v praxi, třeba s hlídáním dítěte a tréninky?
Scénáře máme, vizi máme, samozřejmě úplně dokonalou, na jedničku, jak všechno půjde hladce. (smích) Ne, vážně, s Ondrou jsme se bavili, že bychom to chtěli zvládnout hlavně my dva sami, být aktivní rodiče. Ale, jak říkám, mám úžasnou rodinu, hodně natěšené babičky, dědečky, tetičky… opravdu obrovskou podporu od rodiny. Takže chceme být stále oba dva aktivní atleti, ale co se týče hlídání, tak věřím tomu, že s tím nebude problém.
Bavila jste se s atletkami, které se po mateřské pauze vrátily?
Tak samozřejmě s našima holkama, Kristiinou (Sasínek Mäki) nebo s Nikčou (Ogrodníkovou), jsem se bavila. Vidím, že to jde. Ty mě v tom obrovsky podpořily. Ale vím, že strašně záleží, jaké bude děcko.
Vaše trenérka Jiřina Kudličková už se nevracela. S některou ze zahraničních kolegyň ze sektoru jste se bavila?
Ano, hned jak jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem to řešila s jednou francouzskou tyčkařkou, která po dvou dětech stále skáče. Psala mi spíš povzbudivé, pozitivní věci: že to vůbec není žádná brzda, že je to s dětmi nádherná motivace a že je to vlastně ještě daleko lepší.
Každopádně si asi vaše dítě bude muset odmalička zvykat i na jiné lidi než na rodiče…
Je to tak, ten náš prcek bude muset být hodně socializovaný, protože tu pomoc určitě budeme potřebovat, pokud budeme chtít oba dva dál být aktivní sportovci. Samozřejmě i trénink se bude přizpůsobovat tomu, jak se já budu cítit, co bude potřebovat dítě a jaké bude.
Máte nějaký konkrétní cíl, kdy byste se ideálně chtěla vrátit k závodění?
Tak samozřejmě ten cíl v hlavě mám. Jen realita může být úplně jiná. Určitě bych chtěla zabojovat o mistrovství světa v Číně. Já si to samozřejmě představuju růžově, ale když vystartuju v půlce léta, tak to bude zázrak. Chci do toho dát všechno, ale uvidíme, jak všechno půjde – nechci něco predikovat dopředu.
Ale dlouhodobý cíl je jasný – olympiáda?
Určitě Los Angeles. Hned od začátku, když jsem zjistila, že jsem nečekaně otěhotněla, tak myšlenka na olympiádu byla jasná. Věděla jsem, že mám dva roky, což je spousta času se vrátit.
S partnerem Ondřejem Kopeckým chtějí pokračovat ve sportovní kariéře i jako rodiče - foto: ČAS - Jaroslav Svoboda